Za náhlé akcelerace Toyot mohou řidiči, ukazuje to vyšetřování amerického ministerstva dopravy

Asi jen těžko lze zapomenout na „aféru” z úvodu letošního roku, kdy si řada zejména amerických řidičů začala po nehodách ve vozech automobilky Toyota stěžovat na, že za jejich kolizi může zaseknutý plynový pedál. Toyota nelenila, svolala po celém světě na osm milionů vozidel a problém začala řešit. Ač se řada techniků pokoušela vysvětlit, co je vlastně příčinou vzniklých situací, celá záležitost zůstávala ve stínu pochybností - v některých autech se měnil samotný plynový pedál, který se měl zasekávat, jinde třeba jen uchycení koberečků v místě řidiče, o něž se měl zasekávat jinak funkční pedál. Jak se však nyní zdá, žádný problém vlastně nebyl a není.

S tímto tvrzením přišel renomovaný americký deník Wall Street Journal, který se dostal k prvotním výsledkům šetření analytiků pracujících pro americké ministerstvo dopravy (DOT) a národní institut pro silniční bezpečnost (NHTSA). Ti po zkoumání „tuctů vozidel” došli k závěru, že to byli řidiči havarovaných vozidel, kteří v okamžiku problému naplno sešlápli pedál plynu mamísto brzdy.

Důvody, které analytiky vedly ke zmíněnému, jsou jednoduché - v havarovaných vozidlech nebyl v momentě nehody vůbec použit brzdový pedál, zato byl naplno zapojen do činnosti ten plynový. Něco takového by se nemohlo stát, pokud by se plyn zasekl a řidič se snažil zabránit následkům této situace brzděním. Ostatně za takové situace by se mnoho nehod ani stát nemohlo - dnešní vozy vyřazují z činnosti přivod benzinu k motoru v momentě, kdy se pokoušíte intenzivně brzdit a přidávat plyn současně (ti, kdož brzdí s meziplyny, vědí, že u některých vozů je to na obtíž i při běžné jízdě) a i kdyby nikoli - výkon brzd je vždy daleko větší než výkon motoru a „přebrzdit” naplno otevřený plyn není nic až tak složitého.

Řidiči havarovaných vozů přitom výslovně tvrdili, že před nehodou brzdili, což se nepotvrdilo ani v jednom zkoumaném případě. NHTSA přitom přijal již na 3 000 stížností amerických majitelů, některé již ze začátku tohoto století, známo je přes sto žalob podaných na Toyotu. Při souvisejících nehodách mělo zemřít celkem 93 lidí - ani v jenom zkoumaném případě úmrtí řidiče či někoho z posádky vozu ale NHTSA nedošel k závěru, že by za nehodu mohla technická chyba. Toyotě přičetl „k dobru” jen jediné úmrtí, kdy byl loni v srpnu zabit jeden policista a tři členové posádky vozu Lexus poté, co se plyn opravdu zasekl o špatně uchycený kobereček pod nohama řidiče. V ostatních zkoumaných případech řidiči prostě nebrzdili.

Dlužno dodat, že havarované vozy zkoumané při poslední analýze si NHTSA vybíral sám, nešlo o „vzorky” jakkoli ovlivněné vůlí Toyoty. Jediné, co ovlivňuje výběr zkoumaných vozů, je fakt, že data lze přečíst výlučně z havarovaných vozů, u nichž nedošlo ke zničení či odpojení akumulátoru.

DOT ani NHTSA zatím nevydali oficiální prohlášení se závěry svých šetření, situaci do úplného ukončení šetření odmítají podrobněji komentovat. Wall Street Journal je však příliš respektované médium na to, aby si dovolilo vydat takto závažnou informaci bez potvrzení z několika věrohodných zdrojů, je tedy prakticky nesporné, že prezentované dosavadní závěry šetření jsou skutečné. Ostatně mluvčí dotyčných organizací prezentované informace nevyvrátili.

Tak jako tak bude pochopitelné těžké dozvědět se úplnou pravdu. Ze záležitosti se stala jakási „Thottle-Gate”, kde bude možné vždy vymyslet věrohodně vypadající konspirační teorii o nekalých úmyslech té či oné strany. Na jednu stranu má Toyota více než dost motivace udělat vše proto, aby zavinění padlo na řidiče, na druhou stranu ale mají, zvláště v Americe, řidiče více než dost motivace svádět své chyby na Toyotu. Na obojím se dá dobře vydělat (resp. v případě Toyoty neprodělat).

Podívám-li se na věc otevřeně, pak se přikláním spíše na stranu Toyoty. Že by mocná světová automobilka číslo jedna byla až tak mocná, aby ovlivnila šetření NHTSA, to se mi nezdá být příliš pravděpodobné (navíc závěry NHTSA potvrzují třeba i videa nehod, na nichž se do okamžiku nárazu vozu vůbec nerozsvítí brzdová světla, tj. řidič opravdu před nehodou vůbec nebrzdil). Naopak řidiči havarovaných vozů, popřípadě jejich blízcí, podporovaní masovými náladami a vnímajíc snahu Toyoty o vstřícné řešení celé věci coby slabosti, mohou s vidinou finanční komepenzace v řádu milionů dolarů tvrdit leccos.

Uvidíme, jak se případ bude vyvíjet dále.

Zdroj: Wall Street Journal

Mini Cooper 1.598
Rok výroby: 2008
Stav: 120 097 km
Cena: 125 000 Kč
Mini Clubman 1.598
Rok výroby: 2013
Stav: 95 052 km
Cena: 220 000 Kč
Mini Cooper 1.598
Rok výroby: 2003
Stav: 124 434 km
Cena: 70 000 Kč
Mají sportovní diesely smysl? Odpověď jsme hledali s Golfem GTD

Volkswagen Golf GTD (7AT)

Může být automobil čistokrevným hot-hatchem, i když se pod jeho kapotou ukrývá vznětová pohonná jednotka? Odpověď nejen na tuto otázku jsme hledali během testovacích jízd s omlazeným Volkswagemen Golf GTD.

19.  4.  2017 | Stanislav Kolman | 88 příspěvků
Staré hodnoty si nechává, přesto drží tempo doby. Test Mercedesu G

Staré hodnoty si nechává, přesto drží tempo doby. Test Mercedesu G

Mercedes třídy G je posledním pravověrným offroadovým autem s uzavíratelnými diferenciály a redukcí převodovky. Snaha automobilky Mercedes udržet tento letitý model v nabídce s sebou přináší mnoho ústupků a kompromisů. Výsledek je ale pořád naprosto skvostný!

11.  4.  2017 | Jiří Švamberk | 7 příspěvků
Test ojetiny Volvo V70 III: S pětiválcem nezlobí, ale odborníky potřebujete

Test ojetiny Volvo V70 III: S pětiválcem nezlobí, ale odborníky potřebujete

Ceny nejvíce ojetých kusů Volva V70 proťaly hranici 200 tisíc korun. Jak funguje švédský vůz po letech?

8.  4.  2017 | David Rusol | 15 příspěvků