Vypínání válců brzy dostanou už i tříválcové motory

Dodavam este ze to, co si tu opisal, bude platit v uzavretej a izolovanej sustave. A kedze tomu tak nie je, preto aj dane riesenie s ventilmi.

Antiautomat: i ty se mýlíš. Schválně jsem tady dal link na popis adiabatického děje z wiki, zjevně sis jej nepřečetl, případně jsi mu vůbec neporozuměl.
Vzduch se ve válci nestlačuje trvale, ale cyklicky se stlačuje a pak zase expanduje. Takovým procesem se (po rychlém ustálení od počátečního stavu) žádné další teplo nevyvíjí .
Ani z tebe by fyzikář moc velkou radost neměl

Vana666: a prave v tom adiabatickom deji sa mylis a preto je vobec cela Tvoja uvaha chybna, za cim samozrejme potom nutne nasleduje chybny vysledok. Ak uz pises ze som si nieco neprectial, alebo niecomu som nerozumel, dovolujem si Ta upozornit ze prave ten Tvoj adiabaticky dej prebieha v dokonale i=z=o=l=o=v=a=n=e=j sustave, kde, citujem,
sustava ziadne teplo neprijima ani neodovzdava. Asi je jasne ze motor takouto sustavou co? Spravne, bravo, nie je! Prakticky priklad: Ak poznas kompresorovu regulaciu, jednym so sposobov je aj uzavretie vytlacneho ventilu, pokial tlak vo vytlacnom potrubi stupne na istu hodnotu. Ako priklad mozno uviest klasicky cestarsky kompresor. V tomto pripade nastava presne ta sta situacia ako v takomto motore. Hnaci motor potom sice pracuje s mensou, ale stale znacnou zatazou a nie je to nicim inym len tym ze cela takto vyrobena energia sa bude marit v chladeni a treni. Nenadarmo ma taky kompresor poriadne chladenie, ze. Ten fyzikar ma domov neposle :-)

Antiautomat: opět se mýlíš. Adiabatický děj sice vyžaduje izolovanou soustavu, to je pravda, ale stejně tak lze v praxi považovat za adiabatický takový děj, při kterém cykly stlačování a expanze probíhají natolik rychle, že teplo prakticky nestačí přestupovat.
A pokud má motor třeba 2000 otáček, každá z obou fází trvá pouhých 15 milisekund, což je doba za kterou se motor opravdu nestačí kopresním teplem ohřát a zase vychladit. Takže přestup tepla je skutečně zanedbatelný. Z uvedeného vyplývá, že mé závěry stojí na reálných základech a jsou proto pravdivéMimochodem i kdyby se opravdu nejednalo o adiabatický děj ale například o izotermický, výsledek by byl naprosto stejný. Při kompresi by teplo přestupovalo ven z válce, a při expanzi by se zase vracelo zpět a k žádným tepelným ztrátám by nedocházelo

Sam si protirecis. Tak najprv sa odvolavas na adiabaticky dej (to ze sa o takyto dej nejedna sme si uz snad vysvetlili), teraz zase uplne pochybny argument ze ''teplo nestaci prestupovat''. No ale to je jedno. Totiz absolutne nezalezi ci tam budes mat 1500 alebo 5500 otacok, s rastucim poctom zdvihov za jednotku casu (cize vykonom) sa bude len a len zvysovat strata (kedze efektivita), no a za viac zdvihov sa Ti tej straty tam nazbiera habadej. Skratka sa jedna o otvorenu sustavu a ci sa Ti to paci alebo nie, tepelna vymena tu funguje (pretoze tam mame chladenie, ze) a fungovat stale bude. A prave v dosledku tej vymeny (zase sa vraciam k tomu ze sa jedna o otvorenu sustavu) su podobne uvahy chybne hned na zaciatku pretoze kombinuju nezlucitelne veci. Ano, to co tvrdis ma samozrejme realny zaklad, ale nie v motore, skratka nespravna metoda riesenia prikladu (napisal by ten ZDS ucitel).No a dalej, z toho aj vyplyva ze je taketo riesenie v spalovacom motore (aspon v motore ''normalnych'' dimenzii) je absolutna kravina a to uz snad netreba dalej rozvadzat, staci si to nakreslit a uvedomit si o kolko viac (uplne zbytocnych) sil tu potom posobi a ktore musime vyvazit. A zase, kedze sa tak zdaleka (takisto ako v prvom pripade) nedeje so 100% ucinnostou, straty len narastaju a zase nikde inde len do okolia pretoze zase, len a stale sa je dna o o-t-v-o-r-e-n-u sustavu. A ziadne ''zanedbavanie'' prosim, pokial budeme zanedbavat uplne vsetko, potom zistime ze sme nakoniec vynasli perpetuum mobile :-) , v podstate nieco podobne uz tu nejaky zase genialny marketing hlasal (ak sa nemylim tvrdili nieco o pruzeni vzduchu ci podobnych uplnych zvratenostiach)Naozaj ma prekvapuje kolko minuskarov sa tu nazbieralo z prepadakom z fyziky.

Antiautomat: opět se hluboce mýlíš. Já si nijak neprotiřečím, mé tvrzení že teplo nestačí přestupovat je zcela platné viz odkaz z wiki "... Za adiabatický lze pokládat takový děj, který proběhne tak rychle, že se výměna tepla s okolím nestačí uskutečnit..."
http://cs.wikipedia.org/wiki/Adiabatick%C3%BD_d%C... ... Teplo tedy prakticky neuniká a stlačovaní a následná expanze plynu v uzavřeném válci mají proto charakter uzavřené soustavy. Přítomnost chlazení v motoru na tom nic nezmění - pokud se žádné teplo neprodukuje, termostat uzavře chladicí okruh a chlazení vyřadí z činnosti. Copak neznáš ani tak základní věci ?
(Pochopitelně že v praxi chladicí systém nevypne úplně, nadále odvádí část tepla vzniklou mechanickým třením)Kromě toho asi neumíš číst, napsal jsem jasně že i kdyby se opravdu nejednalo o čistý adiabatický děj a nějaká výraznější reverzní výměna při střídání komprese a expanze probíhala, výsledek by byl NAPROSTO STEJNÝ. Při kompresi by teplo přestupovalo ven z válce, při expanzi by se zákonitě zase to stejné teplo muselo vracet zpět a v celkovém součtu by tedy k žádným tepelným ztrátám nedocházelo. Tento závěr je zásadní a díky němu systém s uzavřenými válci opravdu fungujeA také tvoje tvrzení že "... je taketo riesenie v spalovacom motore (aspon v motore ''normalnych'' dimenzii) je absolutna kravina ..." naráží na zcela opačné výsledky z praxe. Systém je sice komplikovaný, ale navzdory tvému tvrzení o nesmyslnosti zavírání VŠECH ventilů se v praxi běžně používá a funguje a nemusíš přitom žádné veličiny zanedbávat.

To celkem chápu, žádný logický argument proti mému tvrzení ani neexistuje

Stříkačka je velmi nešikovný příklad vzhledem k jejímu vysokému tření. Ale pokud by tření nebylo, práce kterou spotřebuješ na vytvoření podltaku by se celá vrátila při opačném pohybu pístu.
V každém případě je ale rychlé stlačování a opětné rozpínání plynů v uzavřeném válci motoru klasickým příkladem adiabatického děje, který je jedním ze pilířů termodynamiky. Nesnaž se proto zpochybňovat platnost těch nejzákladnějších fyzikálních zákonů a dějů.a raději si o nich něco přečti

Ještě to zkusím: V ideálním systému beze ztrát by se energie vynaložená na překonání podtlaku asi tedy fakt vrátila. Ale způsobí jen to, že se píst vrátí do klidové polohy, tam se zastaví, jsi zpátky na začátku, tedy na nule, motor stojí, jako bys nic neudělal. Ale ty s ním potřebuješ točit, musíš tedy stále energii dodávat. A k tomu ztráty třením a netěsnostmi, výsledkem je brzdící účinek. Neumím to nijak porovnat, ale když si představím jak snadno jde točit motorem při zapnutém dekompresoru, nebo vyšroubované svíčce, tak si myslím, že při otevřeném ventilu bude brzdný účinek menší.

jistě, třecí ztráty v motoru samozřejmě jsou a ty ho brzdí vždy, o nich ovšem nediskutujemeCo se týká stlačování, ty pořád řešíš jen jednu část toho děje. Stlačení (nebo vytvoření podtlaku) opravdu spotřebuje víc energie a pokud otevřeš dekompresor tak tu energii na stlačení vzduchu opravdu nespoptřebješ, v tomhle máš samozřejmě pravdu. Potřebuješ ale energii na protažení vzuchu přes úzký ventil dekompresoru !Ten rozdíl který pořád nechápeš je v tom, že když ti v uzavřeném prostoru původně stlačený plyn expandujje, celou energii vráti zpět - tlačí píst zpět a pohne s ním, urychlí ho.Takže celková spotřeba energie na jeden cyklus je nulová (mimo mechanické tření) a motor nebrzdíOvšem pokud máš otevřený dekopresor, při zpětném pohybu pístu žádná energie nevrátí, naopak se musí ten vzduch opět přečerpat a to opět sežere trochu energie. Takže při otevřeném dekompresoru se při každém cyklu energie spotřebuje a motor proto brzdí

No a ty zase nechceš pochopit, že tu energii při zpátečním pohybu nijak nezachytíš a nevyužiješ. Nijak se ti nevrátí, musíš znova vložit energii na překonání podtlaku. A vkládat ji pořád dál...

Otočil jsi motorem, energie je prostě pryč, musíš začít znovu ;-)

Co tenhle příklad s míčem: vyhazuj míč do vzduchu a chytej ho. Podle tvé teorie žádnou energii nespotřebuješ, míč ti spadne sám do ruky, energie se ti vrátila. Je to tak? :-)

Ne, mýlíš se. Ruka není pružné těleso, ta není schopna přijatou energii vrátit zpět beze ztrát

To ani ojnice, ta jen vrátí píst zpátky na začátek. A když chceš motorem znova otočit, musíš znova dodat energii. Jednoduché.

Ale kdepak, další energii dodávat nemusíš a motor se bude točit dál
Pokud ovšem nadále trváš na opaku, vysvětli nám kam se ta dodávaná energie ztrácí, jestli se například přeměňuje na jinou formu energie, jakou a proč. Pokud to nezdůvodníš, na švestkách jsi sám :-)

A jé, zase to tvoje perpetuum mobile. Jak se může motor sám točit donekonečna?
Jdi si dát obklad.

Takže jsi podle očekávání nezdůvodnil nic a umíš jen ty invektivy.

Tak znova - Motor se zavřenými ventily. Vložíš energii a pohneš pístem. Píst se vrátí zpátky, motor se zastaví. Hotovo, konec, energie je pryč. Když chceš znova pohnout motorem, musíš vložit další energii. Jestli máš dojem že nemusíš, že se to bude hýbat dál samo, tak je to perpetuum a to by sis neměl nechat pro sebe, to ještě nikdo nevymyslel, budeš slavný :-)):-))

Hele, snažím se ti vysvětlit jak fo funguje ve skutečnosti,. Tak se rozmysli jestli chceš pokračovat v tom žoviální tónu - v tom případě můžeme diskuzi rovnou ukončit, Anebo se raději snaž to pochopit. Ta tvoje znova a znova vkládaná energie by se musela někam ztrácet, což je ale v rozporu se zákonem o jejím zachování. Kam se podle tebe ztrácí ?

Přemění se na spousty jiných druhů energií, už ji nejde nijak dál využít. Pro naše potřeby zmizí, je prostě pryč.
Když zvedneš kámen a zase ho pustíš na zem, kam se poděla tvoje energie na jeho zvednutí?
Tohle je prostě základ našeho problému. Pro mě jasný, ale ty ho uznat nechceš, protože bys musel přiznat omyl. Taková nekonečná diskuze vážně nemá význam.

Neřeš furt kámen, ten není pružné těleso.
Jmenuj alespoň jeden "jiný druh" energie na který se ta dodávaná přemění v uzavřeném válci motoru a důvody proč se tak konkrétně stane. Považuj to prosím za zásadní prvek v této diskuzi pro posouzení, kde je pravda

Kámen je příklad toho, že jednou vložená energie na překonání nějakého odporu už znovu dál použít nejde a když chceš onen odpor překonávat dál, musíš vkládat další energii. Proč si hraješ na natvrdlého?
V uzavřeném válci se přemění z většiny asi na teplo. Nevím. Co ale vím, že ji znovu pro otáčení motoru použít nejde a je nutné vložit další novou energii.
Co se stane, když klikou motoru s uzavřenými ventily otočíš o 180 °?

Ano s kamenem souhlasím, ten není pružné těleso a vloženou energii nevrátí. Na tom jsme se už přece shodli tak nevím proč se k tomu znova a znova vracíš ?S dalším ovšem nesouhlasím, v uzařeném válci se energie na teplo nepřemění. Stlačování a expanze probíhají velmi rychle cyklicky za sebou takže kompresní teplo nemá čas přestoupit do stěn válce, tj. jedná se o adiabatický děj
podrobněji si to můžeš přečíst třeba tady
http://cs.wikipedia.org/wiki/Adiabatick%C3%BD_d%C... ... jinak při otočení klikou o 180°dojde při kompresi ke zvýšení teploty plynu a spotřebuje se na to práce, ale při expanzním pootočení o stejný úhel dojde naopak ke snížení teploty a stajná mechanická práce se uvloní zpět

Tak máme popsanou otočku o 360 °. A co se stane pak?

Vše se naprosto stejně opakuje. Mělo by se snad něco najednou změnit ?

A jako samo se to točí dál?

ano, setrvačností se vše točí dál, bez přísunu mechanické energieSamozřejmě nadále uvažujeme motor bez mechanického tření. U skutečného motoru ve kterém mechanické tření je brzdí pouze toto tření. Cyklické stlačování a následná expanze plynů v uzavřeném válci se ale ani u něj na brzdném účinku nijak nepodílí, jen ta mechanika

No tak pokud si vymyslíme systém, ve kterém neexistuje tření, ani žádné jiné přeměny energií, prostě žádné ztráty, tak ano, v takovém vymyšleném, nereálném světě se to bude točit stále, donekonečna, to je pravda.
Ale ve skutečném světě existuje kromě tření spousta dalších ztrát a přeměn energií, tam to fungovat nemůže a uzavřený válec bude fungovat jako silná brzda. A podle mě neuzavřený válec bude klást odpor menší.

Vidím že zcela ignoruješ moje logické a fyzikální zdůvodnění. Je zbytečné ztrácet čas, když nechceš problematiku pochopit a pořád se snažíš argumentovat nějakými "spoustami dalších ztrát" bez bližšího určení, nebudu tě dále přesvědčovat, Zkus se ale na tenhle problém zeptat libovolného fyzika (bohatě stačí úroveň ZDŠ nebo max.střední školy). Nebo se zeptej nějakého servisáka přes kamióny nebo autobusy jak konkrétně funguje motorová brzda. Dej pak vědět

A čtu si o motorových brzdách - dekompresní brzda pootevře výfukový ventil, tím uteče část nasátého vzduchu a v motoru pak vzniká podtlak, který brzdí motor. A to je přesně to, o čem mluvím - překonávat podtlak je energeticky velice náročné.

Teď si silně protiřečíš, až do této chvíle jsi tvrdil, že energeticky velmi náročné je točit motorem se zcela uzavřenými ventily. A najednou je to jinak, říkáš že pro zvýšení brzdného účinku je potřeba nejaké ventily pootevřít ?? Takže tím i potvrzuješ že pravdu mám já ? Sice to trvalo ale jsem rád že jsi to už pochopil

Nedělej hloupýho. Mluvím celou dobu o podtlaku. Ty jsi mě dovedl k motorovým brzdám a tak jsem zjistil, že dekompresní funguje úplně stejně na principu překonávání podtlaku. Prostě překonat podtlak v uzavřeným motoru vyžaduje hodně síly. Víc síly, než překonávání proudění v otevřeným motoru.

Dovolím si tě ocitovat:
"...Překonání podtlaku při zavřených ventilech vyžaduje mnohem víc energie, než překonání proudění plynu otevřeným ventilem.....pořád jsem přesvědčený, že bez svíček to bude mít menší odpor, než se svíčkami...."Zkus se zamyslet, proč konstruktéři vymýšlejí nějaké otvírání výfuku apod .a neudělají motorovou brzdu jednoduše pouhým uzavřením všech ventilů, při kterém by podle tebe měl být brzdný účinek největší ? Jak to koresponduje s pravdivostí tvé teorie ?

To já nevím, nejsem konstruktér a nevím co koho vede k použití nějakých konkrétních technických řešení. Prostě využívají technicky/konstrukčně/funkčně/finančně,... nejvhodnější řešení. To ale nemusí znamenat, že je to řešení nejúčinnější.
Tady v tomhle případě se nejspíš ukázalo, že nejvýhodnější řešení je zavřít jen sací ventil. Proč a z jakých důvodů, to nevím, jen jsem to odhadl. Kdyby bylo lepší zavřít oba ventily, jistě by to udělali, nemyslíš?

Ve svých příspěvcích stále pouze spekuluješ, aniž by ses opíral o konkrétní fyzikální a technické poznatky. Pokud trochu pohledáš například na internetu, zjistíš že při odpojování válců se zásadně zavírají vždy všechny ventily příslušného válce. Je to z důvodu zamezení čerpacích ztrát - pružný plyn ve válci se pak chová jako vzduchová pružina a v roztočeném motoru neklade odpor otáčení. Že mám pravdu ti potvrdí např. tento odkaz, byť se jedná o konkurenční server
http://www.auto.cz/technika-vypinani-valcu-v... ... Pokud by některé ventily zůstaly v činnosti, válec by naopak začal pracovat jako velmi účinná motorová brzda. Takové řešení by bylo velmi velmi diletantské a přineslo by naopak zvýšenou spotřebu paliva. Jsem přesvědčený, že i firma Schaeffler používá u svého systému uzavírání všech ventilů, nejen sacích. Pouze nám autor článku opomněl tuto skutečnost sdělit.

A klidně je možný, když se vrátím úplně na samý začátek, že když se uzavře jen sací ventil a výfukový dál funguje, že se do válce přes výfukové svody dostává víc plynu od jiných válců, který ve vypnutém válci právě vzniku podtlaku zabrání a válec tak má menší odpor, než při obou ventilech zavřených. Opět zmíním, jak ona začátku, že když konstruktéři použili tohle řešení, že asi vědí proč.

Logické je pro mě například to, že s motorem bez svíček jde točit mnohem líp, než s motorem se svíčkami. Překonání podtlaku při zavřených ventilech vyžaduje mnohem víc energie, než překonání proudění plynu otevřeným ventilem.

Dobře, tak ať se pohybujeme v reálném světě , zkus ten motor bez svíček roztočit třeba na 3000 otáček a pak ty energie porovnej ještě jednou

Nemám to jak porovnat, ale pořád jsem přesvědčený, že bez svíček to bude mít menší odpor, než se svíčkami.

To doufám nemyslíš vážně ? Samozřejmě že tu energii zachytíš. Píst je napojen na klikový mechanizmus a ten veškeré tlaky působící na píst přemění na točivý moment. Kladný i záporný. Při stlačování točivý moment (a energii) dodáváš, při zpětném pohybu a rozpínání plynů dostaneš vše zase zpět Prosím tě neříkej že nechápeš ani tak základní věci :-(

No a to jsi pořád na nule, motor pořád stojí. Ale ty s ním potřebuješ točit.
Co na tom nechápeš?

Vložil jsi energii, motor udělal otočku a zase stojí. Kde je teda ta vložená energie? No nemáš ji, je fuč :-P A když chceš motorem otočit znova, musíš vložit další energii, už druhou. A tak dál.
Už se chytáš?

Ne, pokud by nebylo mechanické tření, motor by se nezastavil. Samotné stlačování plynu v uzavřených válcích a jeho zpětná expanze roztočený motor nezabrzdí. Kdyby nebylo tření v gumě a odpor vzduchu, i ten míček by skákal furt donekonečna. A to stejné udělá třeba ocelová pružina ve vakuu apod (zastaví ji jen mechanické tření v materiálu). Furt nechápeš ??

A hele, vymyslel jsi perpetum mobile. Jednou roztočený uzavřený motor by se točil pořád. Překvapuješ mě stále víc. Co jako bude stále znova a znova překonávat ten podtlak?
A jak může jednou vyhozený míček skákat do nekonečna, když ho zastaví gravitace?
Prostě odmítáš uznat, že jsem tě dostal na švestkách a tak si hraješ na Dr. Plzáka - zatloukat, zatloukat :-)

Opět se mýlíš, perpetuum mobile není věc která se pohybuje donekonečna (což umí běžně dělat třeba kosmická tělesa), perpetuum mobile je věc která produkuje víc energie než sama přijme, případně produkuje energii z ničeho. A to zjevně není náš případ.A proč by gravitace měla ten míček zastavit ??

A perpetuum mobile nemusí produkovat víc energie, než se vloží. Už prostý překlad z latiny je věčně v pohybu, nebo trvalý pohyb, tedy jednou rozhýbeš a pak už to dál běží samo. No a protože nic takového neexistuje a nemůže existovat, tak to zároveň odpovídá na tvoji ujetou představu, že se motor bude točit sám donekonečna. Dnes jsi prostě vedle jak ta jedle.

Ano, máš bezpochyby pravdu, Ani Zeměkoule, planety, družice, hvězdy nebo galaxie neexistují, protože se nemohou pohybovat donekonečna, to by přece bylo perpetuum mobile. Když to tvrdíš ... :-/

I když to vypadá, že vesmír se pohybuje sám a donekonečna, tak to tak samozřejmě není. Už jen proto, že by to pak bylo to perpetuum, a to přece neexistuje, nebo podle tebe jo? Ve vesmíru jsou ty síly jen úplně jiné a s lidským životem neporovnatelně déle působící.
Mám dojem, že dnes jsi nějak bez sebe. Vymýšlíš nesmysly, oháníš se perpetuem...

S perpetuem jsi začal ty :-/

Protože jsi začal mluvit o věcech, který se pohybujou samy donekonečna. A to je perpetuum.

není, ale zkusme to považovat za slepou větev téhle dikuze

jen pro potvrzení:"Perpetuum mobile je stroj, který vykonává práci bez vnějšího zdroje energie. "http://cs.wikipedia.org/wiki/Perpetuum_mobile...

Tím vykonává práci je myšleno to, že jen běží, funguje, nemusí nutně být ziskový, stačí že je v chodu.

přečetl sis vůbec tu wiki ?

No protože nedodáváš žádnou energii. Dodal jsi ji jednou na zvednutí míčku, tedy překonání gravitace. Kdyby nebyla pružnost, puštěný míček spadne na zem, energie jsou vyrovnány, nula, víc se míček ani nehne. Leda bys ho zvednul podruhý, to znamená druhá vložená energie...
Prostě když chceš nějaký systém trvale vychylovat z nulového rovnovážného stavu, musíš taky trvale dodávat energii. Jenže to ty odmítáš uznat a chceš, aby to běželo samo, zadarmo a donekonečna. Kdyby tu byl smajlík na kašpárka...

Proč pořád říkáš "kdyby nebyla prožnost ..." ? Pružnost je a ta zajistí že se děj je cyklický a neustále se opakuje,, pokud jej nic netlumí. Tobě bohužel chybí nejzákladnější fyzikální povědomí a máš proto zcela zkreslený pohled na věc (bez urážky, nechci aby se to zvrhlo do nějakých invektiv)

Mimochodem pamatuju používání dekompresoru na závodních motoocyklech a při ubraném plynu stlačení dekompresoru opravdu brzdný účinek motoru podstatně zvýšilo, Praxe tedy potvrzuje mé tvrzení

No, jak vidím, nenecháš si vysvětlit, že nemáš pravdu. Proč si nechceš zatahat za tu injekční stříkačku?

Dobře, zatahám. Stříkačka skutečně klade odpor proti vytažení. Ale ouha, když píst pustím, zase se vrátí do původní polohy. Copak ho tam asi vrátilo, odkud se vzala ta energie?
A co se stane když pustíš na zem třeba tenisák ? Zůstane "přilepený" na zemi nebo se odrazí zpět nahoru ? A pokud se odrazí, kde se vzala ta energie pro odraz ?Já vůbec nezpochybňuji že na jednorázové stlačení plynu nebo vytvoření podtlaku spotřebuješ energii. Ale ta se hned zas pří expanzi vrátí zpět. To stejné je v motoru - při uzavřených ventilech se plyn rychle stlačuje při spotřebě energie a zase rozpíná a vydává tu stejnou energii zpět. Takže v součtu žádnou energii nespotřebovává a motor tedy nebrzdí. Neříkej že ani tak jednoduchou věc nejde pochopit

Víš co, zkus za tu ucpanou stříkačku chvíli tahat. Třeba 10 minut v kuse, ať si názorně vyzkoušíš, že to žádnou energii nespotřebovává :-))
A klidně si pístek naolejuj, ať zmenšíš tření, jako v motoru.

Kdepak, v součtu se energie vyrovnají (vyruší), a motor stojí, píst stříkačky je zamačklý, míček je na zemi. Nula.
Míčkem pohybuje pružnost, po chvilce skákat přestane, zůstane na zemi Nula. Co když upustíš nepružný předmět, taky bude skákat? No nebude, budeš ho muset pořád znova a znova zvedat, budeš muset dodávat energii. Stejně jako se motor zastaví a musíš s ním pořád znova a znova točit...

Ano míček odrazí pružnost. Pružnost plynu který je uvnitř. Úplně stejně to funguje ve válci motoru, plyn ve válci je pružný úplně stejně jako plyn v míčku.

Hezky jste to napsal, díky. Já mám "nejraději" lidi, co sedí před obchodem v nastartovaném dieselu a čekají až si manželka v klidu nakoupí.
Každý by si měl uvědomit jak se chová, ale bohužel jen málokdo to dokáže. Pro většinu lidí je to mimo jejich rozlišovací schopnosti.

:-)
No pokial si zo mna nerobite zarty, tak dakujem.Naozaj vela sa jazdi zbytocne, co by sa mohlo ist inokedy ze by sa dve jazdy spojili, alebo islo peso ci na bicykli.
Je smutne, ze na to nie su riadne vyskumy.
Napriklad od krizy 2009 isiel predaj benzinu aj nafty o 5 az 10% dole v celej EU.
A prezilo sa to. Keby sa ucelne sporilo tak mame dalsich mozno aj 20%.
A to uz da spolu 30% uspor.
Nakoniec by sa zistilo ze v mestach sa jazdi najviac a tam by to kleslo o 50%.No male cisla ked sa spocitaju.

10 % uspor a nasledne dalsich 20 % uspor neni dohromady 30 % uspor (ale jen 28 %). A tak je to bohuzel se vsim, co napisete, hodit do placu hausnumero zvladne (jak ostatne sam predvadite) kazdy jouda, ale realne to tak nebude. Krome toho, i vyroba novych aut predstavuje naklad (na ktery nekdo musi vydelat) a take zatez pro zivotni prostredi.

No, že je lepší si pěstovat stálou klientelu tím, než se hnát pomocí takovýchto bot za co největším nárazovým ziskem. Je to běh na dlouhou trať, ale pověst kvalitního výrobce je daleko cennější a ve výsledku přinese více peněz.Zákazník, kterému se výrobek rozsype těsně po záruční době už znova nekoupí a nepřinese další peníze. Krom toho, bude šířit negativní reference.

Aha, už rozumím. Tohle je hezké, ale platilo to v minulosti, krásná ukázka je třeba meziválečné období. Dnes už se hraje úplně jinak. Je jen několik málo automobilek, které se tak chovají. Naprostá většina značek na tohle kašle, ono to vlastně ani jinak nejde, vlak jede plnou rychlostí. Je gigantická nadvýroba, rivalita obrovská, okamžitý zisk má dnes absolutní přednost. Poruchovost je všude zhruba stejná, negativní reference také, zákazník v podstatě nemá možnost z vlaku vystoupit. Z jedné strany je tlačen výrobci, z druhé politiky a legislatovou, už je skoro povinen utrácet svoje peníze., už je pouhým zdrojem peněz.