Na trhu se často setkáte se třemi základními typy brzdových destiček. Nelze však říci, které jsou ty nejlepší. Pro každého řidiče je ideální jiný typ.
Kapitoly článku:
Brzdové destičky působí třením na brzdový kotouč a tím jej zpomalují, stejně jako celé auto. Ať už působením řidičovy nohy, či systémů jako ABS či ESP. Děje se tak přes brzdový válec a pístky, na které tlakem působí brzdová kapalina.
Brzdové destičky jsou podobně jako brzdová kapalina často přehlíženy. Často nás vůbec nezajímá, jaké nám v servisu namontují. Přitom tato malá, avšak velmi podstatná součástka, dokáže změnit chování vozu.
Všechny destičky se skládají z ocelového plátu, na kterém je brzdná hmota. Velké rozdíly jsou především v materiálu této části, která se dotýká brzdových kotoučů. Důležitými kritérii jsou především výkonnost v nízkých a vyšších teplotách, či rychlost opotřebení. Myslet je zapotřebí i na drsnost. Známé jsou případy, kdy byly namontovány závodní drsné destičky, které nemají homologaci pro silniční provoz. Kotouče ovšem na voze zůstaly sériové. V takovém extrémním případě můžete sjet kotouč dříve, než agresivní destičky.
Rozlišujeme tři základní typy podle materiálu. Jsou jimi organické, semi-metalické a keramické. Pojďme si nyní jednotlivé typy představit podrobněji.
Organické destičky (bezazbestové)
Zpravidla nejlevnější typ destiček je také označován zkratkou NAO. Před rokem 1970 obsahovaly všechny destičky azbest. Podobně jako v ostatních odvětvích však byl tento materiál pro škodlivost zdraví zakázán, a tak se tento typ dnes označuje také jako bezazbestový. Materiál těchto destiček je dnes vyroben z vláken organických látek s vysokou tepelnou odolností, jako je uhlík, guma, sklo či kevlar.
Organické destičky obsahují 10 – 30 % kovu. Existuje však i poddruh s nízkým obsahem kovů. Takové destičky obsahují maximálně 5 % kovu.
Většina výrobců nasazuje organické destičky z výroby, avšak pojmem většina se rozumí těsně přes 50 %, ostatní vozy jsou sériově vybaveny následujícími typy.
Kromě nižší ceny bezazbestové destičky nabízejí lepší brzdný účinek za studena, jsou také méně hlučné. Vyznačují se však měkkostí materiálu, což znamená rychlejší opotřebení, velkou prašnost a rychlejší přehřátí v náročných podmínkách. Kvůli tomu pak ztrácí potřebné vlastnosti.
Tento typ lze vřele doporučit řidičům, kteří od brzd nevyžadují velké výkony, nejezdí po horách či na okruhy, ani stylem brzda-plyn, třeba ve městě. Takoví šoféři naopak ocení nízkou hlučnost a pořizovací cenu. Snad všem ale bude vadit vysoká prašnost, kdy se materiál destiček doslova zažírá do kol.
Mezi výhody tedy jednoznačně patří nízká pořizovací cena, nízká hlučnost, dobré fungování za nízkých teplot. Naopak nevýhodami jsou rychlé opotřebení, rychlé vadnutí brzd (malá odolnost při vyšších teplotách) a velká prašnost.