Připoutejte se

Potěšily mne výstražné ikony, které se nekrčí při stranách, ale pěkně kolem budíků. Jsou navíc velké a dobře viditelné. Mezi budíky občas vyskočí velké písmeno I signalizující systémovou informaci – většinou hlášku o nízké hladině kapaliny v ostřikovačích, informacích z palubního počítače atd. Uzoučký displej palubního počítače s brčálovým podsvícením není sice to pravé ořechové, ale zvykl jsem si. Nezvykl jsem si však na systém ovládání palubního počítače. 

 
Přihrádka za středovou konzolou poslouží k odložení peněženky
--- Vedle řadicí páky naleznete dva držáky nápojů

Tento „geniální“ systém, kdy měníte volby palubního počítače pootočením kolečka na páčce směrových světel vlevo, jsem úplně nepochopil už v testu C-Maxu a nechápu ho stále. Jaký výhody má kolečko proti klasickému tlačítku? Proč musím pustit věnec volantu a točit nějakým tlačítkem, když stačí tlačítko pouze zmáčknout? Bezpečnost, o které padla několikrát zmínka, se projevuje uvnitř vozu konkrétně např. tím, že vás automobil kontroluje, zda jste se řádně připoutali.

 
Matné kliky dveří podporují luxusní dojem --- Schránka na straně
spolujezdce není z největších

Po nastartování se rozsvítí kontrolka, která vás slušně požádá, abyste si zapnuli pás. Pokud se rozjedete nepřipoutaní, začne vás automobil upozorňovat tichým pípáním, poté hlasitějším zvukem a nakonec na vás začne křičet takovým způsobem, že se raději připoutáte. O pochvalu si řekla rovněž sedadla. Těžko je nazývat sedadly, když se jedná vlastně o křesla. Boční vedení opěradla bohatě dostačuje i v prudších zatáčkách, sedák zase poskytuje výbornou oporu stehnům.

 
Sedadla nelze nazývat sedadly, spíše jsou to pohodlná křesla.
Boční vedení opěradla dostačuje, dostatečně dlouhý je i sedák
--- Elektricky nastavit můžete pouze sedadlo řidiče

Sedadlům neschází bederní opěrka, jsou vyhřívaná. O měkké opěrky hlavy se můžete dokonce opřít, neboť nejsou posunuty příliš vzadu. Kvalitu sedadel oceníte zejména na delších trasách, nepříjemné bolesti zad v S40 nepoznáte. Aby toho chválení nebylo málo, připomenu ještě kvalitní ozvuční a výbornou akustiku vozu společně s velikým volantem, s jehož věncem si ruka náramně rozumí. Zato s odkládacími plochami to není slavné.

Bedení opěrka se nastavuje manuálně --- Že sedíte v S40 s nejvyšší
výbavou dokazují i prvky imitace dřeva

Přihrádka na straně spolujezdce je sice dostatečně velká, aby spolkla různé drobnosti, ale zbytek za moc nestojí. Za středovou konzolu schováte peněženku, uvnitř miniaturní loketní opěrky možná kapesníčky a v kapsách na dveřích (respektive uzoučkých škvírách) maximálně mobilní telefon.

Klidná jízda

Nabídka pohonných jednotek pro S40 obsahuje celkem pět motorů, z nichž čtyři jsou zážehové a jeden vznětový. Nejslabší benzínový motor 1.8 má výkon 92 kW a dostanete ho se základní výbavou Volvo za 707 000 Kč. Druhou benzínovou alternativou je 2.4 s výkonem 103 kW. Jako třetí v řadě stojí námi testovaná 2.4i s výkonem 125 kW. Na vrcholu nabídky stojí přeplňovaný zážehový motor T5 s objemem 2.5 l a výkonem 162 kW. Pro testovanou 2.4i udává výrobce maximální rychlost 220 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h za 8,2 s.

Motor 2.4i má krásný zvuk a je výborně odhlučněný, ale jeho
dynamické možnosti jsou omezené

Motor poskytuje maximální výkon 125 kW/170 k při 6000 ot./min. a točivý moment 230 Nm při 4400 ot./min. V položce kombinované spotřeby paliva naleznete hodnotu 8.5 l. Motor 2.4i se v praxi projevuje klidným, vyrovnaným chodem, ale na trhání asfaltu není stavěný. Skutečně první věc, která vás při otočení klíčkem zaujme, je výborné odhlučnění. V nízkých otáčkách o motoru prakticky nevíte, nad 2000 ot./min. stále slyšíte pouze sametový chod pětiválce.

Ani dalších 1000 otáček na kontě nezvýší v kabině hladinu hluku a dokonce i za 3000 ot./min. motor posádku uvnitř vozu neruší. Naopak získává výbornou charakteristiku a místo surového řvaní zní krásným kovových zvukem. Dynamika, kterou jednotka vozu poskytuje, není špatná, ale oslavné ódy si určitě nezaslouží. Motor táhne od volnoběžných otáček a vyniká pružností (výrazně neprotestuje ani se řazeným pátým rychlostním stupněm a 1400 otáčkami).

Jeho výkon a točivý moment sice nevypadá teoreticky špatně, pokud však hledáte raketu, kupte si raději T5 s turbem a výkonem 162 kW a točivým momentem 320 Nm. Ta totiž zatahuje výrazně silněji, 2.4i se v některých okamžicích pořádně loudá a nechce např. při předjíždění příliš spolupracovat. Když jednotku vytočíte, něco z ní „vymáčknete“, ale zázraky nečekejte. Spíše počítejte s dynamickou jízdou, ale rozhodně ne sportovním chováním.

Počítat musíte i s nemalou spotřebou. Přestože výrobce uvádí kombinovanou spotřebu 8,5 litrů, nepodařilo se mi v průběhu testu klesnout na delší dobu pod 10 litrů. Na dálnici s nastavený tempomatem jsem sice chvíli jel za cca 9,4 litru, ale tuto spotřebu jsem na displeji palubního počítače dlouho neviděl. Ve městě jsem běžně jezdil nad 11 a mimo město kolem 7 litrů.