Volvo PV36/51/52: první moderní Seveřan

Přestože společnost Volvo byla založena až v roce 1927 jako dceřiná společnost výrobce kuličkových ložisek SKF, její první osobní vozy byly i na tehdejší dobu dost konzervativní. Změna přišla až v roce 1935 s typem PV36.

První automobil značky Volvo vyjel z výrobní linky v polovině dubna 1927 a prvních 10 000 vyrobených vozidel oslavila švédská automobilka v roce 1932. Osobních vozů z toho bylo ovšem jen 3800 – tisíc čtyřválcových modelů a necelé tři tisíce šestiválců.

Vozy Volvo totiž patřily od začátku k těm dražším, neboť velmi mladá automobilka s několika stovkami zaměstnanců (v roce 1930) do nich vkládala své slušné technické know-how, které se od začátku orientovalo mimo jiné na bezpečnost.

Aerodynamické linie

Nicméně vzhledově byly všechny vozy Volvo do poloviny 30. let velmi konzervativní. V roce 1935 však následoval rázný krok v podobě relativně luxusního typu PV36.

Klepněte pro větší obrázek
Prototyp Volvo Venus Bilo posloužil v roce 1933 k ověření reakcí veřejnosti na zcela nový aerodynamický styl.

Jeho představení předcházel v roce 1933 svérázný prototyp Venus Bilo, s nímž Volvo testovalo reakce veřejnosti na aerodynamické tvary, které tehdy přicházely do módy.

Přestože finální design typu Volvo PV36 přezdívaného Carioca podle tehdy populárního jihoamerického tance byl mnohem umírněnější a nezapřel inspiraci americkými vozy, jednalo se v porovnání se všemi dosud vyráběnými vozy Volvo o výrazný krok vpřed.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek 
Volvo PV 36 „Carioca“ představené v roce 1935.

Volvo s tím od začátku počítalo, a tak si předsevzalo vyrobit jen 500 těchto vozů. I tak ovšem výrobce přiznává, že trvalo docela dlouho, než všechny vyrobené vozy PV36 nalezly svého majitele.

Úspěch až s nižší cenou

Souběžně s PV36 byl proto vyvíjen typ PV51 jako levnější a trochu menší alternativa typu PV36. Hmotnost kompaktnějšího vozu klesla na 1500 kg. A protože byl pod kapotou stejný šestiválec o výkonu 86 k jako v PV36, byl tento vůz mnohem rychlejší.

Klepněte pro větší obrázek
Volvo PV 51 z roku 1937.

Rovněž cena 5800 švédských korun byla o poznání příznivější, což přitáhlo zájem mnoha zákazníků, přestože některé prvky výbavy balancovaly na hranici akceptovatelnosti (například jen jeden stírač okna, žádné loketní opěrky a laciné čalounění).

V roce 1937 následoval lépe vybavený typ PV52 a o rok později uvedlo Volvo na trh standardní typy PV53 a PV54 společně s luxusními verzemi PV55 a PV56 s výraznějším designem.

Klepněte pro větší obrázek
Volvo PV52.
 Klepněte pro větší obrázek
Volvo PV51 v užitkovém provedení.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Volvo V70 2.401
Rok výroby: 2005
Stav: 208 000 km
Cena: 100 000 Kč
Volvo V70 2.4
Rok výroby: 2008
Stav: 209 064 km
Cena: 205 000 Kč
Volvo V60 2.4
Rok výroby: 2011
Stav: 114 904 km
Cena: 305 000 Kč
Mají sportovní diesely smysl? Odpověď jsme hledali s Golfem GTD

Volkswagen Golf GTD (7AT)

Může být automobil čistokrevným hot-hatchem, i když se pod jeho kapotou ukrývá vznětová pohonná jednotka? Odpověď nejen na tuto otázku jsme hledali během testovacích jízd s omlazeným Volkswagemen Golf GTD.

19.  4.  2017 | Stanislav Kolman | 88 příspěvků
Staré hodnoty si nechává, přesto drží tempo doby. Test Mercedesu G

Staré hodnoty si nechává, přesto drží tempo doby. Test Mercedesu G

Mercedes třídy G je posledním pravověrným offroadovým autem s uzavíratelnými diferenciály a redukcí převodovky. Snaha automobilky Mercedes udržet tento letitý model v nabídce s sebou přináší mnoho ústupků a kompromisů. Výsledek je ale pořád naprosto skvostný!

11.  4.  2017 | Jiří Švamberk | 7 příspěvků
Test ojetiny Volvo V70 III: S pětiválcem nezlobí, ale odborníky potřebujete

Test ojetiny Volvo V70 III: S pětiválcem nezlobí, ale odborníky potřebujete

Ceny nejvíce ojetých kusů Volva V70 proťaly hranici 200 tisíc korun. Jak funguje švédský vůz po letech?

8.  4.  2017 | David Rusol | 15 příspěvků