Kapitoly článku:
V srpnu 1989 se zvětšily nárazníky, čímž se délka natáhla na takřka 4,05 m. Zřejmě se ve Wolfsburgu našlo dost důvodů ke změně interního kódu na 1G1. Zážehový motor s klasickým objemem 1781 cm3 tehdy dostal posilu v podobě spirálového dmychadla G60. Nejdříve se objevilo v šílené speciální sérii Limited přímo z dílen továrního Motorsportu, znovu se čtyřkolkou. Bylo jich vyrobeno pouze 71!
Výjimečné sportovní varianty
155 kW katapultovalo auta ke 230 km/h, specialitu přestavovala nejen opět čtyřventilová technika, ale i dvě vačky, tedy rozvod DOHC. Běžná GTI hodně úspěšně závodila, nejen na okruzích v britském šampionátu cestovních aut BTCC. Švédský pilot Kenneth Eriksson to za volantem dalšího z nich dotáhl už v sezóně 1986 k titulu mistra světa skupiny A (tehdy ještě jezdila i béčka). O rok později absolutně zvítězil v přetěžké Rallye Pobřeží slonoviny. Na Pikes Peak šplhal brutální Golf se dvěma motory, jedním vpředu a jedním vzadu, dohromady měly objem 3,6 l.
Golf GTI G60 z roku 1988 se pyšnil přeplňovaným motorem; ještě extrémnější byla studie Super Golf (vpravo dole)
Vavřiny se zákonitě odrazily v sériové produkci. Po studii Super Golf (1988) vznikl vzácný homologační speciál Rallye Golf (1989-1991) s pohonem obou náprav, který byl však schválen pro normální silnice. Postavilo se ho v belgickém Bruselu potřebných pět tisíc kusů, avšak ani o jeden více. Lišil se vytaženými blatníky, hranatými světly a dvouventilovým motorem se 118 kW. Neměl ovšem klasických 1,78 l, ale o něco méně, přesně 1763 cm3.
Golf G60 Limited disponoval pohonem všech kol; vzniklo jen 71 kusů
Stál 50.000 DM, zatímco „normální“ GTI 16V přišel na 30.210 marek. Zastavme se ale ještě u něj. Varianta G60 z roku 1990 disponovala stejnými 160 koňmi, ovšem z původního agregátu OHC 1781 cm3, taktéž s dvěma ventily. V jejím případě šly newtonmetry navíc zase jen dopředu. Ale svými 220 km/h a sprintem na stovku za 8,3 s překonávala i široký speciál. Ten nakonec také závodil, na rychlostních zkouškách jej vodil třeba Erwin Weber.
Rallye Golf z roku 1989 nabídl zákazníkům rozšířenou karoserii, výkon 160 koní a opět pohon všech kol; cena byla ovšem o 65 % vyšší než v případě Golfu GTI 16V
V Evropě kromě domácího Německa GTI na bázi druhé generace nezaznamenaly takovou popularitu jako ty první. Musely se poprat se silným francouzským soupeřem: Peugeotem 205 GTI. Byl sice o třídu menší, ale výkonné volkswageny v odbytu předčil. Američané si zase raději kupovali Hondy Civic Si.
Za oceánem měl donedávna VW odlišný marketing, takže se sportovní jméno nepoužívalo, byl to pouze Volkswagen GTI. Dvěstěpětka porazila Golf také v boji o evropský Auto roku 1984, jenže obě ještě předčil Fiat Uno...
Předchůdce Alltracku
Mimo zpevněné cesty šlo jezdit opravdu chlapácky vyhlížejícím Golfem Country se zvýšeným a vpředu chráněným podvozkem, ochranným rámem, náhradním kolem na zádi a pochopitelně opět pohonem všech kol. I motor 1,78 l/72 kW ze Syncra zůstal, žádný jiný k němu koupit nešlo. Úpravy natáhly auto na 4,26 m včetně rezervy. Nebylo to žádné ubohé SUV, které se zahrabe na vlhké louce, takto modifikovaný drsoň zvládl v terénu docela velké kousky.
Golf Country z let 1989, 1990 a 1991 – ten ve speciální chromované edici
Místě výroby (továrna Steyru a rakouském Grazu alias Štýrském Hradci) a popularitě v alpských zemích se nelze divit, obě fakta jsou naprosto logická. Country se poprvé objevil v Ženevě 1989 ještě pod jménem Montana, poté znovu na podzimní IAA coby další prototyp, už s novým názvem. Vznikl v pouhých třech tisících kusech (duben 1990 - prosinec 1991), takže je dnes také poměrně vzácný.
Verze Country se vyznačovala „expedičním“ vzhledem, za který vděčila kromě vysoké světlosti také náhradnímu kolu na pátých dveřích a přednímu ochrannému rámu
Produkce dvojkového Golfu dobíhala i po představení nástupce na podzim 1991. Svědkem jeho debutu se stala frankfurtská IAA a zaznamenal asi největší tvarový skok ve více než čtyřicetileté historii. Hranatější předchůdce vznikal v Mexiku pro americký trh ještě o rok později.
Golf GTI z roku 1990 už vypadal zvenku i uvnitř podstatně moderněji než rané verze stejné generace z počátku 80. let
V USA už mu neříkali Rabbit (králík) jako „jedničce“. Pensylvánský komplex Westmoreland nedaleko New Stantonu navíc zavřel své brány už v osmdesátém osmém, výroba se nevyplatila, náklady byly příliš vysoké. Americké verze měly zpočátku hranatá světla a naopak na konci benzinové dvoulitry se 100 kW místo dřívějších osmnáctistovek. A samozřejmě třístupňové automaty. Po sjednocení Německa se začal Golf II montovat také v závodě Mosel poblíž východoněmeckého Cvikova, rodiště dvoudobých trabantů. I zde se kompletoval ještě v prosinci 1992.
Vzniklo jich více než šest milionů
Celkem opustilo brány všech továren v Německu, Belgii, Jugoslávii, USA, mexické Pueble, jihoafrickém Ultenhage a Rakousku 6,3 milionu vozů. V bývalé jihoslovanské federaci jej montovala Tvornica Automobila Sarajevo až do vypuknutí balkánské války hlavně pro domácí trh, v základních modelech s minimální výbavou, které chyběl i posilovač řízení. Golf samozřejmě existoval v desítkách limitovaných edic prodávaných různě po světě, které měly naopak standardně mnohé komfortní i stylové prvky (kožené čalounění, kompletní elektrickou výbavu, střešní okno, litá kola...)
Tři sportovního Golfy z roku 1989: GTI 16v, G60 Limited a G60 Rallye
Konstrukční základ druhé řady Golfu sdílel i tříprostorový sedan Jetta z ledna 1984, nemluvě o sportovnějším kupé Corrado z let 1988-1995. První čeští porevoluční zbohatlíci a rovněž taxikáři si pak oblíbili první generaci Seatu Toledo, která rovněž stavěla na technice „dvojkového“ Golfu.