Víkendové čtení: Lancia na špici pokroku

Dnes se vám to tak zřejmě nejeví, ale Vincenzo Lancia a jeho firma se do historie zapsali jako jedni z nevýznamnějších konstruktérů.

Vozy jména Vincenza Lancii vždy platily za mimořádně kvalitní a po konstrukční stránce pokrokové. Jak se ale tato legenda rodila? Pro odpověď se musíme vypravit až na konec devatenáctého století.

Vincenzo Lancia se narodil v horské obci Fobello. Jeho otec zbohatl podnikáním v Argentině a v té době již vlastnil prosperující továrnu na konzervy poblíž Turína. Jeho snem bylo z Vincenza udělat právníka, prospěch ve škole mu to však nakonec neumožnil. Svého nejmladšího syna proto odeslal do učení k Ceiranovi, jenž nejprve dovážel a později i sám vyráběl jízdní kola, a to v dílně přímo na dvoře starého pána Lancii. Vincenzo do Ceiranovy továrničky nastoupil jako účetní, ale jako skutečný nadšenec pro techniku stále více času trávil v dílnách. Roku 1898 Vincenzo odcestoval již jako zástupce otcovy továrny k hraběti Biscarettimu, s nímž záhy našli společnou řeč, která se vždy točila právě okolo techniky, zejména pak automobilů. Ve svých devatenácti letech nastoupil jako účetní do automobilky Fiat, ale jeho zájem o techniku záhy opět převládl a klotové rukávy úředníka vyměnil za promaštěnou kombinézu. Stal se továrním kontrolorem, mechanikem a testovacím řidičem. Pak už šlo všechno rychle. Vedení firmy si brzy všimlo jeho specifického stylu jízdy a angažovalo jej již v roce 1900 jako závodníka. A úspěchy se záhy dostavily.

Lancia byl vždy velmi rychlý, ačkoli jej často zrazovala technika. Zúčastnil se například dálkové jízdy Paříž-Madrid v roce 1903, o rok později s Fiatem 75 HP v Brescii zvítězil v závodě Coppa Florio. V prvním ročníku Velké ceny Francie dokonce v prvním kole vedl, nakonec se však propadl na páté místo. Vrcholem jeho kariéry se však stalo druhé místo ve Vanderbiltově poháru roku 1906. Vincenzovi ale začala chybět technika, proto ještě téhož roku založil s Claudiem Fogolinem, rovněž bývalým testovacím jezdcem Fiatu, vlastní firmu, jež se honosila jeho jménem.

Jejich prvním vozem byl model 12 HP (Tipo 51), záhy přeznačený jako Alpha. A tím se začala dlouhá série vozů pojmenovávaných písměny řecké abecedy, jež byla přerušena až na konci dvacátých let a továrna Lancia na ni opět navázala až na počátku let sedmdesátých. Bez zajímavosti není, že autorem firemního znaku se stal hrabě Carlo Biscaretti di Ruffia, přičemž použil motivů kopí, štítu a vlajky. V takřka původním vzhledu vydržel tento znak až do předloňska. Právě po tomto automobilově velmi činném šlechtici bylo rovněž pojmenováno Turínské národní automobilové muzeum.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
1907 Lancia Alpha / 1909 Lancia Beta / 1910 Lancia Gamma
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
1913 Lancia Theta / 1922 Lancia Lambda / 1922 Lancia Lambda

V roce 1908 se výroba modelu Alfa rozběhla naplno, Vincenzo zároveň ukončil svoji anabázi u Fiatu, pro který však jako externista pracoval až do roku 1910. Na závodních tratích se mu však již nedařilo, proto roku 1911 jezdit přestal a naplno se soustředil na vývoj a výrobu vlastních silničních automobilů. Jeho cílem bylo produkovat elegantní a pokrokové vozy sportovního charakteru, což se mu dařilo.

Řadu svých důmyslných řešení si nechal patentovat a Lancia byla záhy označována za „značku inženýrů“. Své továrně vládl rukou železnou a pečlivě sledoval a zlepšoval jednotlivé prvky celého výrobního procesu od vývoje až po testování. Sortiment se rychle rozšiřoval a osobní auta brzy doplnily nákladní vozy, autobusy, ale též trolejbusy a armádní speciály. Vincenzo Lancia zemřel v roce 1937 ve věku 56 let, když jej zradio srdce, a vedení továrny se v březnu téhož roku ujal jeho syn Gianni.   

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
1928 Lancia Dilambda / 1931 Lancia Artena / 1933 Lancia Astura Double Phaeton
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
1933 Lancia Astura / 1933 Lancia Augusta / 1934 Lancia Artena

Řecká abeceda a pokroková technika

Jak bylo řečeno výše, Lancia hned od počátku výroby svých automobilů používal pro jejich pojmenování převážně slovní přepis řecké abecedy. Ačkoli se jeho první vůz jmenoval Alpha, spořádanou posloupnost nečekejte. Roku 1909 se představil model Beta, následovaný s ročními odstupy typy Gamma, Delta, Eta, Didelta a Zeta. Posledním předválečným modelem byla Theta, zatímco prvním poválečným se stala Kappa. Během dvacátých let následovaly ještě typy Dikappa (1921), dokonce Trikappa (1922), Lambda (1922) a Dilambda (1929). Poté dochází ke změně a Vincenzo se rozhoduje pokračovat nadále místopisnými italskými pojmy začínajícími písmenem A. V roce 1931 tak přichází Astura (hrad Torre Astura) a Artena (obec), roku 1933 Augusta (římská ulice), o dva roky později Aprilia (město) a řadu v roce vypuknutí druhé světové války uzavřela Ardea (další obec).

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
1936 Lancia Aprilia / 1950 Lancia Aurelia B10 / 1951 Lancia Aurelia B20 GT

Prvním poválečným modelem se roku 1950 stala Aurelia a řada zeměpisných pojmů začínajících písmenem A pokračovala až po Appii o tři roky novější. Následoval odskok k písmenu F a jménům Flaminia (1957), Flavia (1960) a Fulvia (1963), přičemž ve všech případech šlo o názvy ulic italských měst. Po tápání šedesátých let následuje v roce 1972 opět řecká abeceda, jež začíná modelem Beta. Čtyři roky poté přichází Gamma a v roce 1979 pak revoluční Delta. A následuje další tápání, aby se řecká abeceda do označení vozů Lancia opět vrátila zdařilým sedanem Kappa (1994), jejímž slavným a hrdým majitelem se stal též prezident České republiky Václav Havel. Poté přichází velkoprostorová Zeta a vloni jsme se setkali s názvem Delta potřetí. To je však již novodobá historie, my se spíše velmi stručně vrátíme k revolučním konstrukčním prvkům, díky kterým vozy Lancia často výrazně předbíhaly dobu. Laskavý čtenář jistě odpustí a pochopí, že budeme velmi často používat ultimativního výrazu „první“.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
1954 Lancia Aurelia B24 Spider / 1959 Lancia Appia / 1960 Lancia Flaminia Convertible
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
1963 Lancia Flaminia / 1967 Lancia Fulvia Coupe / 1971 Lancia 2000 Coupe

Lancia Theta se stala PRVNÍM evropským automobilem standardně osazeným kompletní elektroinstalací. Světovým unikátem se stala též Lambda, jež byla PRVNÍM sériovým autem na světě s celokovovou, samonosnou karosérií, a to již v roce 1922, kdy na své globální rozšíření samonosná koncepce musela ještě čekat déle než další čtvrtstoletí.

V době ortodoxních konstrukcí s tuhými, listovými péry odpruženými nápravami se Lambda stala rovněž jedním z PRVNÍCH sériových automobilů s nezávislým zavěšením předních kol, jež se vyznačovalo progresivním, soustředným uložením vinutých pružin a hydraulických tlumičů. Této konstrukce přitom využívala ještě Lancia Appia v roce 1963.

Vlna avantgardních konstrukcí však pokračovala i po druhé světové válce, tedy v době, kdy přísný Vincenzo na snažení svých následovníku dohlížel již pouze z klenby nebeské. Třetí série předválečného modelu Ardea díky tomu hostila jako PRVNÍ sériový vůz světa pětistupňovou převodovku.

Aurelia se po roce 1950 zasloužila o světovou premiéru, ale především globální rozšíření motoru s šesti válci uloženými do tvaru písmene V, bez nějž by se dnešní vozy vyšší střední třídy neobešly. A to nemluvíme o experimentech s obdobnými jednotkami osmi a dvanáctiválcovými, přičemž do výroby se dostal jen vidlicový čtyřválec. A nás nepřekvapí, že to byl opět PRVNÍ vidlicový čtyřválec. Na samotný závěr pak stojí zato připomenout zavedení systému transaxle, tedy převodovky umístěné v bloku s rozvodovkou zadní poháněné nápravy, jímž se vyznačovaly modely Aurelia a Flaminia.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
1973 Lancia Stratos / 1975 Lancia Beta HPE / 1975 Lancia Beta
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
1982 Lancia Beta Trevi Volumex / 1983 Lancia Delta 1,6 HF Turbo / 1990 Lancia Thema Turbo 16v

Doba se mění a nelze příliš srovnávat časy dnešní s těmi dřívějšími, v automobilovém průmyslu to platí dvojnásob. Přesto rozhodně stojí zato připomínat si okolnosti vzniku toho, co se nám dnes zdá být zcela běžným a obyčejným. Musel však přijít konkrétní člověk, jenž to vymyslel. Značka Lancia, jež dnes sice stále žije, ale hraje na trhu v podstatě „druhé housle“, mezi tyto jedinečné úkazy patří. A je třeba si to uvědomit.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
1994 Lancia Kappa / 2003 Lancia Thesis / 2009 Lancia Delta
Fiat 500 1.368
Rok výroby: 2008
Stav: 87 700 km
Cena: 114 000 Kč
Fiat Punto 1.242
Rok výroby: 2002
Stav: 189 817 km
Cena: 17 000 Kč
Fiat Dobló cargo 1.248
Rok výroby: 2013
Stav: 38 810 km
Cena: 142 000 Kč
Test novinky Optima SW: Jak si Kia poradila s kombi střední třídy?

Test novinky Optima SW: Jak si Kia poradila s kombi střední třídy?

Na jaře tohoto roku byla na autosalonu v Ženevě odhalena Optima Sportswagon, kterou korejská automobilka hrdě označuje za své první kombi střední třídy. My měli možnost ji otestovat ve sportovně laděné variantě GT Line. Jak obstála?

29.  11.  2016 | Stanislav Kolman | 30 příspěvků
Vyladěno na správných místech. Test Subaru WRX STi verze 2016

Subaru WRX STi 2016

Jízdy s kultovním sedanem WRX STi prokázaly, že značka umí vozy průběžně dolaďovat v souladu s dobou i přáními jejích zákazníků.

13.  11.  2016 | Radek Pecák | 25 příspěvků
Test Audi A3 Sportback 1.6 TDI - Nečekaně prostorná krasavice

Audi A3 Sportback 1.6 TDI

Faceliftovaná Audi A3 Sportback nabídne opravdový luxus a pohodlí, za což si však automobilka nechá řádně zaplatit. Stojí tato krasavice skutečně za takovou investici? Podívali jsme se na zoubek exempláři s motorem 1.6 TDI.

2.  11.  2016 | Stanislav Kolman | 14 příspěvků