Vědci zjistili, že bionafta škodí lidskému zdraví víc než obyčejná nafta

27 komentářů

dwain dibley...
11. listopadu • 19:30

no a konečně, ještě byste mohli konečně říct i B. že naftová auta vyprodukují třikrát vyšší emise NOx, než benzínová auta při stejném objemu... nehledě na polétavý prach, který je u benzínových motorů takřka zanedbatelný oproti nafťákům... no a pak přidejte 20-30% úsporu emisí v případě použití ethanolu příp. 5-10% u CNG a LPG pohonů... ale koho by to zajímalo, teď je potřeba trubkám v Evropě prodat odpad... ehm vlastně naftu... a 2x dráž, než zbytku světa

fort
11. listopadu • 9:50

Díky přehnanému, nepřirozenému nárůstu ploch ozimé řepky v posledních letech vymírají zvířata, hlavně malá polní zvěř. To vám potvrdí každý myslivec. Se podívejte, jak z polí zmizeli zajíci, bažanti a koroptve a může za to tohle žlutý svinstvo, který na rozdíl od jiných kytek smrdí když kvete a zvířatům na rozdíl od obilovin nedělá dobře. Přes zimu nemají co žrát.
Jinak za používání a přimíchávání "ekologického" paliva z řepky mohou ekologové, ti jej prosadili a teď si drbou hlavu. Není to dobré pro přírodu, zvířata, vzduch ani pro motory, je to zlo. Ač Babiše nevolím a ani nebudu, musím se ho teď zastat - není to ekolog ani to nevymyslel, jenom šikovně využil příležitost a pakuje se na tom. A pro zemědělce jde o jeden z mála jistých příjmů, na které se mohou pravidelně spolehnout. I tak by se měl celý tenhle nesmysl co nejdřív zarazit.

puk123
11. listopadu • 10:29

To má každý myslivec krátkou paměť, protože malá polní zvěř zmizela už před rozšířením řepky.
Babiš loboval už dávno předtím, teď jen postoupil do jasného střetu zájmů.

medved-009
11. listopadu • 12:25

Myslivci si pamatují dobře, a máte pravdu, že malá polní zvěř začala vymírat hned po rozšíření velkoplošného a "chemizovaného" zemědělství. Ale řepka je něco ještě mnohem horšího, než velký lán pšenice místo malého plus chybějící meze (ty se koneckonců dají nahradit umělými tzv. biopásy a kde jsou zemědělci ochotni "pustit" kus půdy a myslivci stále ještě ochotni "postaru" brigádničit, tam se to i děje). Lán řepky je z hlediska biodiverzity zhruba ekvivalent vybetonované plochy, jen s větším množstvím škodlivé chemie. Nežije v něm skoro nic (ono taky co by přežilo neustálé prolévání herbicidy, insekticidy, tekutými chemickými hnojivy a na závěr desikanty...), slouží tak akorát jako schovávačka pro přemnožená divoká prasata - těm dokonce řepka i trochu chutná a dokážou ji strávit... Mimochodem, lán kukuřice je "totéž v bledě modrém", dnes taktéž převážně "energetické", navíc ani nedokáže zadržet vodu z přívalových dešťů a je-li pole na stráni za vesnicí, skončí obyvatelstvo vesnice (které dnes mimochodem většinou nemá nic společného s poli, která si pronajímá "zemědělský podnikatel" bůhvíodkud) s půlmetrem bahna na zahrádce a vytopeným sklepem.
Zkrátka největší škodná životního prostředí jsou "agropodnikatelé" jako je Babiš, ekologističtí lobbisté (ti často dobře vědí, k jakým hrůzám to, co prosazují, povede) a jejich přisluhovači, ekologičtí aktivisté, biologicky nevzdělaní a neschopní v souvislostech domýšlet, co se skrývá za obsahem transparentů, kterými s planoucím zrakem máchají, když se zrovna nepřivazují ke stromům sežraným kůrovcem (a něčím kloudným přispět zachování fungující přírody je nikdy nikdo neviděl).

fort
11. listopadu • 15:52

Pěkně jste to upřesnil. Naštěstí ale přibývá ekologických zemědělců, kteří rozumí jak přírodě, tak svému podnikání.
Z celé diskuse trochu vytratil fakt, že biopaliva nejsou moc dobrá ani pro motory, hlavně pro jejich spolehlivost a životnost.

puk123
12. listopadu • 7:05

Podobně se dá podotknout, že i část ekologických aktivistů rozumí ekologii.

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
Joef
12. listopadu • 8:36

Souhlas. asi 2, mož 3 by se našli :-) Zbytek jsou ekoteroristi 3-[

Vana666
10. listopadu • 15:02

Nerozumím tvrzení v článku že bionafta způsobuje globální oteplování. Ať už je to sračka jaká chce, myslel jsem že zvýšení obsahu CO2 je způsobené především vnášením dalšího a dalšího uhlíku do atmosféry z nerostných zásob těžených z podzemí.
Ale jestli nějaká řepka taky vypustí do vzduchu trochu CO2, tak ho zase spotřebuje zpátky při svém dalším pěstování takže ten plyn jen v podstatě obíhá dokola a nemělo by ho přibývat. Nebo je to nějak jinak a zákon zachování hmoty u CO2 neplatí ?

E15
10. listopadu • 15:11

tvá úvaha má dvě vady ;-) :1. řepka se nepěstuje na Měsíci, resp. na nějaké ploše navíc, nýbrž na Zemi, kde by stejně "něco" rostlo (například les). A je otázka o kolik více pojme řepka CO2 než to jiné "něco".2. Při pěstování řepky a výrobě bionafty se použije hodně energie a to i z fosilních paliv. Je otázka kolik energie obsahuje "vypěstovaná a vyrobená" bionafta a kolik energie bylo na její "vypěstování a výrobu" použito. U biolihu je tato bilance snad dokonce záporná.Úvahu o škodlivosti CO2 pomíjím. Snad jen dodám, že bližší košile než kabát a můžeme-li něco ovlivnit, tedy např. lokální škodliviny v našich městech, máme se zabývat tím. A nemůžeme-li něco reálně ovlivnit (např. množství CO2 na Zemi), tak nemáme plýtvat energii marnými pokusy.

Vana666
10. listopadu • 15:43

Ad.1 - Nejde o to kolik CO2 jednorázově pojme les než vyroste, uhlík který v něm zůstane s po zániku lesa zase uvolní - hnitím, spalováním apod. Jo, něco zůstane třeba v chatách a nábytku ale to nás asi nezachrání. Furt jde o zachování hmoty, uhlíku by na povrchu Země bylo furt stejně ať obíhá jak chce. Přibývá ale kvůli těžbě z podzemí.Ad 2 - to může být do určité míry pravda

honza
10. listopadu • 19:12

Máš pravdu, že CO2 koluje, ale problém řepky je skutečně ten, že se spousta nafty a elektřiny spálí při produkci esterů. Podívej se, kolik malých zrníček z řepky je na metru čtverečním pole - je to hrstka, ze které se vylisuje zase jenom část. A ten metr čtvereční se musí poorat, zasít, sklidit, na to pole dojet a zase odjet, zpracovat + amortizace strojů (=zase vstup energie). Bilance bude velmi bídná. Navíc poměr hmotnosti semen k celkové váze rostliny je velmi malý narozdíl od řepy či brambor, tzn. na plod se využije minimum slunečního záření. To už je lepší vystavět ty panely. Je to jeden velký sprostý byznys.

puk123
11. listopadu • 10:34

Měj na paměti, že i louku musíš minimálně kosit. Řepka sice není pro půdu nic moc, ale pořád lepší než panely, hypermarket nebo velkosklad. Jeden rok řepka, příští zaseješ něco jiného.

puk123
10. listopadu • 15:40

ad 1. Spalování biomasy nepočítá do objemu enisí CO2, protože i při přírodní likvidaci (tlení) vzniká CO2. Spalování je pouze urychlením tohoto procesu. Jsou porosty různé hodnoty. Měli bychom si hlídat, aby se kvůli řepce nevymýtil cenný les ... . Těžba a spalování fosilních paliv ve velkém je nepřirozeným procesem.ad 2. 100% souhlas.Ano, měli bychom se zaměřit na to, o čem není pochyb. Určitě nic nezkazíme šetřením energií. Výzkumem a využitím obnovitelných zdrojů také ne, jen musíme dotáhnout technologický proces do žádoucí úrovně a netlačit na masové rozšíření dříve a za každou cenu.

puk123
10. listopadu • 16:22

Přece jen bych k bodu 2 dodal, že i při "výrobě" fosilních paliv se jich část spotřebuje. Další problém je, že ne vždy surovinu nebo ložisko patřičně využijeme. Kdysi se z ropy používal jen petrolej a zbytek se vylil. I dneska se část zemního plynu vyhodí.

Vana666
10. listopadu • 16:55

Jestli se část fosilních paliv spotřebuje už při jejich výrobě tak tím hůř

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
Mirek
10. listopadu • 22:17

Pokud si představím pod fosilními palivy energii, tak na výrobu, těžbu, čehokoliv se spotřebovává energie, tedy i na výrobu bionafty z řepky.

Jig
10. listopadu • 15:07

ad "Ale jestli nějaká řepka taky vypustí do vzduchu trochu CO2, tak ho zase spotřebuje zpátky při svém dalším pěstování" v tom případě však ztrácí její POVINNÉ přimíchávání zcela smysl, protože spalováním "čisté" nafty by vznikla kladnější bilance. Nepěstovala by se řepka, ale něco jiného.

Vana666
10. listopadu • 15:39

Ani tobě úplně nerozumím. Spalováním čisté nafty se přece vnáší do atmosféry uhlík, který by jinak zůstal pod zemí. Spalováním rostlin uhlík jen koluje ale nepřibývá ho. CO2 vzniklý hořením spotřebují nové rostliny a koloběh se opakuje. Když budeš místo řepky pěstovat něco jiného, bude uhlík z těch jiných rostlin obíhat, ale zároveň bude další i přibývat z nově vytěžené ropy.

Zelí
10. listopadu • 22:09

Pane, ropa není nerostná surovina. Je to organický produkt, produkt fotosyntézy, naprosto stejného původu jako produkty z polí.

Vana666
11. listopadu • 4:08

Pane Zelí ano, ropu jsem chybně označil za nerost, byť má rostlinný původ. Ale podstatné je že se zásadně liší od produktů z našich polí. Liši se tím, že její cyklus trvá mnohonásobně déle a z pohledu naší krátké existence proto o nějakém koloběhu ani nejde mluvit. Takže těžením a spalováním ropy vnášíme do atmosféry obrovskou rychlostí spoustu uhlíku, který se bude vracet zpět do podzemí milióny let, pokud ještě vůbec.. Na rozdíl od rostlin, které se umí běžně recyklovat v řádu roků až desítek let .
A votom to je

Fantomas
10. listopadu • 23:16

No, na původ ropy existuje víc teorií a bohužel i ve 21. století musíme přiznat, že jsou to jen dohady, a že o jejím původu a mechanizmu vzniku toho moc nevíme.

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
Fantomas
10. listopadu • 23:18

A nebo možná i víme, ale nechceme, aby se to vědělo moc veřejně :-)

Petr
10. listopadu • 14:56

Zlodějna jménem Babiš by už měla skončit než tento zloděj, tunelář, estébák, komunista, podvodník a lhář, zkoupí celou republiku z peněz lidí, kteří jej jako tupé státo volí a jedním hlasem kritizují východní oligarchy.

Martin
10. listopadu • 14:56

Za tohle vám Andrej rozere prdele koblihama!

...
10. listopadu • 14:53

Dráždíte kobru bosou nohou.

jendabenda
13. listopadu • 12:42

To jo, zejména chemiky. Oxid dusnatý je totiž pitomost.

hejhula
7. června • 10:26

Doporučujeme

Články odjinud