Pokud vše dopadne, jak má, otevře se za pár týdnů tunelový komplex Blanka. Médii se šíří zprávy o tom, jak je kvůli tomu nutné udělat řadu opatření, jinak nastane konec světa a Prahu zavalí auta. Je to ale opravdu tak jednoznačné?
Když přijde na omezování dopravy v souvislosti s tunelovým komplexem Blanka, jako jeden z hlavních argumentů bývá uváděna Mrázovka. Ta se otevřela v roce 2004 a ačkoliv i tenkrát byla snaha doprovodit tuto stavbu opatřeními pro zklidnění dopravy na Smíchově, téměř nic se neudělalo. I proto je dnes ve velké míře poukazováno na to, že právě kvůli absenci dalších opatření narostl na Smíchově provoz osobních automobilů o desítky tisíc denně. Jenže situace není zdaleka tak jednoznačná.
Pokud někdo řekne, že „kvůli otevření Mrázovky a absenci dalších úprav došlo na Smíchově ke zvýšení intenzity dopravy o čtyřicet tisíc automobilů denně“, pak si asi každý představí, jak se kolem smíchovských domů valí proudy automobilů, jenže to není tak docela pravda. Otevřením Mrázovky se definitivně otevřela alternativní komunikace ke Strakonické a to mělo na její provoz zásadní vliv.
Ještě v roce 2001 tam jezdilo 56 000 automobilů denně, od roku 2004 tento počet klesl na 32 000 vozů. Všechna ta auta navíc totiž jedou v tunelu, jedou po „dálnici“, nejedou přímo přes Smíchov. Kdybychom se tedy měli poučit z tunelu Mrázovka, na který je aktuálně tak často poukazováno, fakticky by bylo efektivnější místo dalších opatření vůbec neotevírat tunel.
Když se podíváte níže na přiložený graf, nabízí se otázka, co by asi na vzniklé situaci změnila opatření různě po Praze, když jednoznačně největší nárůst dopravy „na Smíchově“ způsobila právě Mrázovka jako taková, které se ucpávací opatření samozřejmě týkat neměla. Respektive na jednu stranu se říká „podívejte se na Smíchov a Mrázovku“, na straně druhé chceme zacpat okolní ulice, aby to bylo „v pořádku“. Takže vlasntě chceme větší provoz v Mrázovce. Nenarostlo by tedy náhodou to celkové číslo o „provozu na Smíchově“ díky dalším opatřením ještě více?
Navíc, jak vyplývá ze studie sdružení Auto*Mat, intenzita dopravy se ve Strakonické nemění a zůstává už řadu let konstantní. To je ovšem velmi podivné, protože podle teorie dopravní indukce vznikla uvolněním Strakonické nová atraktivní komunikace, kterou řidiči měli během chvíle zaplnit. Jenže ono se tak nestalo. Důvod?
Když se v televizi řekne, že „na Smíchově vzrostla po otevření tunelu Mrázovka doprava a může za to absence dalších opatření“, vypadá to přesně takhle. Na dříve nejvíce postižené ulici vedoucí přímo přes Smíchov doprava klesne, protože většina lidí jede po „dálnici“, ale ta se pro jistotu také přičte. Graf pochází ze studie sdružení Auto*Mat
Všechna ta opatření s cílem uzavřít pomalu celou Prahu, pracují s předpokladem, že jakmile se uvolní nějaká ulice, lidé naskáčou do aut a začnou vesele jezdit všichni naschvál do té volné ulice. A to je předpoklad dost pochybný.
Ti, co jezdí do oblasti kolem magistrály teď (abychom se bavili konkrétně), tam budou jezdit autem i po Blance, protože tam jejich cesty končí/začínají. Ti, pro které je Blanka alternativou, využijí tunel a nepotřebují k tomu užší komunikace, vyhrazené cyklopruhy a další speciality, protože to prostě bude (doufejme) pohodlnější. Ti, co do centra po magistrále nejezdí a mohli by, si to ještě mnohokrát rozmyslí, třeba proto, že v centru stejně nezaparkují, nebo se jim to nevyplatí finančně ani časově, když mají jako alternativu metro.
Jinak řečeno, Blanka celému centru Prahy pomůže, protože bude konečně pro tranzitní dopravu k dispozici relativně pohodlné spojení z jihu na sever. Je ale samozřejmě jisté, že nový tunel magistrálu nespasí, protože v centru přece jen funguje dost lidí a ti se tam nějak potřebují dostat (mimochodem všech těchto lidí se humanizace magistrály nebo jiná opatření přímo dotknou). Jenže s tím má tunel Blanka společného asi tolik, co uzavření Smetanova nábřeží se zprovozněním jihozápadní části městského okruhu. Ano, i tato příležitost se měla využít k uzavření nábřeží.
Já vím, kromě Mrázovky je tu ještě jeden odstrašující příklad dopravní indukce, který nám jasně ukazuje, že je potřeba Prahu ucpat, abychom se měli o něco lépe. Je to Barrandovský most, kde během krátké doby po odklonění kamionové dopravy vzrostla intenzita dopravy o dvacet tisíc automobilů denně. Zajímá ale někoho, že dříve byl na začátku Barrandovského mostu semafor a že soustavná kolona nákladních automobilů fyzicky bránila průjezdu? Nebo že díky uvolnění provozu na Jižní spojce začali tuto komunikaci využívat řidiči, kteří dříve volili třeba podolské nábřeží? Nikoliv...
Než dělat řadu ukvapených rozhodnutí, je lepší počkat, analyzovat vzniklou situaci a pak dopravu optimalizovat a citlivě upravit. Je ale otázkou, jak moc se tento styl komu líbí, protože zde existuje riziko, že se po otevření Blanky žádný konec světa konat nebude a na magistrále se bude i bez humanizace prostě jezdit lépe. Podobně, jako se tomu stalo ve Strakonické po otevření Mrázovky.