Kolínská trojčata jsou společným dílem francouzského koncernu PSA a Toyoty. Všechny modely mají stejné motory, stejnou techniku, stejný interiér, liší se jen vnějším designem. Testovali jsme Toyotu Aygo se základním tříválcovým benzínem o výkonu 50 kW.
Kapitoly článku:
- Systém výbav, design
- Interiér, sedadla vpředu, kde se šetřilo
- Místo vzadu, zavazadlový prostor, litrový motor
- Převody, pružnost, spotřeba, brzdy, jízdní vlastnosti
- Komentář k ceně, plusy a minusy, výbava, technické parametry
- Fotogalerie
Kolínská auta jsou populární především proto, že se vyrábí v České republice, konkrétně v průmyslové zóně v Kolíně. A marketingové materiály automobilek toho dokážou velmi dobře využít – jsou to přece další česká auta vedle škodovek! Částečně to pravda je, částečně ne. Vývoj vozů probíhal v zahraničí, česká je pouze výroba – a auto není české jen proto, že továrna stojí na území České republiky. Ať je to tak či onak, trojice malých aut se od sebe liší pouze vnějším designem a volantem v interiéru. Jinak jde o naprosto shodné vozy; každá automobilka ale nasadila trochu odlišnou cenovou politiku.
Výbavy bez příplatků
Toyota Aygo je typický japonec, nemůžete si připlácet za jednotlivé prvky výbav, ale musíte rovnou volit vyšší verzi; ty jsou celkem tři, přitom tam nejvyšší, Cool+, má ve výbavě i klimatizaci a boční airbagy. Nicméně stále chybí el. ovládaná zrcátka nebo litá kola – ta jsou za příplatek brutálních 18 tisíc; přitom ani nejsou širší. Zkrátka všechna kolínská auta jsou velmi drahá vzhledem ke třídě vozu. Dát 315 tisíc za auto s litrovým motorem, miniaturním kufrem a malým vnitřním prostorem se nemusí zdát jako dobrý nápad. Zkrátka kolínská auta se neorientují na „budget“ zákazníky, ale na více majetnější, kteří si kupují druhé nebo třetí městské a stylové auto do rodiny.
Pokud chcete levnější provedení kolínských aut, nesmíte sáhnout po Aygo, které má v základu už i posilovač a CD přehrávač, ale po C1 nebo 107 – oba vozy mají stejnou základní cenu a takřka stejný systém výbav. Základ stojí 236 tisíc a v něm dostanete ABS a přední airbagy. Oproti Aygu mají C1 i 107 možnost za výbavu si připlácet, takže pokud chcete např. klimatizaci, nemusíte k tomu rovnou kupovat vyšší výbavu. Rozdíl mezi francouzskými vozy a japoncem je rovněž v tom, že u Ayga připlácíte za druhou dvojici dveří jen pět tisíc, zatímco u francouzů dvojnásobek – deset tisíc. Jinak jsou ale ceny plus minus srovnatelné, takže pokud budete vybírat některý z vozů, bude rozhodovat pouze design.
Maska Aygo je z kolínské trojice nejpovedenější --- Z profilu vypadá Aygo jako bonbónek
Ani za záď se Aygo nemusí stydět, zadní světlomety vypadají nadmíru hezky
Trojčata téměř jednovaječná
Vzhled Aygo je oproti 107 a C1 výrazně odlišný. Ano, proporce vozu jsou stejné, stejně jsou také laděny linie bočních dveří, ale design jako takový je jiný. Nejvíce je to patrné na přední masce; zatímco 107 a C1 mají základní kukuč podobný a liší se v zásadě jen odlišným tvarem světlometů, Aygo je ostřeji řezané a z celé trojice vypadá – dle mého názoru – nejlépe. Na bočním profilu je znát extrémně malá délka vozu, na rozvoru necelých 2,4 m je postaven vůz s délkou 3,4 m. Zejména zadní převis takřka neexistuje a velmi krátká kapota nedává mnoho šancí, kam schovat motor. Přechod mezi kapotou a čelním sklem takřka neexistuje, díky čemuž vypadá Aygo tak trochu jako bonbónek.
Sklo druhé dvojice dveří je stejné jako u třídveřové verze
Aygo má pouze jediný stěrač --- Kapota plynule přechází v čelní sklo
Kompaktní rozměry se podepsaly i na úzkém c-sloupku, umístění víka palivové nádrže či linii zadních dveří, která končí jen pár desítek cm před koncem samotného auta. Všimněte si také skla zadních dveří – je stejné jako u třídveřového modelu, takže nebýt zadní kliky a linky dveří, skoro byste tří a pětidveřový model od sebe nerozeznali. Zádi vozu dominuje rozměrné sklo s velkými černými okraji a velmi výrazný nárazník s vysokou nakládací hranou. V předním i zadním nárazníku jsou malé otěrové lišty v barvě vozu, které lze snadno vyjmout a nahradit jinými. Testovaný vůz utrpěl v době testu drobnou kolizi, a jak je patrno z fotografie, nárazník jako takový „zranění“ takřka neutrpěl.
14" kola mohla být širší --- Agresivní světla dotvárí hezký čumáček vozu
Otěrové lišty v barvě vozu lze snadno vyměnit
Aygo je jako celek bezesporu hezké auto, které má jen několik vad na kráse: příliš rozměrný zadní nárazník a úzká kola, která jsou hodně „zapuštěna“ do vozu a nárazníky je tak hodně překrývají. Bohužel ani za příplatek nelze koupit kola širší, 14" liťáky za osmnáct tisíc mají stejné rozměry. Ideální tloušťka by byla okolo 175 mm – ve standardu 155 mm.