Žádný z motoristů v dnešní době už vážně nezapochybuje o tom, že tlumiče pérování jsou pro jeho vozidlo nadmíru důležitý komponent.
Mnozí matně ještě vzpomenou na reklamu firmy Monroe, která názorně demonstrovala ve scénce s ženou a kočárkem na přechodu vliv opotřebených tlumičů na délku brzdné dráhy. Tento, v jistém smyslu zlomový okamžik tehdy přiměl řadu řidičů, aby se zamysleli nad tím, zda je jejich vozidlo v tomto směru opravdu v pořádku. Protože známou skutečností zůstává, že opotřebení tlumičů přichází pomalu a nenápadně, není často v silách řidiče posoudit, zda jejich stav nepřekročil hranici, kdy nebezpečně ovlivňují chování vozidla v krizové situaci.
V tomto okamžiku je jediným objektivním způsobem změření účinnosti tlumičů na speciálním zařízení, které by mělo zhodnotit, zda jsou či nejsou bezpečně použitelné v dalším provozu. Zde však nastává první zádrhel, o kterém se mnoho motoristů přesvědčilo na vlastní kůži. Jedná se především o přesnost a vypovídací schopnost těchto testů, jejichž výsledky často mnoho řidičů nepříjemně překvapí. V této souvislosti je nutno upozornit na skutečnost, že opravdu objektivní hodnocení je možno provést pouze na demontovaném tlumiči za předem definovaných podmínek, což je také logický požadavek výrobců, například při řešení sporných reklamací. Otázkou pak tedy zůstává, zda v servisech podstupovat tento způsob diagnostiky, který zahrnuje určitou míru nepřesnosti díky tomu, že tlumič zůstává na vozidle. Odpověď zní ano, ale s poznámkou, že do značné míry celá věc závisí na některých dalších faktorech, o kterých bude řeč později.
Další věcí v této kauze je pochopitelně váš obecný názor na testování tlumičů a vůbec celkově váš přístup k jejich opotřebení. V této situaci lze totiž postupovat i druhou cestou, která je obvyklá, například v motoristické velmoci, jakou USA bezesporu jsou, kde fakt nezvratného opotřebení tlumičů řeší tou nejednoduší cestou – výměnou.
Testování se tak stává záležitostí, za kterou nikdo neutratí ani cent a rozhodující je doporučení výrobce na maximální kilometrový proběh. Po překročení této hranice pak dochází k automatické výměně tlumičů, bez ohledu na jeho technický stav. Nelze v žádném případě pochybovat o tom, že je to velmi efektivní způsob, jak udržovat vozidlo v bezvadném stavu, což je z hlediska bezpečnosti rozhodující. Nicméně na druhou stranu nikdo asi nepřehlédne finanční přinos, o který se výrobcům tlumičů motoristé postarají a které zcela pochopitelně v tomto přístupu vehementně podporují.
Pokud se tedy na záležitost podíváme obecně, dalo by se říct, že z hlediska požadavků, se kterými k opotřebeným tlumičům přistupujeme je výhodnější druhá metoda. Vždy je totiž z hlediska bezpečnosti lépe tlumič preventivně vyměnit než měřením zjišťovat, že jeho stav není příliš optimální. Na druhou stranu, správně provedená kontrola vám může ušetřit nezanedbatelní peníze, když odhalí defektní tlumič způsobující například opotřebení pneumatiky nebo naopak ukáže, že jejich výměnu lze oddálit díky dobrému technickému stavu.
Jak to v životě chodí, ukazuje se i v tomto případě, že vše má své pro i proti. Jaký je váš názor na tuto věc? Testovat či pouze měnit?