Ani ve složitém období, kdy se korejská automobilka potácela na pokraji existence, nic nezanedbala z důsledného naplnění módních trendů. Vypracovala svůj příspěvek k rozvoji minivanů a nazvala ho Tacuma.
V některých zemích je vůz znám spíš pod názvem Rezzo, ale důležité je, že Korejci tímto vozem rozšířili svou nabídku vozů nižší střední třídy. Tacuma svou délkou 4350 mm přesně zapadá do dnes už početné skupiny minivanů, kterou kdysi před lety zahájil Renault Scénic. Jde o auta s vyšší stavbou a větším obestavěným prostorem. Ve většině případů se ne zcela podařilo zachovat dostatek vnitřního prostoru na délku a to platí i o tacumě. Nejde kupodivu o prostor před zadními sedadly – tam je ho obdivuhodně dost – ale o pohodlí cestujících na předních sedadlech. Zejména pak řidiče, protože ten se musí uskrovnit dost podstatně. O nepřirozené poloze svědčily u testovaného vozu i nezvykle ošlapané pedály spojky a brzdy, ke kterým se většina řidičů dostává ze strany a hodně křečovitě. Nedostatek prostoru je na závadu i při nastupování, otvor předních dveří je opravdu krátký. Tacuma je tak jeden z mála vozů, kde je cestování na zadních sedadlech daleko příjemnější než vpředu.
Vnitřní tvary a výbava za současnými trendy nezaostávají, zejména řešení středu palubní desky s ovládáním klimatizace a přístrojový panel, působí poměrně atraktivně. Tak jako u většiny podobných vozidel je k dispozici řada odkládacích prostorů a skříněk.
Typický prostor v minivanech – krátký a vysoký
Boční linie ukončují velmi zdařilé křivky prolisů
A zase stejně jako u většiny vozů s karoserií tohoto typu sedí řidič poměrně vysoko v poloze připomínající posezení na židli. Opět daň snaze o maximální využití malého prostoru. Zadní sedadlo se nedělí na dvě části, ale hned na tři. Každá z nich se dá sklopit samostatně s tím, že prostřední může sloužit i jako stoleček. Zvětšuje se tak i zavazadlový prostor se základní výměrou 455 dm3, který se dá zvětšit až na velmi přijatelných 1165 dm3. A to ještě má v bočních plastech několik malých uzavíratelných boxů.
Zavazadlový prostor odpovídá velikostí své třídě, ….
…navíc má další ukryté skříňky.
Při testu jsme jezdili s motorem 1,8 l. Motory jsou u většiny vozů Daewoo silnou stránkou, v tomto případě to ale zcela neplatí. Výkon 74 kW/101 k a točivý moment 140 N.m nejsou hodnoty pro téměř třináct metráků těžký vůz právě závratné. Svou roli hraje i to, že konstrukce motoru je pouze dvouventilová. Proto je akcelerace spíš podprůměrná a začíná až v oblasti vyšších otáček motoru. Maximum točivého momentu je totiž posazeno do oblasti téměř 3500/min a znát je to i v praxi. Opravdu je nutné počítat s tím, že patřičné zrychlení nastává až když se ručička otáčkoměru dostane kousek nad hranici 3000/min. S nutností zapnout ve službách dynamiky všechny síly souvisí i spotřeba. Pokořit v praxi hranici 8 l/100 km v průměrné spotřebě je dost obtížné. Zejména ve městě, ale i při jízdě v členitějším terénu mimo město je třeba častěji řadit a tím spotřeba pochopitelně roste. To zase souvisí s průběhem křivky točivého momentu.
Přístrojová deska se nám líbí
Tacuma by snesla podstatně dynamičtější agregát.
Naladění podvozku je poměrně šťastné. Tacuma se dá zařadit spíš mezi vozidla s měkčím pérováním a tlumením, zejména na zadní nápravě. Ta výrazně přispívá k tomu, že cestující nepociťují nepříjemné vjemy hlavně při přejíždění ojedinělých citelných nerovností. Například retardující pryžové nebo ocelové prahy v obytných zónách jsou pro zadní nápravu tacumy pravou lahůdkou. Jestliže je naladění příjemné na drncavém podkladu, vybere si daň při rychlém projíždění zatáček. Musíme počítat s vyšší mírou naklánění a také výraznějším sklonem k nedotáčivosti.
Vzadu je místa opravdu dost
Daewoo Tacuma 1,8 je běžný automobil, který nevybočuje z řady svých velkoobjemových souputníků. Oceňujeme vzhled a vnitřní výbavu, na druhou misku vah stavíme prostor na nohy před předními sedadly a parametry agregátu.