Kapitoly článku:
Zkoušený vůz
Námi testovaný vůz byl svému dosavadnímu majiteli dodán na sklonku roku 2002, jednalo se tedy o již faceliftovanou verzi. Pod kapotou ukrýval silnější ze čtyřválcových „nafťáků“, lakován byl tmavě zelenou metalízou a disponoval stupněm výbavy Trendline. Motor byl osazen „dálniční“ šestistupňovou převodovkou s manuálním řazením, údělu polykače kilometrů neodpovídala absence tempomatu.
Passat na svém tachometru nesl již bezmála 230 000 km, takže jsme byli zvědaví, v jaké bude kondici. A o problémy nebyla zrovna nouze. „Odcházející“ podávací čerpadlo velmi znesnadňovalo startování po delším stání, jinak motor naskakoval bez potíží. Podle záručního listu koupil předchozí majitel nový akumulátor, což bylo jistě levnější „řešení“ problému s podávacím čerpadlem...
Poškozený mechanizmus ve dveřích u spolujezdce znemožňoval jejich otevírání zevnitř, víčko nad hrdlem palivové nádrže nebylo vzhledem k vylomenému zobáčku možno zavřít, obě přední poloosy, zvláště pak ta pravá, se svým klapáním v rejdech hlásily o svoji výměnu, taktéž přední tlumiče byly za hranicí své životnosti. Drobnůstkou pak bylo vylomené tlačítko vnitřního osvětlení. Brzdy však byly v dobrém stavu.
Na druhou stranu je třeba přiznat, že se od motoru, podvozku ani z palubní desky neozývaly žádné pazvuky a vše fungovalo bezvadně. Taktéž dveře se zavíraly dobře, což jen potvrdilo proklamovanou tuhost skeletu karosérie. Servisní knížka byla vedena pečlivě, ozubený řemen byl i s kladkami měněn při stavu tachometru 111 121 km a poslední prohlídkou v autorizovaném servise vůz prošel vloni v září při 222 897 najetých kilometrech. Nenalezli jsme v ní ale záznam o opravě karosérie, přestože pravý zadní blatník byl očividně lakován.
Vůz: | Volkswagen Passat 1,9 TDI Trendline |
Cena: | 189 000 Kč |
Rok výroby: | 2002 |
Stav tachometru: | 229 000 km |
Další záznamy: | 1. majitel, koupeno nové v ČR, pův. RZ |
Servisní knížka: | Ano |
| |
Výbava | |
| |
Posilovač řízení: | Ano |
Airbagy: | 2x |
El. řízení podvozku: | ABS, ASR |
Centrální zamykání: | Ano, dálkové ovládání, dvojité |
El. ovládání oken: | Ano, 4x |
El. ovládání zrcátek: | Ano |
Výškově stavitelné sedadlo řidiče: | Ano, mech. |
Stavitelný volant: | Ano, výškově i podélně |
Zadní opěradla | Dělená, sklopná opěradla |
Tempomat: | Ne |
Klimatizace: | Ano, aut. |
Autorádio: | Ano, orig. |
Přední mlhová světla: | Ano |
Nárazníky v barvě vozu: | Ano |
Litá kola: | Ne |
Palubní počítač: | Ano |
Další výbava: | Zamykání zpátečky |
Na první pohled
Přídi vévodí již popisovaná výrazná maska chladiče, na jejíž chromovaný lem navazují zvenčí lišty okolo oken a uvnitř pak rámečky okolo přístrojů. Světlomety mají standardně čiré kryty a projektory por potkávací světla se svláštními parabolami pro světla dálková. Jejich tvarování mělo bezesporu vliv na Octavii II, která se v době uvedení faceliftu na trhy již připravovala. Spodky nárazníků, dveří i prahy jsou obloženy odolnými plastovými panely. Velkou část nárazníku předního zabírají vodorovně žebrované mřížky pro přístup chladicího vzduchu.
Kapotu nadlehčuje plynová vzpěra, prochází jí mělké prolisy od masky a akumulátor je uložen na bezpečném místě až před dělicí příčkou k prostoru pro cestující. Facelift s sebou bohužel přinesl také malé zpětné zrcátko na straně spolujezdce, kterýžto nedostatek jsme na stránkách AutoRevue.cz přetřásali již mnohokráte.
Zakulacená střecha sestupuje k zadnímu oknu v takřka plynulé křivce, a to již od prostoru za hlavami cestujících na předních sedadlech, přesto ale nemají pasažéři vzadu pro své hlavy nijak málo místa.
Záď Passatu poněkud připomíná Octavii I i Superb I, a to nejen křivkou posledních sloupků, ale především tvarem sdružených světlometů. Dlužno dodat, že facelift Passatu B5 vtiskl jeho světlometům dostatek originality a svěžesti. Víko zavazadlového prostoru je odlehčeno měkkou vodorovnou linkou nad registrační značkou. Nárazníky i dveře jsou ve správné výšce opatřeny černými otěrovými lištami.
Zkoušený vůz nesl na svém zevnějšku drobné škrábance, hrana kapoty nesla pochopitelně známky oděrek od odletujících kamínků. Ani hrany blatníků však nenesly známky koroze. Podle záznamů v servisní knížce by na něj také stále měla platit záruka na prorezivění karosérie.
Uvnitř
Všechny dveře se otevírají ve velkém úhlu, ty zadní jsou pak poměrně krátké (poslední trjúhelníková okénka jsou napevno v karosérii), což usnadňuje manipulaci v omezených prostorech. Na všech místech je opravdu dostatek prostoru, cestující vpřed si užívají zvláště v oblasti loktů. K dispozici mají navíc přiměřeně tuhá, výškově stavitelná sedadla s kratšími sedáky, ale zvýrazněným bočním vedením a regulovatelnými bederními opěrami. Jsou pohodlná i pro delší cestování, pasažéři mají navíc k dispozici středovou loketní opěru a dostatek odkládacích míst včetně držáků nápojů vedle madla ruční brzdy a schránky pod rádiem.
Cestující vzadu jsou sice o jakýkoliv náznak bočního vedení ochuzeni, nicméně mají do všech stran, zvláště pak pro kolena, opravdu velkorysý prostor na úrovni nejlkepších svých dobových konkurentů. Sklopná loketní opěrka navíc ukrývá uzavřený odkládací prostor, pasažéři mají k dispozici i výklopnou zásuvku na 12V, prostřední cestující však nemá hlavovou opěrku a musí se spokojit s pouze dvoubodovým bezpečnostním pásem
Čalounění zkoušeného vozu je laděno do tmavých tónů a působí velmi fádně. Totéž lze říci o palubní desce, nudnější tvary bychom u konkurence hledali jen stěží. Kvalitu použitých materiálů však lze hodnotit jako mírně nadprůměrnou, proti jejich zpracování nelze mít námitek. Výhled z vozu je do všech stran velmi dobrý (s výjimkou zpětného zrcátka na dveřích spolujezdce), komfort podtrhují chromované vnitřní kličky, osvětlená a krytá zrcátka v slunečních clonách a čtecí lampičky pro přední sedadla a nad zadními dveřmi. Prostor pro nastupování je osvětlen lampičkami na spodní hraně dveří.
Zavazadlový prostor je celý čalouněný a mezi podběhy není příliš omezen. Ve svých rozích mají chromovaná oka pro síť. Za levým podběhem se nachází schránka pro drobnosti, čalouněno je zevnitř také víko, které nese též výstražný trojúhelník a dvě madla pro zavírání „čistou rukou“. Objem zavazadelníku lze zvětšit sklopením zadních opěradel na pevné sedáky (za příplatek se nabízel průvlak pro delší předměty), vzniká přitom nepatrný schod a vzniklý otvor je shora jen mírně omezen výztuhou. Passat s karosérii sedan však pochopitelně není žádným stěhovákem a obtížně jím lze přepravovat rozměrnější předměty, o čemž svědčí také vysoký nákladový práh.
