(test ojetiny) Passat je pro řadu řidičů synonymem střední třídy. Jaký je ve své předposlední generaci po 230 000 ujetých km?
Kapitoly článku:
Bohatá tradice
Passat vane automobilovou Evropou již pětatřicet let. Pravidelně se opakující subtropický vítr se poprvzé zdvihnul v květnu roku 1973, vycházel z jen o rok staršího Audi 80 a měl motor uložený vpředu podélně a pohon předních kol. Tutéž koncepci si zachovala i druhá generace tohoto vozu střední třídy z roku 1981, ovšem radikálně omlazená generace třetí z roku 1988 přešla na příčné uložení motoru, které se uplatnilo i u Passatu číslo čtyři.
Pátá generace vozu, jež se spolu s Octavií představila na mimořádně plodném pařížském autosalonu v roce 1996 (novinkami zde byly také Berlingo, Fiat Marea, facelift Renault Espace nebo kupé Peugeot 406, Volvo C70 a Honda Prelude), byla však pravým návratem ke kořenům. Stanula na základě Audi A4/A6 a obdržela opět motor uložený podélně. Tato změna byla vzhledem k použití platformy B v podstatě nutností, která však věhem času umožnila Passatu i zástavbu vrcholného osmiválce. Ale to bychom předbíhali.
Nová dimenze
Odborná ani laická veřejnost tehdy nešetřila chválou. Bylo evidentní, že vůz oproti svému předchůdci výrazně narostl v ohledech technické úrovně i celkových rozměrů, do té doby hranatá karosérie byla zaoblena podle nejpřísnějších měřítek aerodynamiky (cx pouze 0,27!) a v konkurenci Mondea a Vectry čněla na vrcholu střední třídy. Tento náskok se však již vzhledem k tuhnoucí konkurenci jeho šesté generaci udržet nepodařilo.
Faktem je, že pořizovací cena tehdy opět poskočila a Passatu u zákazníků poněkud komplikovalo pojetí „lidového vozu“. Vůz byl prodloužen o 70 mm, rozvor náprav pak narostl dokonce o 78 mm. Zatímco zadní náprava zůstala konvenční, tvoří ji vlečená ramena spojená stabilizující zkrutnou příčkou, přední náprava Audi nabídla to nejlepší, co bylo k dispozici. Jedná se o čtyřprvkové závěsy s velmi vysokou a robustní těhlicí, která umožňuje předním kolům slušný rejd, ale zároveň při zrychlování v zatáčce a na nerovnostech potlačuje přenosy rázů a nežádoucích sil do řízení. Interiér je pak před vibracemi všeho druhu chráněn uložením nápravy ve zvláštním rámu a v mohutných pryžových blocích.
Passat byl nabízen v příplatkových stupních Comfortline, Trendline a Highline, ve výbavě se mohly nacházet xenonové reflektory, automatická klimatizace Climatronic nebo navigační systém s displejem přímo na přístrojovém štítě. Pod kapotu se instalovaly osvědčené zážehové čtyřválce 1,6i/74 kW a pětiventilové 1,8i/92 kW a Turbo 110 kW, nebo vidlicové VR5 2,3i (ještě s dvouventilovým rozvodem, tedy 110 kW) a celkem třicetiventilový VR6 2,8i/142 kW. Také oba „nafťáky“ byly již dobře známy i z vozů Audi a jednalo se o jednotku 1,9 TDI s výkonem 66, resp. 81 kW při použití dmychadla s proměnnou geometrií rozváděcích lopatek. Všechny díly karosérie byly již tehdy oboustranně zinkovány, což umožnilo zavést záruku 12 let na prorezivění karosérie.
Modernizace na půli cesty
V půli roku 2000 byl Passat páté generace modernizován. Ačkoli se toho na první pohled mnoho nezměnilo, zvláště uvnitř vozu, nových dílů bylo nakonec celkem 2 300, přičemž z povrchových dílů karosérie zbyly jen střecha a dveře.
Novým tvarováním nárazníků narostl Passat sedan do délky o 28 mm a kombi o 13 mm, takže stále zůstávalo paradoxně o nějaké dva centimetry kratší než sedan. Passat se do té doby projevil jako mimořádně úspěšný model, takže se v jeho faceliftu odrazilo rostoucí sebevědomí. Přední maska se zvětšila, její spodní hrana byla předsunuta vpřed a dostala výrazné chromované orámování a obrovský tovární znak na svém středu. Změnila se též grafikla zadních světlometů a palubního přístroje.
Výrazným zlepšením se stala v historii vůbec poprvé použitá příplatková bi-xenonová světla. Ta skrze projektory působí jako potkávací, ale po přesunu stále zářící výbojky do ohniska dálkového světla i jako dálkovky, což s sebou přineslo výrazný nárůst aktivní bezpečnosti. Vnitřní pár halogenových parabol přitom slouží jen jako pohotová světelná houkačka, jíž výbojky zatím z pochopitelných důvodů suplovat nemohou. Za příplatek bylo možno objednat také posuvnou střechu se solárními panely pro pohon interiérového ventilátoru či parkovací asistent.
Skelet karosérie byl vyztužen a jeho tuhost v krutu narostla o 10 %. Ke stabilitě přispělo rozšíření rozchodu všech kol, k bezpečnosti výkonnější brzdy a nové okenní airbagy a k pohodlnější ovladatelnosti pak zmenšený převod řízení, jenž omezil citlivost řízení na vnější podněty.
Většina motorů prošla rekonstrukcí, což se týká základní „šestnáctistovky“ s výkonem zvýšeným na 75 kW i pětiválce VR5 2,3i, jehož výkon narostl díky řetězem hnanému rozvodu se čtyřmi ventily na válec na 125 kW. Takřka beze změn byly převzaty jednotky 1,8i Turbo a VR6 2,8i, zatímco atmosférická verze čtyřválce Audi 1,8i byla nahrazena slabším osmiventilovým „dvoulitrem“. Oba čtyřválce 1,9 TDI obdržely modifikované plnění sdruženými vstřikovači PD, které zvýšilo jejich výkony na 74, resp. 96 kW, nově se pod kapotou Passatu objevil šestiválec 2,5 TDI s výkonem 110 kW a konvenčním plněním TDI bez sdružených vstřikovačů. Většina z motorů mohla být dodávána s širší škálou převodovek, většího rozšíření se dočkala šestistupňová skříň s manuálním řazením a přibyl pětistupňový Tiptronic, ale také s pohonem všech kol 4Motion. Významnou modifikací byl prodloužený servisní interval většiny verzí až na dva roky, resp. 30 000 km.