Test: Volvo V60 T6 - rychle, nikoli nejrychleji

Klasická Volva vypadají dobře už delší dobu, na fešný kombík přichází řada nyní. Získá V60 přízeň nových zákazníků?
Seznam kapitol
  1. Zapomeňte na ostré hrany, Vypiplaný obývák
  2. Sladké tajemství pod kapotou
  3. Králem na silnici? Zatím jen zbožné přání, Bezpečnostní arzenál, Charismatický pohodář
  4. Základní technické údaje, Kompletní fotogalerie

Ani ne před rokem představené Volvo S60 dostalo na podzim praktičtějšího sourozence. Je o něco větší, vypadá však neméně sexy a hlavně je úplně jiný než všichni jeho předchůdci. Náhoda tomu chtěla, abych nedávno pomáhal kamarádovi stěhovat obývací pokoj jeho fantastickým Volvem 245. Vešlo se tam skoro všechno. Když jsem následně přesednul do testované V60, uvědomil jsem si, jak olbřímí kus cesty švédské tanky za posledních dvacet let urazily. Vzdaly se velkého kusu své letité identity, aby nabraly riskantní kurs vstříc vkusu širšího publika.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek 
Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Ten žánrový snímek s novým Volvem, šťastnou blonďatou rodinkou a lodí na přívěsu už si u V60 nějak neumím představit. To je jeho základní rozdíl oproti V50 a V70. Převládají dynamická, adrenalinem nasycená videa plná zrychleného životního stylu a sebevědomého deklarování existence auta přibližujícího se dokonalosti. Lhal bych, kdybych řekl, že to není působivé. Už někdejší brutální kombík Volvo 850 T5 měl svoje kouzlo a dokonce s praktickou karoserií závodil i v DTM.

Tohle V60 T6, se kterým jsme jezdili v rámci našeho testu, je ale z mnohem propracovanějšího těsta. Prostě a jednoduše tady máme jasný útok na dosavadní hájemství kombíků BMW 335i Touring nebo Audi S4 Avant. Aktuální možnost srovnání jsme bohužel k dispozici neměli, i tak jsme si ale testování vychutnávali plnými doušky - jak jinak než ve špičkové výbavě Summum.

Klasická Volva vypadají dobře už delší dobu, na fešný kombík ale přichází řada až nyní. Získá si V60 přízeň nových zákazníků, aniž by ztratila ty stávající? 

Zapomeňte na ostré hrany

Zatímco sedanovitá produkce Volva se během poslední dekády pomalu ale jistě zakulacovala, kombíky si víceméně uchovávaly svého původního ducha, který nadále přetrvává v „padesátce“ a „sedmdesátce“. Zkrátka velké a praktické auto proporčně stále těžící z modelu 850. Jenže mít v nabídce tři velké kombíky (a to ještě nepočítám XC70) by byl už opravdu velký luxus, takže seveřané měli volné ruce ke stylizaci prakticky zaměřené „šedesátky“ úplně jiným směrem. Směrem, který dynamický vnější i vnitřní styl podmanivě nadřazuje nad původní reálný účel vozu s karoserií kombi. Mít v nabídce auto s karoserií podobnou Accordu Tourer nebo Alfě 159 SW je totiž dnes skoro společenskou nutností.

Výchozí S60 je sama o sobě nadmíru vydařeným estetickým dílem, které se směle může poměřovat s výtvory italských mistrů. Kombík působí při prvním setkání méně okázale, předem daný boční profil však otevírá prostor pro originální kouzla se zadní částí auta. Tak jako tak pozornost poutá hlavně předek vozu s daleko od sebe umístěnými hlavními světly protaženými daleko do blatníků. Opticky tak dochází k zvětšení čelní plochy a výraz je podobně impozantní jako třeba u Maserati Quattroporte. Zajímavostí jsou od hlavních světel oddělené LED situované na výšku po stranách tradiční masky chladiče. Celá příď díky tomu vyhlíží na dnešní poměry neobvykle nízkým a odlehčeným dojmem.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Ladný oblouk kabiny se nenásilně svažuje ke sportovně střižené zádi s originálním ztvárněním koncových světel po vzoru jiných Volv se strmou zádí. Směrem vzad padající boční linie oken se potom módně snaží navozovat dojem, že jde o kupé a nikoli o rodinný dostavník. Sebevědomí dále podporují chromované doplňky na spodku auta, jakož i dvě mohutné koncovky výfuku. Prošpikovanost auta elektronickými systémy zase zřetelně naznačují čočky pomocných kamer v přední masce a nad registrační značkou, parkovací senzory v náraznících, čidla systému BLIS ve zpětných zrcátkách a černá škatule adaptivního tempomatu vpředu.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Vypiplaný obývák

Konstruktérům Volva se v interiérech v posledních letech úspěšně daří kombinovat pozitiva osvědčených řešení s citlivým implantováním horkých technických novinek. Přesně takový je i vnitřek S60/V60.

Jezdili jsme s výrobcem protěžovanou hnědo-zlatou metalízou „Vibrant Cooper” a podobně stylovým odstínem se pyšnilo i kožené čalounění interiéru. Vedle kvality použitého materiálu zaujala hlavně jeho patinovitě zvrásněná struktura po stranách sedadel a ve dveřních výplních. Jakkoliv má šedesátková řada neoddiskutovatelný sportovní esprit, málokde najdete tak pohodlná sedadla jako v tomto Volvu. Zpočátku jsem se bál bolestí zad při delších jízdách, jak se ale časem ukázalo, obavy byly liché. Uvítal bych snad jen lepší boční vedení v oblasti ramen u předních sedadel. Dá rozum, že obě přední sesle nabízí všestranný seřizovací komfort v elektrickém balení včetně vyhřívání.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Výhled z místa řidiče je jako v případě jiných kombíků lepší než u sedanu či liftbacku, pohled na horní semafory je ale v citelné míře zastíněn rozměrným polem s čidly systému City Safe pod vnitřním zpětným zrcátkem. I kdyby ale snad mělo V60 zevnitř neprůhledná skla, nebyli byste při snaze o jízdu určitým směrem úplně ztraceni. Vedle vcelku očekávané zadní parkovací kamery je tu totiž i bystrá čočka v přední mřížce, která barevně monitoruje příslušný prostor ve výseči 180 stupňů.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Multifunkční volant vybočuje z tradice jen třemi rameny, nikoliv však svým masivním věncem, který skvěle padne do ruky. Dalšího posunu směrem k lepší ergonomií se dočkala už tradiční střední „mostovka“, která u šedesátky vypadá obzvlášť odlehčeně. Rojnice logičtěji rozložených funkčních tlačítek se soustředila doprostřed hliníkového panelu, aby se nechala orámovat čtveřicí otočných ovladačů topení, rádia a palubního počítače. Originální stylistickou novinku představuje jediný centrální výdech topení těsně nad nimi, ten spolujezdcův je vytěsněn mimo střední pole víc doprava nahoru a netvoří tedy s tím řidičovým symetrický pár, jak tomu bývá obvykle.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Tento účelný posun je mimo jiné vynucen instalací pouze jednoho, plně česky komunikujícího informačního displeje na místo dvou nad sebou umístěných užívaných u některých starších modelů. Jen ta úhlopříčka by mohla být o fous větší. Celé infocentrum má novou přehlednou grafiku a intuitivní ovládání rozsáhlých menu si nezadá s německými protivníky. To je oproti dřívějšku velký posun, stejně jako v případě přátelštějšího prostředí navigace. Beze změn naopak zůstává přístrojový štít, kde najdete dva osvědčené pěkně čitelné budíky s informačními displejíky zobrazujícími údaje o stavu paliva, spotřebě, vnější teplotě, ujetých vzdálenostech a některých funkčních nastavení auta. I zde je čeština samozřejmostí.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Celý interiér je bezchybně zpracovaný a z některých ovládacích prvků dojem vysoké kvality vyloženě sálá. Podobně jako v BMW, i ve Volvu najdete jednofunkční tlačítka, která se skutečně mačkají a můžete si tak být jisti, že úkon, který jste jejich hlubokým stiskem požadovali, bude skutečně obratem realizován. Výborné jsou i masivní páčky pod volantem - silné a těžké jak ve starém Mercedesu W123.

A dostává se na lámání chleba, i když ono je to pečivo rozlomeno už od pohledu zvenku. Na zadní sedačky se nastupuje poněkud méně komfortně, na čemž má zásluhu především svažující se linie střechy i ne úplně největší úhel otevření dveří. S místem pro pasažéry to zde přesto není nejhorší. Pokud vepředu sedí řidič do 180 cm výšky, celkem pohodlně si za ně sedne neméně vzrostlý jedinec, také díky patřičnému vybrání v zadní části předních opěradel. To je sice pěkné, zásadní limit však v tomto případě představuje nízký strop a s ním spojené broušení pleše o čalounění, o případném středním pasažérovi raději ani nemluvě.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Kufr je solidně přístupný, jen jeho víko by se mohlo vyklápět trochu výše. Na první pohled je sice mělčí, zato má trojité dno a 692 litrů základního objemu. Plochu lze obligátně zvětšit snadným sklopením zadních opěradel, vyhovující je i pravidelný geometrický tvar.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Následující kapitola
Volvo XC90 2.4
Rok výroby: 2009
Stav: 168 890 km
Cena: 289 000 Kč
Volvo V50 1.56
Rok výroby: 2011
Stav: 180 115 km
Cena: 155 000 Kč
Volvo S60 1.984
Rok výroby: 2012
Stav: 181 310 km
Cena: 249 000 Kč
Test novinky Optima SW: Jak si Kia poradila s kombi střední třídy?

Test novinky Optima SW: Jak si Kia poradila s kombi střední třídy?

Na jaře tohoto roku byla na autosalonu v Ženevě odhalena Optima Sportswagon, kterou korejská automobilka hrdě označuje za své první kombi střední třídy. My měli možnost ji otestovat ve sportovně laděné variantě GT Line. Jak obstála?

29.  11.  2016 | Stanislav Kolman | 32 příspěvků
Vyladěno na správných místech. Test Subaru WRX STi verze 2016

Subaru WRX STi 2016

Jízdy s kultovním sedanem WRX STi prokázaly, že značka umí vozy průběžně dolaďovat v souladu s dobou i přáními jejích zákazníků.

13.  11.  2016 | Radek Pecák | 25 příspěvků
Test Audi A3 Sportback 1.6 TDI - Nečekaně prostorná krasavice

Audi A3 Sportback 1.6 TDI

Faceliftovaná Audi A3 Sportback nabídne opravdový luxus a pohodlí, za což si však automobilka nechá řádně zaplatit. Stojí tato krasavice skutečně za takovou investici? Podívali jsme se na zoubek exempláři s motorem 1.6 TDI.

2.  11.  2016 | Stanislav Kolman | 14 příspěvků