Test Volvo S80 D5: s ledovým klidem

Vlajková loď Volva se v minulém roce dočkala mírného faceliftu a inovací prošla i vrcholná pohonná jednotka D5. Jak jezdí?
Seznam kapitol
  1. Úvod, Stále nadčasový vzhled, Velké pohodlí, ale kulhající ergonomie
  2. Motor z první naftové, Klidná plavba za všech okolností
  3. Závěr, Cena, Technické parametry
  4. Kompletní fotogalerie

Seveřané jsou zpravidla vysoce kultivovaní lidé, zastávající tradiční konzervativní hodnoty. Otisk jejich světonázoru po generace nesou přirozeně i dvě švédské největší automobilky - dominantní Volvo i nejspíš zachránivší se Saab.

Auta těchto dvou značek v sobě vždy slučovala osvědčené, léty neměnné základní konstanty vzhledu, funkčnosti i chování, stejně jako byla nositeli řady inovativních technologií, které časem došly masového rozšíření. Volva však jistou proměnou v posledním desetiletí přeci jen prochází a z typicky hranatých vozů z rodu typu 240 se tvář automobilky zakulatila do neméně typického výrazu současných modelových řad.

Dnes se zaměříme na vlajkovou loď Volva, v nedávné době mírně inovovaný model S80. Jeho první generace nahradila v roce 1998 klasického hranáče typu 960 a s úspěchem vydržela ve výrobě do roku 2006. Aktuální styling představený v témže roce působí subtilnějším, nikoliv však méně důstojným dojmem a současně nabízí opět o něco větší porci technologických výdobytků.

S80 nenásilně míří do revíru, který si zpravidla propachtovávají prestižní světoví výrobci. Nakolik zajímavou alternativu Audi, Mercedesu, BMW či Lexusu může velké Volvo nabídnout? Vyzkoušeli jsme pro Vás luxusní variantu Summum v kombinaci se žhavou novinkou v podobě loni přepracovaného turbodieselu D5, který je pro české zákazníky největším lákadlem nabídky.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Stále nadčasový vzhled

Nemilosrdný severský vítr více a více obrušuje druhdy ortodoxně hranaté tvary švédských tanků značky Volvo do mnohem vřelejších, avšak neméně výrazných křivek. Aktuální provedení majestátní „es-osmdesátky“ prodělalo v loňském roce zcela nepatrný facelift spočívající, co se zevnějšku týče, všehovšudy v decentně pozměněném vzhledu masky. Jinak se tento bezmála pětimetrový macek od roku 2006 až na pár maličkostí příliš nezměnil a ve společnosti konkurenčních sedanů vyšší střední působí i nadále velice sebevědomým dojmem nepostrádajícím oproti ultrakonzervativním velkým Volvům z nedávné doby i něco sportovního švihu, samozřejmě ve vší  důstojnosti. Bachraté proporce severského dostavníku úspěšně cílí i na vkus zámořských zákazníků, kteří mají konzervativní styl zvláště v oblibě. V Německu se těmto rysům říká „böser blick“, což znamená, že příď vozu by měla vyplňovat zpětné zrcátko vozidla vpředu a současně vypadat majestátně.

Od nepaměti je ústředním výrazovým prostředkem Volva masivní grilovací rošt před chladičem, přeťatý úhlopříčně lištou se znakem výrobce. Tuto tradiční estetiku bohužel trochu narušovala nevzhledná škatule adaptivního tempomatu vystavená bez okolků hned za mřížovím.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Masivní klenutá kapota s výraznými prolisy harmonicky přechází v pořádně roztažený oblouk nad prostorem pro cestující zakončený fortelnými C sloupky. Oproti první S 80 z roku 1998 byla na až nezbytně nutné zdání sedanu eliminována vodorovná plocha víka kufru, aby přešla do velice povedeného zadního čela ve stylu někdejších Volv řady S60. Styling současné osmdesátky je zde navíc vylepšen roztaženým nápisem Volvo nad místem pro registrační značku.

Speciální paket R-design reprezentovala čtveřice naprosto nerušivě do podběhů zapadajících čtveřice sedmnáctipalcových palcových kol a jakož i zvýšená četnost chromování. Poznávacím znamením byl rovněž prudce elegantní lak Caspian Blue.

Maximální pohodlí, ale problematická ergonomie

Mobilní pevnost zvaná Volvo S80 si své pasažéry hýčká měrou vrchovatou. Nastupování předními ani zadními dveřmi nečiní průměrným manažerům žádné obtíže a jen co elegantně doklapnou mohutná vrata, rázem se ocitnete v téměř bezstresovém prostředí, které se zdá být od shonu za okny na hony vzdálené.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Základní esencí luxusu našeho prostorného Volvo - obýváku byla černá kožená sedací souprava o dvou předních křeslech a zadním gauči. Především vzadu je tak měkoučko, že se to člověku uvyklému na dnešní tvrdou konfekci může zdát až neskutečné. Přední sedadla mi přišla subjektivně o něco tužší, nikoliv však méně pohodlná, zkrátka tak akorát. Přehršel možností elektrického nastavení s pamětí (i u spolujezdce) včetně chlazení nebo vyhřívání se pak postará o to, abyste se ani při namáhavé cestě z Göteborgu do Kiruny necítili unaveni či otlačeni. K zaujmutí příjemné řídící polohy napomáhá i možnost dvouosého nastavení reprezentativního čtyřramenného volantu příhodných tvarů.

Nevím, jestli kontroverzní je to správné slovo, je ale jisté, že vzhled i celkové řešení brilantně slícované palubní desky si nevyslouží vždy pouze lichotivé přívlastky. Základní oblé tvary jsou shodné s velkými kombíky V70 a XC70, středový panel tvořený tenkou mostovkou nad velkým „nic“ známe i z ostatních modelových řad. Právě tahle partie je asi nejvíc diskutabilní. Vkrádá se především myšlenka, má-li důstojná limuzína podobně subtilní artikl vůbec zapotřebí - ve srovnání s masivním pojetím všeho ostatního totiž působí poněkud nepatřičně.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Podobně jako v horní části palubky se zde navíc setkáte s tvrdým plastem nevalné estetické úrovně, pouze okolí rádia a voliče automatu je osvěženo mrazivou imitací kovu. U Volva se pochybnou tradicí stalo i velké množství ovládacích tlačítek v tomto prostoru, do jejichž tajů je někdy zapotřebí proniknout za pomoci velmi obsáhlého manuálu k vozu. Výjimku tvoří nápadité ovládání automatické topné a chladící dvouzóny. Stačí jen prstem zatlačit na příslušné tělní partie stylizovaného pasažéra a proud vzduchu nabere ten správný směr. Výdechy v úrovni hlavy navíc obligátně nechybí v zadní části středních sloupků, teplotu však vzadu odděleně štelovat nelze.

Samotný přístrojový štít čítá všeho všudy velké budíky tachometru a otáčkoměru, které pojmuly po jednom modrém displeji s údaji o spotřebě a ujetých vzdálenostech a o setupu auta či vnější teplotě. Silniční informační systém RTI jinak nedisponuje právě intuitivním ovládáním a rovněž překlad do českého jazyka zůstal někde za půlí cesty. Výrazem technologické vyspělosti je bezklíčový systém zamykání a startování keyless drive. Jeho dálkový ovladač sice můžete zasunout podobně jakou u Audi nebo VW do zdířky napravo od volantu, pro nastartování tlačítkem umístěným tamtéž ale tento úkon není nutný a šém můžete klidně nechat v kapse.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

U severské značky nepřekvapí nadstandardní množství elektronických strážců aktivně bdících nad bezpečností jízdy. Jsou tady především systém BLIS upozorňující akusticky i blikáním diod na nebezpečí kolize s bláznivým motocyklistou v mrtvém úhlu, hlídač bezpečné vzdálenosti před vozidlem před vámi pomocí červených diod pod sklem nebo aktivní tempovat. Účinným životabudičem spáčů za volantem bude i hlídač opouštění jízdního pruhu, jeho činnost byla ale tu a tam trochu chaotická.

Samostatnou kapitolu představuje navigace s displejem vyjíždějícím z přístrojové desky a centrum audiovizuálních radovánek (RSE) se dvěma displeji DVD přehrávače zezadu předních hlavových opěrek. Společným znakem těchto výdobytků je způsob jejich ovládání pomocí dálkových ovladačů, které jakoby vypadly z bedny od televize či hi-fi věže z počátku devadesátých let. Především u navigace, která moc přehlednosti nepobrala, se mi zdá tenhle způsob ovládání zejména za jízdy dost nepraktický. DVD přehrávač je zrakům ukryt v útrobách přední středové područky a dva ze zadních pasažérů mohou do příslušných otvorů zapíchnout dodávaná sluchátka, aby nerušili řidiče video záznamem z živého vystoupení mrtvé skupiny Abba.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Zadní oddíl pro cestující je dimenzován po všech stránkách velkoryse, vhod by přišlo přeci jen trochu víc místa pro kolena. Zajímavostí je dětská sedačka integrovaná ve střední loketní opěře. Kufr patrně nebude hlavním středobodem zájmu nápadníků S80, přesto pro pořádek uvádím, že základních 480 litrů je průměrně přístupných i využitelných, zadní sedačky lze ale složit do úplné roviny.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Následující kapitola
Volvo XC90 2.4
Rok výroby: 2009
Stav: 168 890 km
Cena: 289 000 Kč
Volvo V50 1.56
Rok výroby: 2011
Stav: 180 115 km
Cena: 155 000 Kč
Volvo S60 1.984
Rok výroby: 2012
Stav: 181 310 km
Cena: 249 000 Kč
Test novinky Optima SW: Jak si Kia poradila s kombi střední třídy?

Test novinky Optima SW: Jak si Kia poradila s kombi střední třídy?

Na jaře tohoto roku byla na autosalonu v Ženevě odhalena Optima Sportswagon, kterou korejská automobilka hrdě označuje za své první kombi střední třídy. My měli možnost ji otestovat ve sportovně laděné variantě GT Line. Jak obstála?

29.  11.  2016 | Stanislav Kolman | 32 příspěvků
Vyladěno na správných místech. Test Subaru WRX STi verze 2016

Subaru WRX STi 2016

Jízdy s kultovním sedanem WRX STi prokázaly, že značka umí vozy průběžně dolaďovat v souladu s dobou i přáními jejích zákazníků.

13.  11.  2016 | Radek Pecák | 25 příspěvků
Test Audi A3 Sportback 1.6 TDI - Nečekaně prostorná krasavice

Audi A3 Sportback 1.6 TDI

Faceliftovaná Audi A3 Sportback nabídne opravdový luxus a pohodlí, za což si však automobilka nechá řádně zaplatit. Stojí tato krasavice skutečně za takovou investici? Podívali jsme se na zoubek exempláři s motorem 1.6 TDI.

2.  11.  2016 | Stanislav Kolman | 14 příspěvků