Kapitoly článku:
Střízlivě funkční
Jestli Touareg možná i díky paketu R-Line na první pohled zas tolik neztrácí oproti svým luxusnějším soupeřům, v interiéru svůj lidový původ bude zapírat jen velmi těžko. Jednoduché tvary a pro někoho i řekněme levně vypadající palubní deska. Ale to je asi tak vše, co tomuto autu můžete vyčítat a hlavně není problém (tedy alespoň si to myslím) se s tímto faktem smířit. Dojem z interiéru výrazně vylepšují už zmíněné sedačky, které jsou nejen výborně tvarované, ale použitá kůže působí regulérně luxusně.
Silnou stránkou Touaregu je určitě přehlednost a praktické využití. Jak je vše jednoduché, tak se ve všem také bez problémů zorientujete, což se třeba o Cayennu a jeho „Panamera-style“ středovém panelu říci nedá. Velký Volkswagen pak přidává také zadní posuvná sedadla s opěradlem rozdělenými na tři části. Pokud to bude potřeba, můžete sklopit 1/3, respektive 2/3 stiskem tlačítka na straně zavazadelníku.
Zadní sedadla lze sklopit stiskem tlačítka v zavazadelníku. Jiným tlačítkem se pak vyklápí tažné zařízení nebo snižuje nákladová hrana.
Když už jsme na něj narazili, můžeme doplnit, že jeho základní objem činí 580 litrů, po sklopení dostanete 1642 litrů. Díky vzduchovému podvozku si také můžete snížit nakládací hranu (světlá výška 160 mm), stiskem dalšího tlačítka se vyklopí tažné zařízení. To je ale v podstatě opakování pouze známých faktů. Testovaný Touareg je stále ten dobře známý funkční automobil, v našem případě zabalený do trochu luxusněji vyhlížejícího balení. Ať přemýšlím, jak chci, vybavit si něco podstatného, za co bych mohl Touaregu sebrat pár bodů, se mi prostě nedaří.
R jako rovně
Jak jsem naznačil v úvodu, R-Line z Touaregu sportovní auto ani náhodou neudělá. Pohotovostní hmotnost činí 2297 kg a tím je de facto řečeno úplně všechno. Na perfektní jízdní vlastnosti u podobně těžkého auta si musíte připravit daleko větší finanční obnos a sáhnout třeba po BMW X5 M. R-line jako sportovní (ve velkých uvozovkách) pouze vypadá.
Jízdně to je totiž loď. To, co mu jde nejlépe, je rychlá dálniční jízda nejlépe rovně. Zatáčky zvládne, jak se říká s grácií, ale karoserie se dost naklání. Volkswagen přidal řidiči možnost nastavit tlumiče od nejpohodlnějšího režimu Comfort, přes Normal až po Sport. Kdybych to měl napsat hezky česky, pak si vlastně určujte to, jak moc auto bude s prominutím drncat. Jde samozřejmě o nadsázku, ale i v režimu Sport, kdy tlumiče opravdu citelně ztuhnou, se Touareg v zatáčkách pořád výrazně naklání.
Nastavovat lze chování tlumičů nebo světlou výšku. Pro jízdu terénem je připraven režim off-road.
Co má skutečně daleko ke sportovnímu naturelu, to je řízení. V prvních chvílích jej člověk tak nějak akceptuje. Je dost přeposilované a ne příliš citlivé. Vlastně je přesně takové, jak se na podobně laděná auta, která mají především jezdit rovně a pohodlně, sluší. Ale když si pak sednete do něčeho jiného (v mém případě to byl výrazně menší Evoque), rychle zjistíte, jak se věci mají.
Ne, ani po výkonném naftovém Touaregu nechtějte nějaká velká představení na zatočených okreskách. Je dobré vědět, že se auto rovnou nesloží hned, jak s ním trochu rychleji projedete nějakou zatáčku, ale tento režim jízdy nedělá dobře jak jemu, tak kvůli větším náklonům karoserie nemusí udělat dobře ani zbytku posádky.
