Kapitoly článku:
- Úvod, Trocha historie nezabije, Retro design letí, Desítky let na krku
- Překvapivě mnoho místa, Jaká je bezpečnost Trabanta?
- Německé nedochůdče, Dva válce v akci, Naměřená dynamika
- Skákající motokára, Zvládne i dlouhé trasy, řidič už hůře
- Jaká jsou slabá místa?, Spolehlivá láce, Technické údaje
- Kompletní fotogalerie
Skákající motokára
Skákal pes přes oves, přes zelenou louku... Trabant vás naučí zpívat. Nic jiného vám v nebetyčném hluku od motoru nezbývá. Námi testovaný kousek měl navíc tlumiče za zenitem, a tak bylo jeho chování poněkud méně příjemné.
Při jízdě v přímém směru překvapí neschopnost držet směrem, vůz má tendenci uhýbat do stran. Také řízení jde za nižších rychlostí vzhledem k absenci posilovače ztuha. Dlouhá převodka řízení s hřebenem jen stěží poskytne nějakou zpětnou vazbu. A lichoběžníkové nápravy s listovým perem vpředu a vinutými pružinami vzadu taky moc komfortu nepřidají. Je sice pravda, že špičkově udržované kousky jsou naprosto nesrovnatelné, ale Trabant má tendenci neustále uskakovat při každém hrbolu na silnici.
Rychlému řazení a nepřesnému řízení sekundují dostačující bubnové brzdy vpředu i vzadu. Ty zvládají fenomenálně svou roli do rychlosti 80 km/h, poté začínají při brzdění z vyšších rychlostí ztrácet glanc a brzdný účinek již není tak zcela jednoznačný.
Velké plus si Trabant odnáší za chování v zatáčkách. Těžká příď s motorem posouvá Trabant spíše k nedotáčivosti, ale pokud se již zostra pustíte do zatáčky, v polovině vás něco naprosto překvapí. Do té doby lehká záď změní charakteristiku vozu k neutralitě a lehké přetáčivosti. Tohoto krátkodobého efektu lze využít při střihání ostrých zatáček, kontrovat lze při rychlých pohybech nepřesným volantem.
Při zatížení zádi nákladem nebo posádkou se jízdní vlastnosti rapidně zlepšují a dlouhá záď nabývá na již zmíněné důležitosti. Ve městě vám dá Trabi sežrat každý hrbol a poskakuje jako kovboj při rodeu. Na okreskách a na dálnicích se znatelně zklidní a se vzrůstající rychlostí čím dál tím lépe drží směr. Horší je pak ubrzdit ho ze stovky i více.
Naopak na mokru překvapuje agilitou vzhledem k předvídatelnému chování. Řidiči Trabantů také rádi ukazují svou zručnost v zatáčkách a ani my jsme se tomu nevyhnuli. Je však třeba dávat pozor na mokro, kdy už nelze smyk sebelépe korigovat, sotva ze ztěžklé zádi vytvoříme kladivo a z auta jeho rukojeť.
Zvládne i dlouhé trasy, řidič už hůře
Nejdelší trasa, kterou jsme s vozem zdolali, činila 300 km. Naše jízda začínala na dálnici D1 v Praze, odkud jsme pokračovali do Brna. Panelová dálnice prověřila podvozek Trabantu a s náporem větru nám pomohli ochotní řidiči kamionů, jejichž vozy nám vytvářely aerodynamickou pohodu.
Zaváté silničky na Kroměřížsku nebyly nejmenším problémem a jednou jsme Trabiho poslali do závějí, aby překonal pole. Díky váze necelých 615 kg jej překonal hravě. Vrcholem pak byly Vsetínské vršky, které také svědomitě vyšplhal na dalším výletě.
Jezdit s Trabantem ale vyžaduje pevné nervy a zapomeňte, že si užijete například telefonování za volantem. Hovor totiž zanikne v nesnesitelném hluku a stav na silnici je třeba neustále sledovat vzhledem ke slabším brzdám.
Po déletrvajícím cestování se dostavují bolesti zad, řidič totiž sedí jako na nočníku. Dalším problémem je nesnesitelný zápach vozu, zvláště ženy jej těžce nesou. Na vině byl prasklý výfuk, který pouštěl přes výměník čerstvé výfukové plyny do kabiny. Topení vůbec nepostrádá půvab. Funguje totiž jako výměník tepla kolem výfuku. Stačí pak malá netěsnost a otrava je na světě. A věřte, že dojet vyuzený dvoutaktními zplodinami na rande, partnerka vás asi nepolíbí.
Další problém pro čistotu řidiče jsou všudypřítomné drobné opravy, případně potřeba dotankovat. To, co je u moderního vozu otázkou otevření víčka nádrže a zasunutí pistole se zde mění v šamanský rituál. Nejprve se vám nádrž přihlásí tak, že vám dojde benzín a vy musíte přepnout kohout paliva na rezervu. Stále totiž máte v nádrži 4 litry nazbyt.
Jakmile dojedete na čerpací stanici, nedojíždějte zádí ke stojanu, ale zaparkujte u něj čumákem. Řidič musí otevřít kapotu, vypnout palivo přes kohout, otevřít nnádrž přes většinou mastné a špinavé víčko, dolít olej, případně aditivum a poté již konečně zasunout pistoli. Pokud vám budou tvrdit, jak se má mazat 1:50 a méně, že stačí půllitr oleje na celou nádrž, nevěřte jim. Motor tak můžete brzy zcela zbytečně udělat. Nám se osvědčil mísící poměr 1:40, což se u kvalitního oleje Mogul TSF nerovná oblaka dýmu za námi, ale docela slušné mazání i při šetrné a úsporné jízdě.
Nenechte se zmást, Trabant si díky nízké pohotovostní hmotnosti troufne i do terénu. Rovněž závěje sněhu pro něhu nejsou i přes koncepci vše vpředu problém. Kde nevystačí, je třeba ho poponést, což jde za blatníky docela jednoduše. Jedná se tak i přes konstrukční zastaralost o překvapivě účelné vozítko.