Král je mrtev, ať žije král. A nebo je to jinak? Corollu vystřídal Auris, má na to stát se další legendou se znakem Toyota na kapotě?
Kapitoly článku:
Když letos na evropské trhy přišel zbrusu nový Auris, byla to revoluce jako hrom. 40 let nepřetržitých úspěchů svědčilo spíše ve prospěch zachování jména Corolla, ale Toyota se rozhodla experimentovat a poslala Corollu v našich zeměpisných šířkách k ledu. Vítej, Aurisi.
Dobrý rodokmen
V roce 2001 Toyota představila devátou generaci evergreenu Corolla, která plně vycházela z designérských východisek menšího modelu Yaris. Kromě tří- a pětidvéřového hatchbacku, sedanu a kombi se představilo také zdařilé MPV Verso. Pod kapotou se zprvu objevily dva zážehové šestnáctiventilové čtyřválce s variabilním časováním ventilů VVT-i (1,4 l/71 kW a 1,6 l/81 kW) a dva přeplňované vznětové dvoulitry se systémem vysokotlakého vstřikování Common-rail o výkonu 66 a 81 kW. Později je doplnil malý nafťák 1,4 D-4D, zapmenout nesmíme ani na ostrou verzi T-Sport s motorem 1,8 o výkonu 187 koní.
Konec Corolly neiniciovali zákazníci ztrátou zájmu, ale sama Toyota, která v roce 2006 představila koncept Auris Space, jenž se v roce 2007 dostal definitivně do výroby jako nová modelová řada Auris. Pouze čtyřdvéřový sedan si ponechal označení Corolla, jinak se její osud prozatím uzavřel. 32 miliónů prodaných kusů jasně svědčí, že Corolla si označení „legenda na kolech“ plně zaslouží.
Yaris XXL
Poslední generace Corolly si vydobyla slušnou pozici na trhu, ale Toyota chtěla jít ještě dále a snad i svému kompaktu opět vtisknout laciný plášť z dob Coroll šedesátých a sedmdesátých let. Poslední generace Corolly totiž hledala východiska spíše ve větším modelu Avensis, což se týkalo i použití dražších materiálů. Tentokrát šli tvůrci Aurisu po výrobních nákladech, jenže u Aurisu zůstal z levného vozu opravdu jen plášť, mezi dostupnější vozy nižší střední třídy Auris rozhodně nepatří.
Příď vozu je tvořena sympatickým úsměvem grilu masky, ze kterého vyniká znak Toyoty. Přední maska tvoří jeden velký celek s předním nárazníkem, což je řešení, které bychom našli také u největšího konkurenta, korejské Kiy Cee´d. Spodní část nárazníku je tvořena průduchy a otvory pro přední mlhovky, které vozu vdechly jemnou agresivitu.
Přední světlomety mají pravidelné tvary a upomínají stejně jako celá příď na menší model Yaris, který momentálně táhne prodeje Toyoty v Evropě. Na přední maska navazuje relativně krátká kapota s výrazným zkosením a velké čelní sklo.
Pohled zboku prozrazuje rozdíly oproti Corolle a značnou příbuznost s Yarisem. Krátká rychle se zvedající příď se plynule mění v kabinu v masivním A sloupku s prosklením, dveře a zá´d jakoby kopírují menší Yaris druhé generace. To samé kliky, boční prosklení a drobné detaily včetně prolisů na boku. K tomu obyčejná šestnáctipalcová ocelová kola s efektními plastovými poklicemi. Pneumatiky mají více než dostatečný rozměr 205/55.
Záď zaujme do boku protaženými koncovými svítilnami, stejně jako dynamickým zkosením pátých dveří, které spíše než poslední generaci Corolly připomíná japonského konkurenta nižší třídy, Nissan Micra. To navíc podtrhuje decentní střešní spoiler na horní hraně pátých dveří. Zadní nárazník je masivní i když do něho zasahuje vykrojení pro páté dveře. Celkově Auris připomíná zvětšený Yaris a není to špatně.
Interiér ve znamení úspor
Pokud bych vám položil otázku, v čem se liší interiér poslední generace Corolly a první generace Aurisu, na správnou odpověď byste po seznámení s vozem dlouho nečekali. Liší se především v lešpí prostornosti a horších materiálech.
Je to neustálý koloběh. Automobilky vyrábějí kvalitní vozy a zákazníci na ně tlačí, aby vyráběly levnější auta. Automobilky pak šetří na materiálech i jejich množství. Výsledkem bývá opětovný tlak ze strany zákazníků, kterým se nelíbí snížení kvality nebo estetické úrovně. Takovým případem možná bude i Auris, což naznačí již zběžné prohlédnutí interiéru. Zatímco poslední generace Corolly používala v interiéru kvalitní plasty a nikde se nešetřilo, Auris použil to, co se před tím osvědčilo v menším a levnějším Yarisu. Tedy značně tvrdé plasty. A co do vnímání kvality se to nevyplatilo, jinak takřka dokonalý celek je interiérem citelně poškozen.
Po otevření předních dveří čeká na řidiče a spolujezdce prostorný interiér, který dále rozvádí vyzkoušené principy z modelu Yaris. Vpředu se skutečně cítíte vzdušně, je to naprosto nesrovnatelné s předchozími generacemi Corolly, které poskytovaly méně prostoru.
To, co má zaujmout oko řidiče, je nevšední středový panel protažený až k ruční brzdě. Nikdo nepochybuje o originalitě tohoto řešení, sám jsem měl radost z blízko k volantu umístěné řadicí páky, což připomíná vozy MPV nebo dodávky. Jen provedení s těch nejlevnějších stříkaných plastů postrádá jakoukoli eleganci a kazí jinak příjemný dojem z interiéru. Jestli tedy může Toyota něco pro Auris udělat, měla by změnit tvrdé plasty v interiéru za hodnotnější.
Co určitě ocení celá posádka je rozmanitost úložných prostorů také převzatá z Yarisu. Například kromě spodní úložné schránky před spolujezdcem se zde nachází i horní schránka, kterou má i Yaris. Bohužel opět z „bakelitu”. U řidiče i spolujezdce se nacházejí praktické výsuvné držáky nápojů hned pod výdechy manuální klimatizace. Středový tunel v základní výbavě TerraCool nabízí jen přihrádku s držáky nápojů, ovšem bez loketní opěrky, na kterou jsme si i v této třídě pomalu již zvykli.
Řidič bude ohromen vynikající ergonomií, líbivým kulatým přístrojovým štítem s kruhovými optitronovými přístroji, které kombinují ručičky tachometru a otáčkoměru s digitálními ukazateli. Chytrým detailem je také kontrolka Shift, která radí řidiči, aby v zájmu dynamiky a ekonomiky provozu přeřadil na jiný převodový stupeň, je-li motor přetáčen nebo podtáčen. Občas jsme této funkce využili, počítač je někdy rychlejší než lidská mysl.
Středový tunel začíná malou poličkou, výdechy klimatizace, nepříliš výkonnou audiosoustavou s kluzkým ovládacím knoflíkem, ovládáním manuální klimatizace, vtipně umístěnou řadicí pákou a končí ruční brzdou, která je již uložena na středovém tunelu. Vzniklý prostor ve tvaru trojúhelníku mezi mostem středového panelu a středovým tunelem slouží jako přihrádka po vzoru švédských vozů Volvo. Za zmínku stojí ještě masivní A sloupek, který lehce vadí ve výhledu, ale nakonec jsme se s ním popasovali.
Na zadních sedadlech je relativní dostatek místa, dvoumetroví pasažéři ocení vysokou střechu, jen s koleny bude trochu problém a ten vyřeší jen uskrovnění cestujících na předních sedadlech. Čalounění sedadel je kvalitní a nehrozí ani po letech provozu nadměrným opotřebením.
Zavazadlový prostor má základní objem 354 litrů a zvětšit jej lze sklopením zadních sedadel až na 761 litrů. To jsou slušné hodnoty odpovídající nižší střední třídě a nejbližším konkurentům. Neopakuje se již čarování s posuvnou zadní lavicí u Yarisu. Shrneme-li naše dojmy, tak kromě kvalitnějších materiálů interiér Aurisu exceluje prostorností a ergonomií.