Test: Suzuki Kizashi CVT 4x4 – čekání se vyplatilo

Kapitoly článku:

• Dlouhá fáze přípravy, Nabídka verzí, Spíše „svezení“ než „test“, Rozsáhlá výbava
• Dynamický na pohled…, … kompaktní a luxusní uvnitř, Zavazadelník s výhradami
• Za volantem, Na silnici suverénní, Kouzlo jménem CVT
• Trocha „schizofrenie“ na závěr, A vystupujeme, Kompletní technické údaje, Naměřené hodnoty
• Kapitola 5

---

Dynamický na pohled…

Jakmile Suzuki Kizashi prvně spatříte, musí vám být okamžitě jasné, že jeho konstruktéři mysleli především na sportovní, ušlechtilé a svérázné pojetí. Pohled na příď trochu připomíná modely SX4 (svítilny) a SUV Grand Vitara (maska) a celý vůz pak působí nahrbeným, dynamickým dojmem šelmy připravené k útoku. Tomu odpovídají především výrazně skloněné čelní sklo, členitý přední nárazník, velké výřezy do boků vytažených blatníků, velmi úzký pruh bočního zasklení i jaksi boubelatá záď, z jejíhož nárazníku ve dvou chromovaných koncovkách vystupuje zdvojená výfuková soustava, a víko zavazadlového prostoru výrazně vybíhá do masivní odtahové hrany, ještě zdůrazněné decentním spoilerem nesoucím navíc třetí brzdové světlo.

  
  

Naopak jistý decentní ráz vozu zajišťují chromové obklady okolí předních světlometů do mlhy a spodků bočních dveří. Ale zpětná zrcátka jsou v konfrontaci s dosud řečeným jaksi velká a sportovnímu švihu zbytku karoserie i přes nespornou výhodu rozměrných odrazových ploch se vymykají. Že by náznak určitého vnitřního rozporu? Zdá se, že ano, ale k tomu se dostaneme později.

  
  

… kompaktní a luxusní uvnitř

Pokud oceníte slušný prostor pro pětičlennou posádku a rozsáhlou standardní výbavu, ale nevyžadujete zvenčí zbytečně velké auto, je možné, že právě Suzuki Kizashi pro vás bude tou pravou volbou. Na předních místech potíže s nedostatkem prostoru nenastanou, vzadu jej ale nebudete mít zrovna nadbytek, nicméně ani dospělí cestující běžného vzrůstu se zde nijak stísněně cítit nebudou.

  
   

Stejně jako při pohledu zvenčí, ani při obhlídce interiéru jsme dlouhou dobu nebyli schopni uznat, že jde skutečně o výrobek značky Suzuki. V žádném případě tím není míněno, že by jiné současné produkty včetně kompaktu Suzuki SX4 nebo oblíbeného SUV Suzuki Grand Vitara působily jakkoli „levně“, ale Kizashi hraje skutečně zcela jinou ligu, ať už jde o design, úroveň výbavy či použité materiály a jejich zpracování. Jsou sice poněkud fádně černo černé, ale tuto temnotu poněkud oživují střídmě dávkované, matově stříbřité doplňky.

   

Přední sedadla jsou rozměrná, pohodlná a poskytují přiměřenou dávku boční opory, de facto totéž lze pak říci o sedadlech vzadu (k mání jsou zde stavitelné výdechy ventilace na konci středové konzole mezi předními sedadly). Zaujalo nás precizní zpracování vesměs kvalitních materiálů. Na všech místech se můžete spolehnout na širokou nabídku odkládacích prostorů různých druhů a velikostí, do všech dveří například uložíte 0,5 PET láhev, vedle páky ruční brzdy najdete krytý dvojitý držák nápojů a za ním pak objemnou schránku pod středovou loketní opěrou.  

  

Zavazadelník s výhradami

A je to opět tady. V souvislosti s Kizashi nám na jazyku znovu vytanul obecný, a dnes již poněkud nadnesený názor, že Japonci prostě sedany „neumí“. Jak jinak si vysvětlit, že závěsy víka zavazadlového prostoru při zavírání citelně a zcela ne(po)krytě zasahují mezi předměty uložené v jeho útrobách? Na druhou stranu je však třeba přiznat, že víko je zevnitř čalouněné a nese madlo pro zavírání „čistou rukou“. Odjistit jej lze tlačítkem na transpondéru nebo spínačem vlevo pod palubní deskou, přičemž jej pérový mechanizmus pootevře zhruba do čtvrtiny celkového zdvihu.

  

Je to sedan, proto zázraky nečekejme. Objem v základní konfiguraci však činí poměrně slušných 461 litrů a jeho využitelnost je solidní, ovšem s výjimkou omezeného nákladového otvoru a příčky za zadními sedadly, která kvůli požadavkům na tuhost karoserie spolu s podběhy zadních kol omezuje jeho šířku. V případě potřeby přepravy větších předmětů lze sklápět zadní, nestejně dělené opěráky na sedadla (vzniklá plocha nemá schod, ale zcela rovná není), s tenkými předměty včetně lyží si pak vystačíte se středovou průchodkou vystupující mezi krajními zadními sedadly nad loketní opěrou. K dispozici jsou kotevní oka v rozích podlahy a pod ní pak vyjímatelná schránka na drobnosti (Kizashi si vystačí se sadou na lepení pneumatik a „nepotřebuje“ tedy rezervu).