Kapitoly článku:
V provozu
Oba vozy byly opatřeny nejnovější generací samočinného parkovacího systému schopného parkovat nejen do podélné řady vozidel, ale také do řady k chodníku kolmo stojících aut (snadno odhalíte podle senzorů i v bočních rozích nárazníků). Kromě toho tato sestava při manévrování hlídá překážky nejen před a za vozem, ale také po jeho stranách.
Pokyny samočinného parkování, tentokrát v Octavii Combi
S ohledem na větší rozměry Superbu budete při manévrování nuceni často točit až do mezních rejdů, ale to je spíše otázkou zvyku. Ovládání samočinného parkovacího asistentu je snadné, první stisk tlačítka nabídne parkování podélné a druhý pak kolmé, přičemž sepnutí blinkru nastaví, zda chcete parkovat vpravo, či vlevo. Pomalou jízdou pak systém sám vyhledá vhodné parkovací místo a řidiče naviguje pokyny přes displej v přístrojovém štítu.
Řidič pak pustí volant a dle těchto pokynů jen řadí jedničku nebo zpátečku a povoluje spojku (plyn si motor přidává sám). Do podélné řady obě auta zajížděla spolehlivě a celkem hbitě (problémy však dělají nízké obrubníky), do řady kolmé je to ale dobrodružství: průměrně gramotný řidič do ní „na zrcátka“ zacouvá podstatně elegantněji a rychleji…
Jízdní vlastnosti Octavie odpovídají tomu nejlepšímu, co v současné nižší střední třídě najdete. Je to zdařilý kompromis mezi komfortem v překonávání nerovností a stabilitou v extrémních podmínkách. Octavia Combi se vrhá do zatáček suverénně, ovšem třeba ve srovnání s Golfem VII se zdá, jako by mělo vnitřní přední kolo tendenci více se nadlehčovat.
Superb má poněkud odtažitější řízení s nepatrně nižšími ovládacími silami na volantu, ale v tomto případě jde spíše o jiné zaměření vozu než o nějaký anachronismus. Oba vozy vynikají přesným řazením v krátkých drahách a vhodně dávkovanými a účinnými brzdami, ovšem Superb při razantním brzdění výrazně potápí předek, což jeho chování dokáže zvláště v zatáčkách poněkud znejistit. Superb na druhou stranu vyniká plavnější, klidnější jízdou a účinnějším tlumením nerovností, které i díky své délce překonává s větším přehledem.
Superb potěšil výkonnější klimatizací.
Dva póly v nabídce motorů
Octavia Combi s víceprvkovou zadní nápravou a zážehovým turbomotorem o výkonu 180 koní je skutečným vlkem v rouše beránčím. Ježdění v běžném provozu je s ním velmi příjemné, motor má dostatečný tah v převážné části širokého spektra využitelných otáček, což omezuje nutnost řadit na minimum. Zabírá už pod 1 700 ot./min. a s chutí se žene až k omezovači ležícím těsně před 7 000 ot./min. Rychlá jízda či předjíždění, to jsou opravdu silné stránky tohoto vozu.
Superb Greenline vyniká zajímavou spotřebou paliva...
Naproti tomu malý diesel se v Superbu Greenline začne projevovat až pod hranicí 2 000 ot./min. (nevím, kde konstruktéři byli na maximu točivého momentu v pásmu 1 500 až 2 500 ot./min.). Jistý zátah je patrný zhruba do 3 000 ot./min., pak už se toho nic moc neděje, takže se připravte na to, že i v běžném provozu budete řadit a řadit a řadit…
... Octavia Combi 1,8 TSI pak svými jízdními výkony
Než se roztočí turbína, je to zkrátka bída. Pokud například pojedete plynule 30 km/h na dvojku a šlápnete na plyn, nic se nestane. Ukazatel v přístrojovém štítě vám v tuto chvíli poradí podřadit na jedničku, což je ale docela otravné. Pokud chcete jezdit levně, musíte se zkrátka smířit s nutností změnit své základní řidičské návyky. Na druhou stranu Superb Greenline po vyřazení na rovině zpomaluje překvapivě pomalu, což potvrzuje proklamace výrobce o snižování odporu vzduchu a dalších jízdních odporů.