Test Škoda Fabia RS: Rozumný Sportovec

Po třech letech jsme se dočkali nástupce malé, sportovně střižené škodovky. Jaké emoce budí se sto osmdesáti benzínovými koňmi?
Seznam kapitol
  1. Úvod, To nejlepší z faceliftu, Nenápadný interiér
  2. Nadopovaná malorážka a sedm automatických kvaltů, Do zatáček rychleji než kdy dříve
  3. Závěr, Cena, Technické parametry
  4. Kompletní fotogalerie

Písmena RS jsou pro mladoboleslavskou automobilku něčím podobným jako GTI pro Volkswagen. Právě mateřskému koncernu ale touhy některých našinců po aspoň trochu sportovním autě nikdy dvakrát nevoněly a pasoval Škodu do role producenta praktických ale trochu nudných aut pro rodinnou a firemní klientelu. Ostatně už jen fakt, že za dobu německé nadvlády na českým rodinným stříbrem nevznikl jediný sériový automobil s méně než čtyřmi dveřmi o něčem svědčí.

Za vlády německého hradního pána vyjely sice z bran domácí automobilky do představení nové Fabky už tři modely s označením odkazujícím na závodní „stotřicítku“, ani u jednoho z nich ale nelze říct, že by šlo o něco víc než o trochu rychlejší rodinný dostavník. Zkrátka čistě marketingová záležitost, což ale koneckonců už dlouho do jisté míry platí i pro užívání označení GTI.

Ani novinka není žádný „hot hatch“, ačkoliv se tak prostřednictvím některých více či méně povedených úprav zevnějšku snaží tvářit. Po předchozím úletu s turbodieselových kladivem pod kapotou je nejzásadnější novinkou trendy zástavba výkonného přeplňovaného benzíňáku TSI a to výhradně ve spojení s robotizovanou sedmistupňovou  převodovkou DSG. Aby to Fabia neměla tak jednoduché, jsou tu koncernoví souputníci Polo GTI a zejména Ibiza Cupra se stejnou technikou pod kapotou, z nichž především výrobek Seatu nabízí mnohem sportovnější styl. Jaké vyhlídky na úspěch má škodovka jsme zkoumali v testu krátkého hatchbacku.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

To nejlepší z faceliftu

Druhé generaci Fabie jsou od začátku výroby souzeny velkolepé komplexy z jejího krabicovitého vzhledu. Nikoliv neprávem. Její předchůdkyně byla sice značně konzervativní, kromě sedanu se ale její karoserie honosila vyváženými proporcemi. Letošní omlazovací kůra se tak přirozeně vydala směrem snažícím se eliminovat právě onu neforemnost spočívající v užším rozchodu a vyšší stavbě. Zplošťující kůra poznamenala u běžných provedení jen a pouze předek a přidala něco nových barevných variací střechy a zbytku karoserie. To u „Eresa“ si designeři v tomto směru počínali trochu nápaditěji.

Předně je tu „drsoňský“ přední nárazník se sešikmenými příčkami okolo spodního nasávacího otvoru se sportovně střiženým mřížovím. Tento fešný stylistický prvek se už dobře osvědčil u oktaváckého RS, které podobně jako Fabia RS vypadá narozdíl od běžné Octavie také o poznání lépe. V nárazníku rychlé Fabky však chybí vodorovné pásky s LED diodami, které se tu  převtělily do čtyřbodových projektorů alternujících místo tradičních kulatých mlhovek. I v klasické masce a lá Škoda samozřejmě nemohla chybět symbolika rodu RS.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Při představení rychlé Fabie všichni obdivovali nový pronikavě zelený odstín, mně se ale ještě o trochu víc líbila ohnivá červeň, kterou bylo nastříkáno naše auto. Neméně zajímavým rysem vyjadřujícím jistou neotesanost modelu, je absence ochranných lišt na bocích auta. Testované Fabce sekla i kombinace s černou střechou, která do jisté míry opravdu navozuje žádoucí optický klam,že je auto nižší než ve skutečnosti. Překvapivě hodně parády dělají také černá kola z lehkých slitin obutá do sedmnáctipalcových pneumatik.

To, že je auto vysoké stále stejně, nemilosrdně ozřejmuje pohled na zadní partii. Přibylo sice poměrně výrazné křidýlko nad zadním oknem, dvojitá koncovka výfuku nebo vcelku věrohodný plagiát difuzoru na spodku nárazníku, na celkovém krabicoidním obrázku to ale nic podstatného nemění. To se samozřejmě stále bavíme jen o hatchabcku. Jakékoliv úpravy kombíku jsou při zachování základních proporcí karoserie bezpředmětné a verze RS vypadá s trochou nadsázky asi tak sportovně jako Kia Pride kombi, kdyby tato v nějaké sportovní úpravě vůbec existovala.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Uvnitř hlavně nenápadně

Uvnitř „eresa“ se mladoboleslavští podle předpokladů nepouštěli do žádných rozšafných kreací, ba co více, úprav je ještě méně než by člověk čekal. Stejně jako u vnějšího faceliftu Fabie se interiér omezuje na některé lokální inovace, které ale nic nemění na proporcích celku. Typickým rysem kabiny „fabky“ je u jejího druhého vydání stísněnost v příčném směru, kterou některým řicičům umocňuje útlak pravého kolene o středový panel. Záleží ale jak jste zvyklí sedět. Kdo má radši nataženější ruce i nohy jako já, problémy nepociťuje. Skutečnost, že sedíme v RS se nikterak nepromítla ani do skutečnosti, že sedadlo je i v nejnižší poloze stále proklatě vysoko a podobně je na tom i štelování volantu. Samotná přední sedadla v rychlé fabii jsou o hodně lepší než u běžných výbav, za svojí velkou sestrou Octavií RS ale zaostávají - jsou zkrátka trochu menší.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Potěšilo mě, že mladoboleslavští estéti tentokrát nechali doma jindy tolik napěchovanou igelitku se stříbrnými serepetičkami a omezili se jen na obroučky hlavních budíků, prahovou lištu a pedály, u kterých to v případě, že jsou jen dva vypadá trochu nepatřičně. Jinak je vše pěkně v černé a to včetně stropního čalounění, což na palubě vytváří příjemné ač trochu nezáživné „intimčo“. Základní architektura přístrojovky je na vlas stejná, jako u běžné Fabie a tedy ani trochu sportovní. Identitu modelu prozrazují vedle zmíněných pedálů na první pohled vlastně jen insignie modelu RS na rameni trojramenného volantu (velmi kvalitní kousek) nebo ve formě výšivek v čalounění opěradel a to i vzadu. Minidetaily jako hustší stupnice teploměru vody a palivoměru snad ani nemá cenu zmiňovat. Velmi žertovné se mi při vědomí maximální rychlosti auta 224 km/h jevilo ocejchování tachometru do dvěstěsedmdesátky.

Odchylek od standardu je tedy pomálu, na druhou stranu je to příjemnější, než kdyby na vás ze středové konzole rodinného hatchbacku samoúčelně zývaly další kulaté měřáky, které v době, kdy autům vládne elektronika stejně nemá smysl sledovat. Přístrojový štít „Eresa“ je v základu obdařen přehledným Maxi DOT displejem, ze kterého mimo mnoha jiných užitečných informací vyčteme třeba taky teplotu motorového oleje.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek 

Příplatkový audiosystém Amundsen s dotykovým displejem obsahuje přehlednou navigaci, musíte si ale zvyknout na její „delší vedení“. Z dalších komfortních libůstek musím zmínit i místo pro připojení externího média pod schránkou před spolujezdcem, tempovat ovládaný z páčky blinkrů nebo jednozónový climatronic. Ne, že bych vzadu vozil děti (nevozím je vůbec), ale tlačítko centrálního uzamykání dveří jsem musel nelogicky hledat mezi sedadly. Fajnovým kouskem nábytku je optimálně situovaná příplatková loketní opěrka, do které se i lecos vejde.

Druhá řada sedadel nabízí zřetelnější tvarování a podobně jako vpředu černý potah prošívaný látkou v barvě karoserie. Jinak zde platí známé konstanty, jako slušný prostor nad hlavou, přiměřené místo před koleny a jeho chronický příčný nedostatek v oblasti loktů. Vyloženě nouzové je místo pro středního pasažéra, kterým pro zachování jakéhos takéhos komfortu může být jen osoba do 175 cm vzrůstu. Ideální nejsou vzadu ani hlavové opěrky, které lze jen velmi ztuha štelovat.

I krátká Fabia, jak známo, nabízí nadprůměrnou velikost zavazadelníku, který při přiměřeně pohodlném přístupu pojme dobře využitelných 315 litrů základního objemu. Nechybí samozřejmě možnost asymetrického sklápění zadních sedaček, ale to ví každé malé děcko z Kosmonos u Mladé Boleslavi. Příjemným přívažkem byly u testovaného auta praktické háčky na igelitky nebo ohebná ohrádka zamezující nekontrolovatelnému pohybu neposedných drobností po dně kufru. „Naše“ Fabka pod ním vozila plnohodnotnou rezervu.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Úvod, To nejlepší z faceliftu, Nenápadný interiér
  2. Nadopovaná malorážka a sedm automatických kvaltů, Do zatáček rychleji než kdy dříve
  3. Závěr, Cena, Technické parametry
  4. Kompletní fotogalerie
Škoda Octavia 2
Rok výroby: 2004
Stav: 155 281 km
Cena: 75 000 Kč
Škoda Octavia 1.9
Rok výroby: 2004
Stav: 164 163 km
Cena: 65 000 Kč
Škoda Octavia 1.4
Rok výroby: 2010
Stav: 98 100 km
Cena: 160 000 Kč
Subaru BRZ po faceliftu: 6 důvodů, proč je řidičskou Ódou na radost

Subaru BRZ po faceliftu: 6 důvodů, proč je řidičskou Ódou na radost

Nízká hmotnost, dokonalé těžiště, atmosférický motor, pohon zadních kol a samosvorný diferenciál – to jsou ingredience, které dohromady tvoří lahodný koktejl neředěné řidičské zábavy. Subaru BRZ v modernizované podobě přináší ještě o něco chutnější zážitky.

včera | Jiří Švamberk | 22 příspěvků
Mají sportovní diesely smysl? Odpověď jsme hledali s Golfem GTD

Volkswagen Golf GTD (7AT)

Může být automobil čistokrevným hot-hatchem, i když se pod jeho kapotou ukrývá vznětová pohonná jednotka? Odpověď nejen na tuto otázku jsme hledali během testovacích jízd s omlazeným Volkswagemen Golf GTD.

19.  4.  2017 | Stanislav Kolman | 88 příspěvků
Staré hodnoty si nechává, přesto drží tempo doby. Test Mercedesu G

Staré hodnoty si nechává, přesto drží tempo doby. Test Mercedesu G

Mercedes třídy G je posledním pravověrným offroadovým autem s uzavíratelnými diferenciály a redukcí převodovky. Snaha automobilky Mercedes udržet tento letitý model v nabídce s sebou přináší mnoho ústupků a kompromisů. Výsledek je ale pořád naprosto skvostný!

11.  4.  2017 | Jiří Švamberk | 7 příspěvků