V záplavě konvenčních aut, která jsou si hodně podobná, můžeme málokteré označit za výjimečné. Tento Renault ale takový je.
Kapitoly článku:
Meganu předchozí generace (2001-2008) se pro jeho kontroverzní design nedostalo právě nejvřelejšího přijetí, přesto se neprodával vůbec špatně. Bez ohledu na to si stranou zájmu (nebo spíš nezájmu) mas žilo svým vlastním životem jedno vysoce atraktivní a úzkoprofilové provedení. Jmenovalo se prostě RS čili Renault Sport a časem se vyvinulo v ještě sportovnější verzi RS R26, aby na konci evolučního kmene stanul neotesaný hrubián RS R26.R. Oproti běžnému „eReSu“ i R26 byl tenhle nekompromisní stroj o plných 123 kg lehčí, čehož bylo dosaženo mimo jiné díky použití množství karbonových dílů, minimalizované vnitřní výbavě včetně odstranění zadních sedaček a okénkům, která byla vyrobena z polykarbonátu.
Je nasnadě, že jízdní vlastnosti pak byly úplně někde jinde a legendární „Pětka“ turbo se mohla v hrobě jen s úsměvem pootočit a zadrkotat bezpečnostním rámem. V přídi pracoval neklidný přeplňovaný dvoulitr naladěný stejně jako v R26 na 230 koní, což ovšem bylo jen o pět koníků více než v běžném RS. Také diferenciál s omezenou svorností a kratší šestistupňová převodovka se podepsali na jednom historickém primátu, kterého se R26.R podařilo docílit - díky času 8 minut a 17 sekund se tenhle Megane stal vůbec nejrychlejší předokolkou v historii mýty opředené Severní smyčky okruhu pod hradem Nürburg. Jak už to u podobných skvostů bývá, R26.R bylo vyrobeno jen 450 kusů a nešlo tedy rozhodně o žádný „sporťák pro každý den“ nýbrž o sporťák opravdický. Velkým krokem stranou bylo u předchozího RS naopak provedení s dieselem dCi, které trpělo těžkou krizí identity.
Nový Megane RS představený loni v Ženevě také není žádný nezdárek a jako každá evoluce přináší řadu novinek a vylepšení, které rozhodně stojí za to prozkoumat. Podvozek Cup jsme bohužel k dispozici neměli, dvěstěpadesátikoňový přeplňovaný dvoulitr však ano. Jak si tedy současný Megane Renault Sport vede na relativně malém poli „nadhothatchů“, které nechávají o půl třídy níže vozy jako Golf GTI či Hondu Civic Type-R?
Atraktivní kabát je o krok před konkurencí
Auto, které jsme měli k dispozici, sice nebylo oděno do klasické sportovní renaulťácké žluti známé z továrních speciálů ve spojení s černou a bílou, ani modrá metalíza „Extreme“ ale nebyla k zahození, jen činila excentrický vůz o něco málo nenápadnějším.
Výchozí třídveřový Megane je samo o sobě velmi povedené auto už jen pro to, že vedle klasického pětidveřáku představuje zcela svébytný model, což je nanejvýš chvályhodné. U Meganu je určení jednotlivých karosářských modifikací jasně dané, a tak narozdíl od takového Golfu GTI snad ani nehrozí, že by se označení RS objevilo také u pětidveřového provedení.
Renault Sport jde v designu s citem ještě o pořádný kus dál než základní třídveřák. Zcela odlišné jsou oba nárazníky. Ten přední dostal agresivnější vzhled i barevné provedení, přičemž jeho nápaditě tvarovaný prostředek je vyveden z exkluzivně vypadajícího lesklého černého plastu, který plynule navazuje na velkolepá hlavní světla. Do spodní části se surově zařezává sportovně tvarovaný spoiler, při jehož navrhování se designéři vzhlédli u předních přítlačných ploch monopostu R28. Není snad dnes nového auta, aby jeho příď neokrašlovala nějaká forma LED diod pro denní svícení. Nejinak je tomu i u RS, kde tuhle módní záležitost najdeme integrovánu právě v bocích spoileru. Pro zadek je i u běžného kupé charakteristický extrémně nabobtnalý nárazník a miniaturní dveře do kufru, RS navíc nabízí stylizovaný černý difusor s centrálně umístěnou burácející koncovkou výfuku přiměřené střešní křidélko.
Už tak výraznou muskulaturu kupé na bocích s minimalizovaným prosklením zvýrazňují prahové nástavce a vystouplé plastové lemy blatníků. Trochu mě zklamala absence bezrámového řešení bočních oken, ale při znalosti výchozího typu jsem s tím byl dopředu smířený. Skutečným estetickým majsrtštykem pak byla elegantní kola z lehkých slitin obutá do osmnáctipalcových pneumatik.
Interiér ve znamení Meganní klasiky se špetkou sportu
Jakkoliv se návrháři snažili navenek jednotlivé verze Meganu co možná nejvíce odlišit, uvnitř si vcelku pochopitelně vystačili s mnohem úspornějším arzenálem nuancí. Průvodním jevem je u sportovních kupé či hatchbacků méně pohodlné nastupování, při všem tom těšení za volant jsem ale bral nasedání ve stylu „mírně pokrčit, lehce zaklonit“ jako tu nejpřirozenější věc na světě.
Poloha za volantem je v kupátku přesně taková, jaká má být, čili v minimální výšce nad zemí. S tím je samozřejmě spjatý typicky horší výhled ven a to především šikmo vpřed, dozadu ani nemluvě. Skořepiny Recaro jsou vyhrazeny pouze pro vrcholné provedení s podvozkem Cup, ani za celokožené sedačky v testovaném RS Luxe se ale Renault stydět nemusí. Pohodlím sice snesou i měřítko metrosexuálního měšťana, prioritně ale vyhovují premise ideálního usazení těla při nekompromisní dravé jízdě.
Stejně jako sedadla se stylizovanou výšivkou RS v podhlavnících, bylo i celé černé čalounění interiéru prošpikováno žlutým prošíváním. Zvláště stylově vyhlíželo klasické vyznačení středové polohy na volantu. Ten se nanejvýš příjemně držel a nesnesl námitek jak po stránce tloušťky, tak průměru. Na rozdíl standardu se RS navrátilo ke klasickému analogovému otáčkoměru, jehož význam je zvýrazněn žlutým podkladem. Zmínka o tom, že se vezeme Renault Sportem nechyběla ani uvnitř tachometru cejchovaného do 270 km/h, jasně na srozuměnou to dávala také karbon imitující lišta napříč přístrojovkou.
Startování se stejně jako odemykání odehrává za přítomnosti handsfree karty kdesi v řidičově dosahu. Protože jsem za poslední rok testoval už třetího Megana (nebo jeho odvozeninu), na ovládání jednotlivých funkcí už jsem si celkem zvykl. Moc dobře ale vím, že to nešlo tak intuitivně jako u jiných značek. To je spjato zejména s ovládáním rádia pod volantem a jinak přehledné i čitelné navigace TomTom kruhovým ovladačem a přidruženými tlačítky mezi sedadly - chce to zkrátka trochu „nakoukat“. Sluší se dodat, že verze Cup má místo navigace displej telemetrického počítače Renaultsport Monitor se zobrazením mnoha užitečných informací o sportovní jízdě čítaje v to měření časů, či tlak turbodmychadla nebo motorového oleje.
Přístup dozadu je mizerný a delší pobyt v tomto prostoru je pro dospělého člověka značně klaustrofobickým zážitkem. Zvláště když se trochu šlápne na plyn, máte pře sezení vzadu touhu vůz za každou cenu opustit dříve, než tak učiní obsah vašeho žaludku.
Zpracování bylo obecně na solidní úrovni, hodně tvrdě odpruženému autu s 12.000 ujetými kilometry jsem bych odpustil blíže neidentifikované povrzávání ze zadní části interiéru. Z klasického Meganu byl do Coupé propašován i praktický duch, to když jsem mezi četnými přihrádkami a prohlubněmi odhalil také konspirační schránku vpředu pod kobercem. Při snaze naložit něco do hlubokého kufru však narazíte na vysokou bariéru spodní hrany malého vstupního otvoru, která bude osobám menšího vzrůstu sahat div ne do pasu. Inu torzní tuhost karoserie nadevše.
