Kapitoly článku:
Za sedm
Jak už padlo v úvodu, pod kapotou testovaného Grand Scénicu je naftová jedna-pětka o výkonu 81 kW (110 k) s vrcholem točivého momentu 240 Nm. Tyhle parametry stačí prázdnému autu podle tabulkových údajů ke zrychlení z nuly na stovku za 14,3 s a k maximální rychlosti 180 km/h. Záměrně zdůrazňuji fakt, že auto musí být prázdné, protože přeci jen výkon motoru patří spíše do kategorie „tak akorát“. Pravda, MPV je především o tom dojet z místa A do místa B s nízkou spotřebou, odvézt všechno možné a odvézt to pohodlně. Takové požadavky jedna-pětka splní, nic jiného ale po ní chtít nelze.
Naftová jedna-pětka má s naloženým Grand Scénicem dost práce. Spotřeba se pohybuje kolem sedmi litrů.
Jakmile auto naložíte, můžete se rychle rozloučit s rozumnou jízdní dynamikou a docela rychle vezme za své také ona slibovaná nízká spotřeba. V tabulkách najdete čísla pohybující se od 4,3 l/100 km do 5,4 l/100 km. Během testu jsem se pohyboval v okolí sedmičky. Přiblížit se „na dostřel“ pětce možné je, ale to řidič musí hodně chtít. Než definitivně sáhnete po starší jedna-pětce, zvažte, zda by se vám více nevyplatila novější jedna-šestka dCi, která je výkonnější, úspornější, kultivovanější a samozřejmě také o něco dražší (přesně řečeno o 39 000 Kč).
Není dvouspojka jako dvouspojka
Když se řekne dvouspojková převodovka, všem se okamžitě vybaví koncernové DSG známé z mnoha různých modelů spadající pod křídla VW. DSG má své chyby, ale obecně lze říci, že je to už docela vychytaná záležitost fungující více než dobře. Pod zkratkou EDC se také ukrývá dvouspojková převodovka, která ovšem funguje oproti své podstatně známější konkurentce podstatně hůře. Jistě, bavíme se o MPV, které přece bude jezdit z bodu A do bodu B. Při klidných jízdách není problém, ale v dnešní době zvládá režim „jedu-kochám se“ už každá samočinná převodovka. Problémy nastanou, když budete chtít něco více.
Něco více v tomto případě neznamená rychlou jízdu. S tou se zde logicky nepočítá a EDC ani nemá sportovní režim. Něco více znamená větší zatížení automobilu, kdy automat začíná zmatkovat. Jednou ne a ne podřadit, jindy zase podřadí a drží naftový motor v těch nejvyšších otáčkách, kde už chudák jedna-pětka nemá co nabídnout. O rychlosti řazení dvouspojkové převodovky také něco napovídají tabulkové údaje. S automatem dává sedmimístný Grand Scénic 1.5 dCi 110 stovku za 13,3 s, s EDC je to přesně o sekundu horší. Například Touran 1.6 TDI 105 k zvládne stejnou disciplínu za 13,2 s jak s manuálem, tak s DSG. Samozřejmě nám teď nejde o čas zrychlení, ale o rozdíl mezi manuálem a automatem.
Automatická dvouspojková převodovka patří spíše k průměru. Občas s autem cukne, jindy začne zmatkovat.
Stručně řečeno, EDC není v porovnání s jinými dvouspojkami zrovna přeborníkem v rychlosti a chytrosti řazení. Situaci trochu vylepšuje režim manuální volby převodových stupňů.
Grand Scénic je na dlouhé trasy velice povedené auto, což podporuje měkčí podvozek. Vyšší karoserie se samozřejmě v zatáčkách poměrně výrazně naklání, ale kdo by chtěl s tímhle Renaultem řezat zatáčky na okresních komunikacích. Řízení nabídne chování typicky francouzské. O nějakém přísunu informací o dění pod koly nemůže být vůbec řeč, ale ani to bych s ohledem na zaměření testovaného modelu nepovažoval za závažný nedostatek.
Renault Scénic patří k dlouhodobě nejprodávanějším kompaktním MPV. Právem. Rodiny oceňují jeho přívětivý interiér, vstřícné ceny a také možnost výběru ze dvou verzí. Vedle kratšího Scénicu je k dispozici i Grand Scénic se sedmi sedadly. V roce 2020 se začalo spekulovat o ukončení výroby Renaultu Scénic.
Test Renault Scénic