Když vezu nové Clio RS na místo setkání, neubráním se silnému dojmu, že četné nepříznivé ohlasy mu hodně křivdily. Dobře se v něm sedí, auto jde rychle za každým otočením volantem a motor překvapuje příjemnou bezprostředností reakcí – kdybyste mi řekli, že je atmosféricky plněný, ve slabší chvilce bych vám to možná i uvěřil.
Příjemně ostrý zvuk je čas od času podmalován zabubláním nespláleného benzínu, který řídicí jednotka nechá při odstavení plynu shořet až ve výfuku. Jen tak, pro efekt.
Dvouspojková převodovka na sebe nijak neupozorňuje, což je v tomto kontextu dobrá zpráva. Každá změna rychlostního stupně je sice provázená lehkým zhoupnutím auta dopředu a zase zpátky, takže o nepřerušovaném přenosu výkonu á la DSG nemůže být řeč, ale když takové chování donedávna tolerovali svým autům zákazníci Maserati, Ferrari nebo rychlých BMW, nebylo by ode mě fér vyčítat ho malému Renaultu.
Fiesta ST a modré Clio RS mají 17" kola, k novému Cliu dostanete v rámci podvozku Cup osmnáctipalcové ráfky.
A když pořádně přitlačíte pravý pedál se šachovnicovým vzorem k podlaze? Nejprve vás překvapí motor tím, jak prudce a natěšeně se vydá napříč otáčkoměrem vstříc červenému poli, a hned potom převodovka rychlým přeřazením. V těch několika málo zatáčkách, na které jsem cestou narazil, se mi líbilo i přesné chování podvozku a ochota zadní nápravy pomoci své přední kolegyni stočit auto do oblouku.
Kdo má hezčí figuru?
Na místě srazu na sebe Clio RS strhává pozornost perleťově žlutým lakem Sirius za neuvěřitelných 40 000 Kč i opravdu sportovní postavou se širokými boky a pevným postojem. Pokud však dokážete odhlédnout od nápadné barvy a černých osmnáctipalcových kol, nijak nekřičí „Víte, kdo já jsem?!“.
Neinformovaný pozorovatel by okolo něj prošel bez povšimnutí. Zasvěcený divák ovšem objeví řadu vypovídajících detailů, od červených brzdových třmenů po zadní difuzor s dvojící hranatých koncovek výfuku. Mým oblíbeným detailem je nenápadný výčnělek na lemu zadního blatníku, který pomáhá usměrňovat proudění vzduchu.
Fiesta ST se dostavila v ještě křiklavější oranžové barvě Molten (za příplatek 16 000 Kč) a svým vzhledem rozhodně nechce nechat nikoho na pochybách, že propotila spoustu triček v posilovně. Vpředu cení obrovskou masku s lakovaným černým výpletem, vzadu vystrkuje obří spoiler a silně stylizovaný nárazník s imitací mřížky. Mezi tím má dramaticky tvarované nástavce prahů. Její kola jsou sice o palec menší, ale podběhy vyplňují lépe než u Renaultu.
Všechna tři auta se chlubí funkčními aerodynamickými detaily
Když ale trochu poodstoupíte, oko přestane vnímat detaily a soustředí se na stavbu těla. Fiesta je o dva centimetry vyšší a užší než Clio, což nezní jako velký rozdíl, ale ve výsledku vypadá vedle Renaultu zavalitě. Div ne jako malé MPV.
Staré Clio působí i přes atraktivní modrý lak nemoderně. Opticky velká plocha bočního prosklení mu dává dobrácké, téměř rodinné vzezření, ačkoliv vzadu na vás z černého difuzoru míří dvě velké kulaté koncovky a za předními koly najdete funkční ventilační otvory. Tehdy ještě zacházel Renaultsport s rozpočtem mnohem víc volnomyšlenkářsky, proto má starší Clio RS delší rozvor a širší rozchod než jeho slabší příbuzní – konstruktérům totiž stálo za to dát mu jinou zadní nápravu. Asi je zbytečné dodávat, že u obou nových rivalů byste takovou rozmařilost hledali marně.