Okenní tabulky drnčí, sousedka odvedle leze z okna a rovnou nadává, psi štěkají jako pominutí... Co se to jenom děje? Aha, kolega mi přivezl Range Rover Sport SVR...
Kapitoly článku:
Než usedneme za volant Range Roveru Sport SVR, než vůbec zmáčkneme to na pohled relativně nevinné tlačítko, které spouští obrovský mechanický orchestr, musíme udělat jednu zásadní věc. Odložme rozum, ten dnes vážně potřebovat nebudeme. Byl by nám jen na škodu.
Je zcela zbytečné polemizovat o tom, proč podobná auta vznikají a debatovat na téma, jaký strašlivý to je nesmysl a jak bychom něco takového určitě nechtěli ani zdarma. Stejně jako X5 M nebo dokonce to obludné X6 M, že ano. Kdo potřebuje jezdit rychle ve více než dvoutunové krabici? Vždyť nejde o sportovní auto, tak proč si raději nepořídit nějakou zachovalou starou M3 s manuálem.
Pokud vás při pohledu na nové SVR přepadají podobné myšlenky, určitě v tom nejste sami, ale je zbytečné se tím zabývat. Automobilky podobná auta dělají jednoduše kvůli tomu, že je zákazníci chtějí. A tak se pojďme jenom tak povozit a vyzkoušet, co tedy zákazník, který vymění pěkný rodinný dům za čtyřkolové bohatství s expresní ztrátou hodnoty, dostane.
SVR se nijak zásadně od běžné verze neliší. Je zde sportovní nárazník, pár detailů a čtyři kanóny vzadu. Mají průměr šest centimetrů
Nenápadně nepřehlédnutelný
Tak především dostane Range Rover, což už je samo o sobě pro určitou skupinu lidí více než dostatečné. Současný Rangie je totiž velmi reprezentativní a platí to také o menší verzi označené jako Sport. Konkrétně u SVR jsou zde ale ještě navíc další nikterak zásadní změny. Jiný je přední nárazník, kola, ze zadního nárazníku trčí čtyři poměrně rozměrné trubky, pod disky prosvítají masivní kotouče brzd Brembo a nápisy Range Rover jsou černé. To je zhruba vše.
SVR ale nepotřebuje přísné spoilery, gigantická kola (ona už tahle mají 22 palců) a kdo ví, co ještě, aby bylo středem pozornosti. Stačí nastartovat a otevřít klapky ve výfuku. Vím, že trochu přeskakuji, ale nelze jinak. To, co produkuje tohle auto, nemá obdoby a popravdě řečeno si nejsem vůbec jistý, zda nějaký vůz z posledních let, který jsem řídil, dělal při jízdě s odpuštěním takový „bengál“. Ostatně, přesvědčte se na videu:
Na prošlápnutí plynu motor zahýbe celou karoserií a z výfuku se ozvou hodně hlasité a velice emotivní tóny. SVR prská, bručí, duní, střílí... Po desáté vám regulérně hrozí obvinění z rušení nočního klidu. Samozřejmě kromě naštvaných cyklistů a ekologů, kteří na vás budou hrozit pěstmi a pumpičkami, je zde ještě druhá stránka věci. Ta hlavní stránka.
Důležitými detaily na karoserii jsou kola, logo SVR a hlavně výfuk. Naše auto má příplatkové disky velké 22 palců. Výfuk s otevřenými klapkami chrlí ven hlasité a opravdu velmi pěkné tóny. Právě ten je hlavním důvodem, proč budete středem pozornosti
Pro motoristu je to představení návykové. Už jenom při prvním nastartování, kdy SVR práskne do výfuku, se začnete usmívat. Už ten volnoběh, když si dojdete poslechnout auto dozadu, se vám bude líbit. Tohle se povedlo.
Takže je vlastně jedno, jak SVR vypadá, pozornost na sebe bez problému strhne hned, jak otevřete klapky ve výfuku a odstartujete to britské divadlo.
Výborný motor
Zvuk
Dynamika
Více emocí při jízdě než u konkurence
Rezervy ve zpracování interiéru
Objektivně horší jízdní vlastnosti než má X5 M nebo Cayenne
Brzdy mají dost práce
Trochu přeposilované řízení
9 /10