Kapitoly článku:
I like to move it, move it
Dost bylo řečí o běžném cestování (i když i tuto kapitolu považuji za hodně důležitou, přestože se o ni nikde moc nepíše), volím režim Sport, tvrdší tlumiče a samozřejmě je potřeba pustit zvuk výfuku do kabiny. Ve vesnici ještě padesát, u cedule prošlápnout plyn až na podlahu a teď se začnou dít divy. Porsche 911 ukazuje svou druhou tvář, tu divočejší, tu lepší…
Sedmistupňová automatická převodovka chvíli připravuje svá soukolí na pořádnou dávku newtonmetrů a koní, která na ni čeká. Podřadí o tři rychlostní stupně, auto se zavlní, protože i obří zadní kola mají pod návalem maximálního potenciálu motoru hodně co dělat, a bez pardonu vás vůz narve do sedačky. Samozřejmě, není to supersport ve stylu Ferrari 458 Italia, který vám s motorem za hlavou napumpuje do žil takové množství adrenalinu, že z toho dostanete infarkt, ale stovka za 4,1 s je pořád velice působivá.
Akcelerace je minimálně hodně zajímavá. Stovku zvládá 911 Carrera S za 4,1 s, s paketem Sport Chrono ještě o dvě desetinky sekundy rychleji.
Motor zatahuje patřičně razantně od nízkých otáček, ale to nejlepší se začne dít až kolem pěti tisíc. Doteď bylo Porsche 911 obyčejné auto, ve vyšších otáčkách hodně rychlé kupé. Od 5000 ot./min už je to plnohodnotný supersport. Zátah motoru graduje na nejvyšší možnou míru. Ano, takhle má vypadat sportovní vůz, chceš jet rychle? Musíš motor točit. Tahle jednotka svým projevem dokázala, že má výkonovou špičku dosahující rozměrům vysílače na Ještědu. A znovu opakuji, celé divadlo doprovází přímo božský a velice charakteristický zvuk. Pro úplnost dodám, že motor můžete točit až za hranici sedmi tisíc. Omezovač zasahuje na hodnotě 7800 ot./min.
Na dramatičnosti pak dodá také automatická převodovka, která vás při plném nasazení v režimu Sport Plus pořádně sportovně „nakope“. Řazení samozřejmě můžete nechat na její řídící jednotce, není nejpomalejší, ale jako u každého dvouspojkového automatu platí, že pokud uděláte něco, co nečeká, musíte si chvíli počkat. Řešením je manuální režim řazení, ovšem ne pod volantem pomocí pádel, nýbrž přímo na volantu prostřednictvím známých tlačítek. Osobně je nemám moc rád, zvyk je železná košile, ale asi je pravda, že i na tlačítka se dá zvyknout.
Porsche už delší dobu vyznává tlačítka pro řazení místo klasických pádel pod volantem. Řadit samozřejmě můžete také pomocí voliče.
Přísně neutrální, jako vždy
S Porsche 911 (991) můžete jezdit klidně, svižně nebo vyloženě sportovně. O ležérní jízdě jsem se už zmínil, svižná se od té prvně jmenované zas tolik neliší, ale co ta sportovní? Kdybych měl shrnout rozdíly mezi předchozí generací a tou novou do jedné věty, napsal bych, že ta nová je pohodlnější na běžné cestování, ale na chování auta v závodním režimu to nemělo žádný vliv.
Možná to je díky jinému podvozku, většímu rozchodu nebo také díky použití lepších technologií. Přesnou odpověď bohužel neznám, ale je to prostě tak. Auto, které po cestě na letiště bylo tak pohodlné, je na okreskách tuhé a hlavně přísně neutrální, což považuji vzhledem k motoru uloženému za zadní nápravou (tedy nejhorší možné variantě) za podobný zázrak techniky, jako jízdní vlastnosti BMW X5 M.
Utrhnout tohle auto na suché vozovce samozřejmě jde, ale musíte chtít (nebo vletět do zatáčky jako smyslů zbavení). Řidič v každém okamžiku přesně ví, co se s autem děje a co ho čeká. Řízení je přesné a komunikativní, alespoň takové jsem měl dojmy při vrácení auta. Kdyby mi následně jeden kolega další den neřekl, že 911 (991) používá elektrický posilovač řízení, nikdy bych to nepoznal a vlastně jsem tomu ani nechtěl věřit. Jet čistou stopu a trefovat se do vrcholů zatáček je radost, auto poslouchá na slovu.
Jezdit s tímto Porsche na limitu je jedním slovem radost. Auto je skvěle čitelné.
Motor u zadní nápravy a pohon zadních kol pak papírově dělají Porsche 911 samozřejmě přetáčivé, jenže podvozek je naladěn na takovou úroveň, že řidič průměrných kvalit ani toto nepozná a klidně si může bez větších obav vypnout stabilizaci. Samozřejmě se bavíme o suchém asfaltu, a pokud to někdo hodlá zkoušet, pak prosím pěkně na letišti.
Jak jsem několikrát napsal, chování auta je skvěle čitelné. Stačí před rychlejším nájezdem do zatáčky trochu přibrzdit a už cítíte, jak jde zadek auta před vás. Následně už jemná práce s plynem obstará větší či menší drift a efektní průjezd zatáčkou. Pokud to přeženete, čekají vás logicky hodiny. Bod, kdy ještě auto srovnáte a kdy už je vše ztraceno, je taktéž velmi dobře zjistitelný. Párkrát se přetočíte a už víte. Zábava může začít.
Kdo chce sportovní vůz na denní používání, určitě by si měl 911 vyzkoušet.
Proč?
Dnešní doba je zvrácená. Porsche 911 zvládá úlohu supersportu i zásobárny adrenalinu na jedničku a prostě po všech stránkách to je výborný automobil. I zde se ale nejde něco, co asi nikdy nepřekousnu – tlačítko s „áčkem v kolečku“, tedy systém samočinného vypínání motoru. K čemu je tahle věc dobrá u aut typu Porsche 911, to opravdu v životě nepochopím.
Ano, logickou odpovědí jsou emisní normy a podobné záležitosti, jenže to je věc spíše byrokratická a praktický přínos je abych tak řekl žádný. Během prvních pár kilometrů si Start/Stop rádi vypnete. Bohužel tak budete muset učinit před každou jízdou, protože po vypnutí motoru klíčkem se ten kazisvět znovu aktivuje. Ach jo!
