Vectru druhé generace jsme již testovali jako turbodieselové kombi. Těd je čas vyzkoušet sedan s benzinovým motorem a LPG.
Kapitoly článku:
Opel Vectra patřil na českém trhu vždy mezi oblíbené vozy. Druhá generace se vyznačuje zejméma nadčasovou elegancí kombinovanou s nízkými pořizovacími cenami. Umí nabíbnout i více? To jsme se pokusili zjistit v testu sedanu z roku 1996 s benzinovým motorem pod kapotou a „plynovou” alternativou k tomu.
Testovaný Opel Vectra nám zapůjčil Autobazar Prachárna z Hradce Králové.
Tip: Test ojeté Vectry Caravan DTi naleznete zde.
Švédská spojka
Sedmdesátým létům ve střední třídě dominoval Opel Ascona, tradiční sedan s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Druhá generace Ascony představená v roce 1981 již měla pohon předních kol. V roce 1984 se dočkala faceliftu a v roce 1988 zbrusu nového nástupce, Vectry první generace. Ta se moc dobrou kvalitou do automobilových dějin nezapsala, i když po stránce designu představuje dodnes moderní vůz. V roce 1992 se dočkala faceliftu a nových motorizací.
V roce 1995 přišla na svět druhá generace, která představovala technologický skok do devadesátých let. V nabídce byly karosářské varianty lifttback a sedan, v roce 1996 k nim přibylo kombi Caravan. Opel se v počátku výroby potýkal s kvalitou a až v následujícím roce zareagoval na výtky zákazníků a kvalitu výroby zlepšil. Proto bychom měli vybírat především vůz vyrobený po roce 1996.
V roce 1999 prošla béčková Vectra kompletním faceliftem a v roce 2002 se představila již třetí generace, která opustila líbivý evropský design a přiblížila se americkým vzorům. Béčková Vectra představuje dobrou volbu, pokud hledáte opravdu pohodlný vůz střední třídy. Dáte-li si pozor na typicky slabá místa v technice Opelu, nemůže vás Vectra nepříjemně překvapit. Nepřidávám se tak k těm, kteří láteří nad její kvalitou. Ale nepředbíhejme.
Motorizace pod kapotou Vectry Sedan (1995 – 1999)
Základem nabídky byl archaický čtyřválec o objemu 1 598 ccm, ze kterého poskytoval výkon 55 kW(75 k) při 5 200 ot./min. Největší točivý moment činil 128 Nm při 2 600 ot./min. Osmiventilový čtyřválec vychází z padesátikilowatové šestnáctistovky z konce šedesátých let. Na druhé straně měl vcelku nízko položené maximum točivého momentu, což přispívalo k úsporné důchodcovské jízdě. Jenže jezdit pomalu se spotřebou těsně pod osm není žádná sláva a proto tento jinak spolehlivý motor nedoporučujeme. Přidá-li se k tomuto motoru čtyřventilová technika, výkon stoupne na 74 kW (100 k) při 6 200 ot./min. Největší točivý moment činil 150 Nm při 3 200 ot./min. Spotřeba se decentně snížila, dynamika lehce zlepšila, přesto i tento motor působí poněkud těžkopádně.
Dalším v nabídce byl čtyřválec se čtyřventilovou technikou o objemu 1 799 ccm s výkonem 85 kW (115 k) při 5 400 ot./min, největší točivý moment činil 170 Nm při 3 600 ot./min. Ten už slibuje daleko lepší dynamiku, ale počítejte se spotřebou kolem devíti litrů na sto kilometrů. Jako první v řadě však nabízí dynamické svezení.
V nabídce Opelu nechybí ani dvoulitr o objemu 1998 ccm. Největší výkon činí 100 kW (136 k) při 5 600 ot./min. Největší točivý moment činí 188 Nm při 3 200 ot./min. Maximální rychlost má hodnotu 207 km/h a spotřebu lze stlačit pod 10 l/100 km. Dvoulitr patří ke svižným motorům a dá se s ním jezdit skutečně dynamicky, ostudu nedělal ani větší Omeze. Patří k nejlepším v nabídce, i když k jeho problémům patří častější praskání těsnění pod hlavou válců.
Také Opel nezapomněl na v devadesátých letech oblíbený dvoapůllitrový šestiválec. Ten měl zdvihový objem 2 498 ccm a největší výkon 125 kW (170 k) při 5 800 ot./min. Největší točivý moment 230 Nm je posazen k 3 200 ot./min. Vcelku průměrné hodnoty jsou vyváženy plynulým zátahem od nejnižších zatáček a spotřebou kolem 12 l/100 km.
Základem naftové nabídky byl přeplňovaný předkomůrkový čtyřválec o objemu 1 686 ccm. Ten poskytoval maximální výkon 60 kW (82 k) při 4 400 ot./min. a největší točivý moment 168 Nm při 2 400 ot./min. Po čertech zastaralá technologie včetně osmiventilového rozvodu pochází od japonského Isuzu a představuje lepší volbu než vlastní opelovská sedmnáctistovka s objemem 1 699 ccm. Dynamika je na dnešní poměry podprůměrná a spotřeba se blíží spíše 7 l/100 km.
Hned od listopadu 1996 byl nabízen nový dvoulitrový turbodiesel s přímým vstřikováním bez mezichladiče stlačeného vzduchu. Ten poskytoval z objemu 1 994 ccm největší výkon podprůměrných 60 kW (82 k) při 4 300 ot./min. Točivý moment činil 185 Nm již při 1 800 ot./min. Spíše podprůměrná dynamika a maximální rychlost 170 km byly vyváženy nízkou spotřebou a ochotou motoru k podtáčení. Nemálo taxikářů si chválilo své drožky, které byly schopny jezdit po Praze šedesátkou na pětku při něco málo přes 1 000 ot./min. odměnou byla spotřeba kolem šesti litrů ve městě.
Od října 1997 byl tento motor nabízen v modifikované verzi s mezichladičem stlačeného vzduchu a lépe vyladěnou řídící jednotkou. Díky tomu poskytoval největší výkon 74 kW (100 k) při 4 300 ot./min a maximální točivý moment 205 Nm při 1 650 ot./min. Nejvyšší rychlost se posunula na 187 km/h, zrychlení z 0 na 100 km za 14 s vypadalo povzbudivě a odměnou za vyšší cenu byla kombinovaná spotřeba 6,3 l/100 km při daleko lepší dynamice. Tento motor již tolik oblíbený nebyl vzhledem k vyšší pořizovací ceně, na druhé straně doháněl technickou zaostalost za agregáty TDI od Volkswagenu.
Po facelitu v roce 1999 se v nabídce objevil zbrusu nový zážehový čtyřválec o zdvihovém objemu 2 198 ccm s největším výkonem 108 kW (147 k) při 5 800 ot./min. Maximální točivý moment činí 203 Nm při 4 000 ot./min. Dvadvojka byla alternativou posazenou mezi dvoulitr a šestiválec, který nabízel dynamiku srovnatelnou se šestiválcem při kombinované spotřebě kolem 9 l/100 km. Tento motor je ale v českých autobazarech vzácností.
Od dubna 2001 byl v nabídce také modifikovaný šestiválec o objemu 2 597 ccm. Největší výkon 125 kW (170 k) při 5 800 ot./min. zůstal zachován, zvýšil se pouze maximální točivý moment na 250 Nm při 3 600 ot/min. Pravým důvodem modifikace nebyly ani tak funkční vlastnosti jako vyhovění přísnějším emisním normám.
Skutečným naftovým vrcholem se v září 2000 stala vznětová dvadvojka 2,2 DTi 16V. Přeplňovaný čtyřválec o objemu 2 171 ccm poskytoval největší výkon 92 kW (125 k) při 4 000 ot./min. Maximální kroutící moment činí 270 Nm při 1 500 ot./min. Naftový opus s přímým vstřikováním byl odpovědí na konkurencí čtyřválce TDi a HDi. Dosahoval sice obstojné dynamiky a nízké spotřeby, ale na své konkurenty se nikdy nedotáhl. Neproslavil se ani pod kapotou Saabu 9-3, kde ho nahradila devatenáctistovka ze stáje Alfa Romeo.