Kapitoly článku:
Zkoušené vozy
Nejvíce času jsme strávili za volantem racionálně střiženého vozu s hospodárným motorem 1,7 CDTI a nejvyšší výbavou Sport. Co se týče příplatkové výbavy, doplněn byl metalízou (+ 14 300 Kč), přestavitelnou podlážkou „falešné podlahy“ zavazadelníku (+ 1 400 Kč), osmnáctipalcovými ráfky (+ 8 000 Kč), ale především pozoruhodnou sadou Ride, jež zahrnuje aktivní soustavu řízení podvozku Flex Ride a plně adaptivní světlomety (k nim se ještě vrátíme, stojí zato...), to vše za velmi zajímavých 33 500 Kč. Jízdní vlastnosti a výkony tohoto vozu byly pochopitelně precizní a je jasné, že tento vůz představuje špičku současné nižší střední třídy, ale ještě působivější bylo krátké svezení s verzí osazenou benzínovým motorem 1,6 Turbo o výkonu 180 koní
Ta se vyznačovala nejen stejným stupněm výbavy Sport, ale také shodným seznamem příplatkové výbavy (liší se především použitím ozdobné koncovky výfuku), takže nás skutečně překvapil rozdíl v pořizovacích cenách obou vozů: mimořádně výkonný zážehový motor je totiž o pouhých 10 000 Kč dražší než vznětový 1,7 CDTI (125 koní), aby toto srovnání bylo úplné, nahlédněte do přiložené tabulky technických údajů. Z ní na jednu stranu zjistíte, že rozdíl mezi hodnotami průměrné spotřeby činí nějaké dva litry ve prospěch „naftožrouta“, na stranu druhou vám však může být jasné, že dynamické parametry, širší spektrum využitelných otáček a kultivovanost chodu sametově běžící dopované zážehové šestnáctistovky posunou kvalitu jízdy do docela jiné dimenze. Ale o tom až později.
Testovaný vůz: | Opel Astra Sport 1,7 DTR |
Cena zkoušeného vozu (vč. DPH): | 554 600 Kč (v rámci akční zaváděcí série) |
Cena základního provedení (vč. DPH): | 344 800 Kč (v rámci akční zaváděcí série) |
| |
Výbava | |
| |
Posilovač řízení: | Ano, EPS |
Airbagy: | 6x |
El. řízení podvozku: | ABS, EBD, ESP |
Centrální zamykání: | Ano, na dálkové ovládání |
El. ovládání oken: | Ano, 2x aut. |
El. ovládání zrcátek: | Ano, včetně el. vyhřívání |
Výškově stavitelné sedadlo řidiče: | Ano |
Stavitelný volant: | Ano, výškově i podélně |
Zadní opěradla | Dělená, sklopná |
Tempomat: | Ano, ovládání na volantu |
Klimatizace: | Ano, aut., dvouzónová |
Autorádio: | Ano, na CD a MP3, 7x repro, Aux. |
Přední mlhová světla: | Ano |
Nárazníky v barvě vozu: | Ano |
Litá kola: | Ano |
Palubní počítač: | Ano |
Nafta...
...a benzín
Na první pohled
Pro jistotu a srovnání bude vhodné dodat, že předchozí generaci Astry jsme pro vás testovali ve verzích TwinTop 1,9 CDTI a GTC 1,4i na tomto, resp. na tomto místě. Až si oba tyto vozy v rozsáhlých fotogalericích prohlédnete, vrhneme se na Astru šesté generace. Naše první zkušenosti s ní jsme vám přitom popsali ři prvním svezení, o němž jsme psali na tomto místě, kam odkážeme všechny, kteří v následujících popisech nenajdou potřebné informace. Hned při prvním setkání je jasné, že tato Astra nemá s předchozími verzemi pranic společného, snad až na velmi decentní šípovité prolomení pozorovatelné na přední i zadní části šesté generace.
Nová Astra se vyznačuje ušlechtilými, robustními a dynamickými liniemi nikoli nepodobnými větší Insignii. Přídi dominují členité, přimračené světlomety opticky propojené chrmovaným rámem masky chladiče. Ve spodní části nárazníku pak jsou sdružené světlomety s blinkry, mlhovkami a refletory přisvětlujícími zatáčky. Podobné je to i při pohledu na zadní partie stroje, přičemž celkově robustní konstrukci padla za oběť dosti vysoká hrana zavazadlového prostoru v kombinaci s frelativně malým víkem.
Uvnitř
Jakmile za vámi zapadnou dveře, cítíte se v Astře skutečně jako doma. Jde totiž o to, že vysoká palubní deska a mohutné čalounění dveří a sloupků v kombinaci s těžkými a akusticky velmi dobře izolovanými dveřmi budí dojem naprosto izolovaného, čistě soukromého prostředí. Interiér je přístupný rzměrnými dveřmi a svým objemem i zpracováním dokazuje, že moderní vozy nižší střední třídy mohou spolehlivě plnit úlohu rodinného vozu.
Pro obklady dveří, střechy i palubní desky byly zvoleny kvalitní materiály, palubní deska konečně nevyzařuje žádnou čistě utilitární nudu, ale jakýsi těžko popsatelný dojem převahy a dokonalé kontroly. Sedadla jsou pohodlná a cestující běžných somatických rozměrů na nich mají dostatek prostoru, ta přední přitom nabízejí nejen velmi dlouhé sedáky (u vozy s motorem 1,6 Turbo s možností manuální regulace jejich délky), ale též znamenité boční vedení.
Výhled z vozu může být částečně omezen mohutnými sloupky karosérie, ale je vyvážen velkými zpětnými zrcátky a pomocným trojúhelníkovými okénky ve sloupcích A. Zavazadelník neohromí svým zákaldním objemem, ale díky použití prostorově úsporné zadní nápravy kombinující běžná vlečená ramena s Panhardskou tyčí, spíše běžnou pro tuhé nápravy, i v několika úrovních stavitelné úrovni dvojité podlahy nabízí dobře využitelný prostor. Jeho základní objem lez zvětšovat sklápěním nestejně dělených opěradel na jednodílný sedák, ačkoli vzniklá plocha není zcela rovná.
