Kapitoly článku:
Na palubě
Při nastupování ukáže Toyota RAV4 jednu ze svých hlavních předností. Výše umístěná sedadla i rachitikům a revmatikům nabídnou pohodlné přesouvání jejich pozadí, dveře jsou rozměrné, ale zvláště ty vzadu by mohly být otevírány ve větším úhlu. Zcela oslnivý je pak výhled z vozu, který ocení nejen řidič a jeho spolujezdec, ale také pasažéři vzadu. Manévrování dále usnadňuje pár rozměrných a vhodně tvarovaných vnějších zpětných zrcátek.
Interiér Toyoty RAV4 je především snadno přístupný
Hnidopich by mohl poukázat na tvrdé a lacině působící plastové obkladové materiály, s čímž nelze než souhlasit, ovšem zpracování je velmi dobré a ani po letech provozu se nehlásí pazvuky. Přední sedadla jsou dostatečně tuhá a nabízí adekvátní oporu, přičemž ani 135 tis. km nezanechalo otisk v podobě opotřebení hran sedáku a opěráku u řidiče.
Prostoru je dostatek vpředu i vzadu
Ani v zadní části interiéru pětidveřové verze Toyoty RAV4 nebudou cestující strádat nedostatkem prostoru, ovšem s ohledem na symetrické dělení sedadel to tam je tvarováno spíše pro dva. RAV4 druhé generace však exceluje v dobovém kontextu mimořádnou variabilitou: zadní sedadla lze podélně posouvat, opěráky aretovat v několika pozicích, celky můžete navíc sklápět a případně i snadno vyjímat.
Prostor pro zavazadla je objemný, ale přístup znesnadňují dveře otevírané od chodníku; zadní sedadla jsou posuvná, polohovatelná, vyjímatelná a dělená v symetrickém poměru
Za volantem
S tím přímo souvisí řešení zavazadlového prostoru. Dveře jsou usazeny ve svislých závěsech na pravé straně, což je v praxi velmi protivné. Otevírají se totiž k japonskému chodníku vlevo, totéž platí o umístění hrdla palivové nádrže. Na čerpací stanici však na druhou stranu mezi vozy evropské provenience najdete volný stojan bez problémů. Toyota RAV4 vyniká výhledem do všech směrů, jenž zajišťuje kombinace nízké hrany bočního zasklení, ohromné prosklené plochy a vyššího posazu.
Pracoviště řidiče je rozvrženo prakticky a přehledně, použité materiály svojí kvalitou vysloveně nenadchnou
Pracoviště řidiče je řešeno navýsost účelně. Děleno je do dvou základních zón, před řidičem a na středové konzole. S ohledem na určení vozu možná překvapí umístění otáčkoměru na privilegovaném místě ve středu přístrojového štítu, jemuž sekundují tachometr vlevo a sdružený ciferník s ukazateli palivoměru a teploměru chladicí kapaliny vpravo. Páčky pod volantem jsou v duchu tradice masivní a jednoduše ovládají prvky vnějšího osvětlení a stěrače.
Středu přístrojhového štítu překvapivě dominuje otáčkoměr
Na levém rameni volantu jsou tlačítka dálkového ovládání základních funkcí audiosoustavy. Středové konzole vévodí originální rádio s velkými a přehledně rozmístěnými tlačítky, monochromatický displej zprostředkovává zároveň, poněkud nezvykle, informace palubního počítače. Níže následuje neméně přehledná regulace jednozónové digitální klimatizace a otevřená přihrádka pro ukládání drobností. Vnější teplotu bohužel řidič nemá neustále na dohled, musí ji vyvolávat tlačítkem na displej klimatizace.
Na silnici
Pokud byste chtěli mezi ojetinami hledat SUV, jež se skutečně řídí podobně snadno jako běžný osobní vůz (o čemž se nás často pokouší přesvědčovat automobilky ve svých kampaních), bude to právě Toyota RAV4 druhé generace. Hřebenové řízení s konvenčním kapalinovým posilovačem je sice poměrně lehké (oceníte při manévrování), ale nabízí řidiči dostatečný kontakt s vozovkou i ve vyšších rychlostech.
Zážehový čtyřválcový dvoulitr je překvapivě hospodárný, zázraky ale od něj nečekejte
Podvozek je laděn spíše komfortně, ale směrová stabilita je překvapivě dobrá (pokud chcete jezdit delší cesty, vyhněte se třídveřovým verzím). Záběr spojky je poměrně necitlivý, ovšem řazení převodovky je i přes dlouhou páku docela přesné, jen zpátečku je tam třeba někdy nutit. Brzdy mají optimální náběh účinku, ale na rychlou jízdu připraveny nejsou. S ohledem na vyšší neodpružené hmoty a velká kola odskakování kol na nerovnostech příliš nepřekvapí, ano, i u nejmodernějších vozů zůstává tento jev rozdílem mezi SUV a běžnými osobními vozy.
Odkládacích míst je v interiéru Toyoty RAV4 II dostatek
Motor naskakuje rychle a ani za studena v testovaném voze nebyl zdrojem neklidu, vibrací ani pazvuků. Špička točivého momentu sice leží vysoko, ale v běžném provozu se lze při řazení pohodlně pohybovat okolo 2 500 ot./min. Pokud potřebujete jet svižně, řaďte až při 5 000 ot./min., motor tam má dobrý výkon, přičemž dále se už prakticky nic neděje. Nad 3 000 ot./min. je pohonná jednotka již docela hlučná.