Kapitoly článku:
- Český fenomén, První dějství, Široká škála verzí, Motorů nespočet
- Vývoj Octavie I v datech, Klady, zápory a spolehlivost, Nad dopisy čtenářů
- Zkoušený vůz, Luxusní výbava? Nikoli,
- Prostor – pojem relativní, Na silnici, A vystupujeme
- Pohled obchodníka, Základní technické údaje, Naměřené hodnoty
- Kompletní fotogalerie
Vývoj Octavie I v datech
K původním motorům 1,6i/55 kW, 1,8i 20v/92 kW a 1,9 TDI/66 KW přibyly v roce 1997 jednotky 1,6i/74 kW a 1,9 TDI/81 kW. Verze kombi následovala o rok později, kdy se ve verzích SLX objevila poněkud hodnotněji působící palubní deska (GLX/Ambiente si na ni počkalo ještě rok, LX/Classic se jí nedočkalo nikdy). Roku 1998 přibyly také jednotky 1,8i 20v Turbo/110 kW a 1,9 SDI/50 kW, alternativa v podobě automatické převodovky a klimatizace standardně instalovaná do vozů SLX. Rok 1999 patřil náhradě atmosférického „dvacetiventilu“ archaickým 2,0i/85 kW a zavedení menšího zpětného zrcátka na straně spolujezdce (Octavie tímto špatným nápadem trpěly i přes protesty odborné i laické veřejnosti až do roku 2001), pohonu všech kol a luxusní varianty Laurin & Klement.
Kompletní facelift z roku 2000 přinesl kromě retuší karoseriem nových potahových materiálů v interiéru a u liftbacku vítané možnosti připlatit si za stěrač zadního okna především náhradu zážehových jednotek 1,6i/55 kW a 1,4i/44 kW o něco modernějším čtyřválcem 1,4i 16v/55 kW a pro emisní normu Euro 4 upravený motor 1,6 MPi/75 kW. Změnilo se označení výbavových stupňů a zákazníci mohli nově kupovat vozy Octavia Combi 4x4 s motorem 1,9 TDI PD/74 kW a sportovně laděnou Octavii RS s motorem 1,8i 20v Turbo posíleným na 132 kW. V dalších letech se prakticky již jen rozšiřoval seznam standardních a příplatkových výbav a počet kombinací.
Klady, zápory a spolehlivost
Vozy Škoda Octavia I figurují ve statistikách poruchovosti zpravidla v okolí průměru, občas v nadprůměru. Vyloženě chronické poruchy se na nich nevyskytují, alespoň nikoli častěji než u ostatních technicky spřízněných vozů koncernu VW Group. Na vznětových motorech „odcházejí“ tzv. váhy vzduchu, v horších provozních podmínkách se častěji objevují vůle na přední nápravě zvláště v oblasti stabilizátoru (tyček) a táhlech řízení. Poddimenzovaná brzdová soustava vede k vlnění kotoučů, slabší zážehové jednotky se potýkají s korozí výfukové soustavy. U motorů 1,8i 20v ve všech jeho verzích třeba takřka pravidelně měnit samostatné zapalovací cívky, přední stěrače mají tendenci tuhnout kvůli vysychajícím kloubům (další poruchy budou podrobně vysvětleny v kapitole Nad dopisy čtenářů).
Čtěte také:
Škoda Octavia I v žebříčku spolehlivosti TÜV 2011
Škoda Octavia I v žebříčku spolehlivosti Dekra 2011
Mezi přednosti Octavie I patří ohromný a variabilní zavazadlový prostor u obou karosářských verzí, široká nabídka vozů v nejrůznějších specifikacích na trhu s ojetinami, kvalitní zpracování a dobré vznětové motory. Většina nedostatků pak vychází z kombinace krátkého rozvoru náprav a objemného zavazadelníku, díky nimž je na zadních sedadlech dosti málo místa a jízdní vlastnosti vozu se rapidně mění v závislosti na rozložení přepravovaných osob a nákladu.
Nad dopisy čtenářů
Pod již zmíněným článkem, kde jsem vás informoval o přípravě testu této ojeté Octavie, se rozběhla živá diskuse o problémech a rizicích, jaké jste zaznamenali u vozů tohoto typu. O vyjádření k vašim dotazům a připomínkám jsem požádal zkušeného garančního technika Václava Surovce z dealerství Automedia, s.r.o., v jehož servise navíc zkoušený automobil podle záznamu v servisní knížce podstoupil zatím poslední garanční prohlídku.
„Váhavá odezva na sešlápnutí plynového pedálu je skutečně vinou elektronického ovládání škrticí klapky EPC. Jde bohužel o další krok na cestě k oddělení vůle člověka od „vůle“ řídicí jednotky, resp. teoretickému snižování emisí. U některých konkurenčních modelů jsou však prodlevy a nepřesné reakce ještě výraznější (podle čerstvé zkušenosti např. Renault Fluence 1,6i – pozn. red.). Potíže s nefunkčním elektrickým ovládáním oken se skutečně vyskytují dosti často, po faceliftu ale provedli v Mladé Boleslavi některé konstrukční změny, jež počet poruch snížily a usnadnily a zlevnily případné opravy.
Srovnání trvanlivosti podvozků Octavie I a Octavie II je díky jejich konstrukční odlišnosti prakticky nemožné, zvláště víceprvkové závěsy zadních kol u OII jsou technicky zcela jiné a obsahují podstatně více dílů než jednoduchá kliková náprava u OI. Přesto lze podvozky Octavii I a Octavii II podle našich zkušeností co do odolnosti považovat za srovnatelné. Originální výfuky na Octaviích I vydrží zhruba 8 let (neoriginální díly se tedy příliš nevyplatí) a tlumiče přibližně 100 000 km. Záleží samozřejmě ale na podmínkách, v nichž je vůz provozován. V České republice máme dokonce známy regiony (např. Olomouc, kde je ještě řada silnic dlážděna „kočičími hlavami“), v nichž tlumiče na škodovkách vydrží podstatně méně než jinde, třeba i 50 000 km. Životnost tlumičů dále rapidně snižují i časté cesty po dálnici D1.
Korozi v oblasti okolo víčka nádrže jsme několikrát zaznamenali. Nejde ale o žádný chronický problém, jakým byly třeba u Felicií páté dveře, na vině může být souhra různých faktorů včetně nějaké anomálie ve výrobě. Obecně ale ani první Octavie potíže s korozí nemají. O tom, proč mají některé Octavie I vzadu jednu mlhovku a jiné dvě, nemám ponětí, může to podléhat nějakým ekonomickým vlivům.
S vrzáním dveří se také potýkáme. Podle našich zjištění jde v převážné většině případů o vrzání smyků na zámcích, snadným řešením je aplikace speciální vazelíny. Rovněž doporučujeme průběžně mazat panty, které vysychají a časem vrzat začnou také. Převodovka opravdu může působit poněkud nepřesným řazením. K propojení páky a převodovky je totiž v tomto případě použita tuhá tyč namísto běžných lanovodů, jež jsou schopny jistého vychýlení a přizpůsobení se případně nepříznivému postavení ozubených kol.
Častější závady převodovek jsme nezaznamenali, ale problémem byly nýty na hlavním kole diferenciálu, které se lámaly a mohly poškodit celou skříň. Na vozech vyrobených po roce 2002 jsme se s tím ale již nesetkali. A co se týče celkové spolehlivosti a výdrže? Vozy vyrobené po roce 2002 byly skutečně nejkvalitnější. Neduhy byly již vyřešeny, a že prodejní cena u posledních ročníků klesala, to má jednoduché vysvětlení. Octavia první novodobé generace se vyráběla daleko déle, než automobilka předpokládala ve svých kalkulacích pro pokrytí nákladů na vývoj. Lapidárně řečeno, vše již bylo zaplaceno a Octavia I již jen přinášela zisk. S nějakým omezováním kvality to tedy nemělo nic společného.
A na závěr k původu testovaného vozu. Na servisní knížkou deklarované garanční prohlídce našeho servisu skutečně byl a on-line systém Škoda nenašel na jeho původu či stavu žádné rozpory. Je třeba dodat, že razítka autorizovaných servisů Škoda jsou bedlivě hlídána a číslována přímo na konkrétního servisního technika, čímž je riziko jejich kopírování výrazně sníženo a vše je snadno dohledatelné v on-line systému.“
Václav Surovec, garanční technik brněnského dealerství Automedia s.r.o.