Kapitoly článku:
Pokud jste chtěli Clio RS, vždycky jste dostali atmosférický dvoulitr s manuální převodovkou a pohonem předních kol. Od února 2006, kdy se Clio RS začalo vyrábět, měl motor výkon 145 kW (197 k) v 7250 ot./min. a točivý moment 215 Nm v 5500 ot./min.
Kompaktní rozměry, komunikativní řízení a atmosférický dvoulitr, který se rád podívá za 7000 ot./min. Potřebuje snad nadšenec s omezeným rozpočtem něco víc?
Od září 2008 pak výkon povyrostl na 148 kW (201 k) v 7100 ot./min. a točivý moment zůstal stejný, jen se posunul o 100 otáček níže. Dynamické parametry zůstaly téměř totožné s maximální rychlostí 224 km/h a zrychlením 0-100 km/h za 6,9 sekundy.
Renault přestal Clio RS vyrábět v říjnu 2012, na trhu tedy vydrželo necelých šest let. Během té doby se ještě objevila speciální verze Gordini s trochu luxusnější výbavou a jedinečným barevným provedením. Zatímco jsme testovali běžné Clio RS, Renault prodával ještě ostřejší model Cup s jinak nastaveným podvozkem a spartánštějším interiérem.
Ne snad ale, že by bylo běžné Clio nějak luxusně vybavené. Sice klimatizaci dostanete vždy, stejně tak palubní počítač. Tempomat a průměrná rádio má pak také většina aut. Testovaný exemplář ale měl obyčejné sedačky, které se sice tváří sportovně, ale je to trochu kompromis, v zatáčkách nedrží tak dobře jako poctivé skořepiny.
Zamrzí především to, že jsou sedačky moc vysoko a že volant nejde pořádně nastavit, seřiditelný je jen výškově a stejně jako u velké části obyčejných Renaultů je moc naklopený dopředu. Tohle se ke sportovně zaměřenému autu příliš nehodí. Ale dá se na to zvyknout.
I to je zřejmě důvod, proč si hodně lidí Clio RS upravuje k obrazu svému. Často se setkáte s jinými sedačkami umístěnými níže a také přepracovaným řízením. Výjimkou nejsou ani auta s rámem a bez zadních sedaček, ale to by vám mělo zhruba napovědět, jak se s ním asi zacházelo.
Charakter Renaultu Clio RS moc nesvádí k tomu, aby bylo používáno každý den, i když se s ním samozřejmě žít dá. Je v něm ale hluk, podvozek je tuhý (a na českých silnicích někdy až moc uskákaný), řízení těžké a musíte se s ním prát. Jenže to je v pořádku, pokud chcete primárně sportovní auto se zpětnou vazbou a ne rozměklé městské přibližovadlo.
Už ze samotného principu je Clio RS spíše hračka, plní často roli druhého, nebo spíše třetího auta v rodině. Můžete najít kusy, které mají najeto poměrně málo, což je i případ testovaného Clia. Na druhou stranu se velká část těch kilometrů odehrává v „politicky nekorektním“ tempu a při zacházení, kdy zrovna motor nepracuje v režimu „splníme emisní normy, zpátky ni krok!“
Pokud nejsou okresky vyloženě rozmlácené, funguje Clio RS výborně. Dynamiky má tak akorát a charakter atmosférického motoru dovoluje mnohem lépe využít jeho potenciál
Jenže když má Clio tak zábavné řízení a hravý podvozek, jednoduše k takovému stylu jízdy svádí. Motor má navíc docela příjemný charakter, rád se vytáčí a za 5000 ot./min. ze sebe vydává to nejlepší. Asistuje mu i nakrátko poskládaná převodovka a příjemné brzdy. Tohle je zkrátka ještě ostrý hatchback ze staré školy, který potřebuje, abyste ho řídili pořádně. Řidiče ale odmění.
A jak je na tom Renault Clio RS s technikou, spolehlivostí a na co si u něj musíte dát pozor? Pokračujte na další kapitolu, kde se dozvíte víc.