Test ojetiny: Nissan Primera dCi (P12)

Kapitoly článku:

• Zcela nová, Všechno je jinak, Motory veskrze konvenční
• Zkoušený vůz, Na první pohled, Couvací kamera ne zcela bez problémů
• Prostorný interiér, Zavazadelník bez připomínek, Za volantem jako v letadle
• Prostorný interiér, Zavazadelník bez připomínek, Za volantem jako v letadle
• Na silnici, Pohled z branže, A vystupujeme, Základní technické údaje, Naměřené hodnoty
• Kompletní fotogalerie

---

Na silnici

Polohu za volantem nalezne snadno řidič různého vzrůstu i návyků. Kůží potažený volant je sice poměrně velký, ale průměr jeho věnce je přiměřeně velký, navíc na něm najdeme pohodlné výběžky v místech „za deset minut dvě“. Motor naskakuje snadno a jeho hluk je dobře tlumen, do interiéru prostupuje výrazněji jen na volnoběh a při otáčkách přes 3 000 ot./min., přes které se beztak příliš často vydávat nebudete. Optimální tah totiž agregát nabízí v rozmezí od 1 800 do 2 600 ot./min. Převodovka je vhodně odstupňována, časté změny převodů usnadňuje přesný chod řadicí páky s relativně krátkými drahami (pouze 3. a 5. rychlost se občas plete).

  

Ačkoli je celkové odstupňování v porovnání se starším agregátem 2,2 Di o poznání delší, v porovnání s konkurencí motor ale přesto „točí“ o něco více, což snadno zjistíte při srovnání přiložené tabulky otáček motoru a převodových stupňů při limitních rychlostech s podobnými tabulkami jiných, dříve zkoušených vozů ze seznamu testovaných vozidel. Odladění podvozku je v porovnání se staršími Primerami skutečně dosti komfortní, nicméně nerovnosti tlumí opravdu dobře a navíc vozu zajišťuje potřebou stabilitu. Nedotáčivost je takřka neznatelná, stabilita v přímém směru kvalitní a kola neodskakují ani na nerovnostech v zatáčkách.

Nicméně: karoserie se v ostřeji najeté zatáčce naklání, vnitřní hnané kolo pod plynem podkluzuje a reakce hřebenového řízení nejsou zrovna přímé. Brzdy mají vlažný nástup, ale kvalitní účinek, opakované brzdění však vede k vadnutí (stačí pohled na malé přední kotouče a není se čemu divit…). Tato Primera zkrátka plně odpovídá požadavkům komfortní a bezpečné jízdy ustálenými rychlostmi, nicméně skutečný požitek z řízení na rozdíl od starších vozů této řady nenabídne. Bohužel.

Pohled z branže

Zatímco předchozí generace s označením P10 a P11 hrály spíše na sportovní notu a našly si díky tomu řadu příznivců, Primera P12 uvedená v roce 2002 dosavadní pověst a image modelu výrazně znehodnotila a její neúspěch má za následek, že Nissan dodnes neuvedl žádného nástupce. Design karoserie byl na tehdejší dobu snad až příliš extravagantní a odklon od sportovně laděných jízdních vlastností předchozích generací byl až příliš výrazný. S odstupem času se proto nelze divit, že prodejní výsledky testované generace Primery v době jejího uvedení na trh žalostné a ani jako ojetina není na českém trhu žádným prodejním trhákem. Celkový počet nabízených vozů na největších českých inzertních serverech se pohybuje pouze kolem 50 kusů, v AAA jsme jich v rámci ČR za celý uplynulý rok vykoupili a prodali méně než 30 (ve srovnání např. se soudobou generací Opelu Vectra je to méně než třetina).

  

Vlivem nevelkého zájmu kupujících lze nejlevnější exempláře testované generace označované P12 pořídit již okolo 90 tisíc korun. Obrovský propad hodnoty ilustruje skutečnost, že šest let stará Primera, která jako nová stála přes osm set tisíc, se dnes dá koupit pod hranicí 150 tis. Kč.
Díky vyšší stavbě karoserie poskytuje interiér Primery spoustu místa nad hlavou a ani v ostatních směrech na tom není hůře než konkurenční modely. Centrální umístění přístrojové desky budí u mnoha potenciálních kupujících rozpaky, nicméně zvyknout se na to dá překvapivě snadno a rychle zvykne. Technicky méně zdatným jedincům může činit problémy i ovládání palubního informačního systému N-FORM, prostřednictvím kterého se nastavuje nejen palubní počítač, rádio, případně navigace, ale i topení a klimatizace.

Dvě třetiny tržní nabídky tvoří commonrailové diesely, přičemž nejrozšířenější je ten pocházející přímo z produkce Nissanu s objemem 2.2 litru, který se zároveň mezi všemi nabízenými pohonnými jednotkami ukázal jako nejlepší volba, a to i přes vyšší hlučnost a výrazný turboefekt. Alternativou je motor o obsahu 1.9 dodávaný spřízněným Renaultem, rizikem jsou u něj mohou být rozvody poháněné řemenem a turbodmychadlo náchylnější k opotřebení. Zážehové motorizace bohužel navzdory očekávání nelze označit za úplně bezproblémové, často je trápí především zvýšená spotřeba oleje způsobená opotřebením pístních kroužků.

  

Málokterý kupující přichází do autobazaru s jasným záměrem pořídit si Primeru. Častěji se spíše nechá k testovací jízdě zlákat zajímavou cenou, která je běžně o 30 – 50tis. Kč nižší než u srovnatelně staré Octavie, a následně je očarován tím, že Primera nabídne více prostoru, lepší jízdní komfort a rozsáhlejší výbavu (u vrcholných verzí včetně např. adaptivního tempomatu či couvací kamery). Navíc na rozdíl od německé konkurence v rámci střední třídy nebyla Primera obvykle pořizována jako služební vůz do západoevropských firemních vozových parků, takže nájezd je např. oproti srovnatelně starému Passatu většinou poloviční.

Rozumná cena, nulový zájem zlodějů, solidní prostor a komfort jsou faktory, které činí z Primery vcelku zajímavou volbu pro zákazníky, kteří nemohou nebo nechtějí připlácet desetitisíce za německé značky a přitom se nechtějí spokojit s francouzskou nebo italskou konkurencí.

Jindřich Topol, regionální manažer výkupu AAA Auto

A vystupujeme

O nezapomenutelném zážitku rozhodě hovořit nelze, ale přesto jsme náš test Nissanu Primera 1,9 dCi končili s veskrze pozitivním hodnocením. Jde o vůz, jenž nabízí řadu progresivních výbavových prvků, prostorný a komfortní interiér a spolehlivé, ovšem nijak ostré jízdní vlastnosti. O designu karoserie bude možno diskutovat do nekonečna, totéž platí pro interiér s centralizovaným ovládáním většiny soustav do několika tlačítek v okolí monitoru ve středové konzoli. Nicméně úspěchu Primera P12 nedosáhla a odkaz svého jména dovedla do slepé uličky, o čemž svědčí také skutečnost, že Nissan dosud s žádným následnickým modelem nepřišel.

Pokud vám však zmíněné nedostatky nevadí a auto se vám líbí, jistě jeho nákupem neprohloupíte. Jde o skutečně bytelně a bezpečně postavené a dobře vybavené vozy, pro jejichž nákup hovoří také nízké ceny na trhu s ojetinami. Za jeho volantem jsme strávili během týdne zhruba 1 200 km a dosáhli velmi slušné průměrné spotřeby 6,8 l nafty na 100 km. Ve městě jsme se blížili hranici 8,0 l/100 km a mimo ně jsme klesali i pod 5,5 l/100 km.

Vůz k testu zapůjčila společnost AAA AUTO

Naměřené hodnoty