Kapitoly článku:
Praktický, ale s výhradami
Nabídkou prostoru pro cestující odpovídá Lancer vnějším rozměrům stavícím jej na pomezí nižší střední a střední třídy. V podélném i svislém směru je na všech místech prostoru dostatek, tři dospělí by se však vzadu zřejmě na šířku poněkud tísnili (a to i přesto, že středový tunel je pouze nevýrazný).
V interiéru si milovníci měkčených plastů na své nepřijdou, dílenské zpracování je však na velmi dobré úrovni
Přední sedadla mají dostatečně dlouhé a přiměřeně tuhé sedáky i opěráky a alespoň sedáky nabízejí dostatečnou boční oporu. Dveře nabízejí pohodlné nastupování, ty zadní by se však mohly otevírat ve větším úhlu, dvojité těsnění po celém obvodu je samozřejmostí, podobně jako alespoň malé kapsy ve všech dveřích. Míst pro odkládání drobností má řidič docela dost.
Odkládacích schránek na drobnosti je dostatek, stejně jako místa na zadních sedadlech
Jeho pracoviště je účelně členěno a vše je zde po ruce, samočinná klimatizace má přehledné analogové ovládání třemi otočnými přepínači ve stylu některých vozů Subaru či Suzuki. Milovníci měkčených plastů si v Lanceru na své nepřijdou, ovšem použité materiály jsou kvalitně sesazeny a nejsou zdrojem hluků ani při přejezdu větších nerovností. Zamrzí neprosvětlené ovladače zrcátek, oken a sklonu světlometů.
Pracoviště řidiče
Vzhled palubní desky ozvláštňuje průběžná lišta z matově stříbřitého plastu. V interiéru jsme nenašli znaky výraznějšího opotřebení, jež by přímo zpochybňovaly deklarovaný kilometrový nájezd. Středová loketní opěrka mezi předními sedadly sice skrývá prostor pro drobnosti, ale je příliš vzadu, takže ji příliš nevyužijete.
Ovládací prvky jsou rozmístěny účelně a ve snadném dosahu, na některé z nich je ale třeba zvyknout si
Středu přístrojového štítu vévodí rozměrný monochromatický displej palubního počítače přepínaného samostatným tlačítkem vlevo od štítu. Poskytovaných informací je dostatek (včetně varování před námrazou), ovšem grafické znázornění je mírně řečeno informativní. Čert to vem u ukazatele okamžité spotřeby, horší je to ale u sloupce v úloze palivoměru…
Palubní počítač se ovládá samostatným tlačítkem vedle přístrojového štítu
Kůží čalouněný volant má celkem velký průměr a na svých příčkách nese dálkové ovládání rádia vlevo a tempomatu vpravo. Po levé straně je doplněn tlačítky hands-free, čímž se dostáváme ke standardní audiosoustavě Mitsubishi. Její ovládání je řekněme neintuitivní a řidič nezvyklý na Mitsubishi se bez příručky k obsluze prostě neobejde (zkoušený vůz ji naštěstí měl). Například telefon lze spárovat výhradně skrze hlasové ovládání, což znamená patnáctiminutovou rozpravu se syntetizovaným dámským hlasem.
Lancer Sportback objemem zavazadlového prostoru nevyniká, a to ani po odstranění dvojité podlahy
Zavazadlový prostor Lanceru Sportback má standardní dvojitou podlahu, díky níž nákladový objem činí pouhých 288 l. I po jejím odstranění však naroste jen na 344 l, což stěží postačí soudobým standardům nižší střední třídy. Základní prostor lze zvětšit sklápěním asymetricky dělených zadních opěráků na pevný sedák, což vytvoří rovnou plochu s podlahou kufru v její nejvyšší poloze.
Na silnici
Volant je stavitelný pouze výškově, přičemž ani jeho zcela horní poloha postavám vyššího vzrůstu nepostačí, neboť pak zakrývá horní část přístrojového štítu. Sedadlo je sice stavitelné na výšku, ovšem najít správnou polohu za volantem není úkolem nikterak snadným. Volant má mezi rejdy 3,25 otáčky, přičemž ani nastavení posilovače nijak nepřipomíná Evo X: při parkování se nadřete, ve vyšších rychlostech je naopak třeba dávat pozor na velmi citlivé reakce.
Motor chytne při 4 000 ot./min. druhý dech
Motor točí pomalu (podobně jako u jiných japonských aut), ale naskakuje spolehlivě i po mrazivé noci. Běží tiše a bez pazvuků, nejlépe mu je nad 2 000 ot./min., ale opravdu se rozjede až po překročení hranice 4 000 ot./min. To už je ale docela hlučný, stejně jako celé auto, ovšem v tomto případě jsme to připisovali ve vyšších rychlostech hlavně dosluhujícím zimním pneumatikám.
Podvozek je laděn jako kompromis mezi komfortem a ovladatelností a Lancer vyniká velmi slušnou směrovou stabilitou i odolností proti nedotáčivosti. Z genů Eva X toho však v něm zbylo pramálo. O dosluhujících brzdách již byla řeč, ale standardní Lancer nijak nevyniká v hbitosti ani ovladatelnosti. Nesvezete se s ním zkrátka o nic lépe než s jakýmkoli vozem srovnatelné velikosti a výkonu.