Kapitoly článku:
- Odklon od tradice?, Bezpečnost opět na výši
- Začátek elektrických brzd, Konec elektrických brzd. A facelift k tomu, Zkoušený vůz
- Ach ta elektronika…, Ale nejen ona, Na první pohled
- Uvnitř, Extrémní zavazadelník, Za volantem
- Komfort na sto způsobů, Motor, Na silnici, A vystupujeme
- Očima odborníka, Technické údaje, Naměřené hodnoty
- Kompletní fotogalerie
Komfort na sto způsobů
Kvitovat s povděkem je třeba řadu různých, vesměs krytých odkládacích míst, které najdete všude, kam se jen podíváte. Nicméně schránka před spolujezdcem má jen miniaturní rozměry a papír formátu A4 do ní bez deformace nevložíte. Zajišťovací brzda je „poamericku“ přesunuta z obvyklého místa na středové konzoli do pedálu vlevo, odjišťuje se pak madlem přímo nad ním.
Prakticky všechny tzv. komfortní funkce lze regulovat skrze tlačítka na volantu a displej palubního počítače v rychloměru. Najdeme zde i nastavování délky zpoždění zhášení světel, zamčení zámků po rozjetí apod. Při jízdě za šera a v noci zůstávají na minimální (a opět skrze palubní počítač regulovatelnou míru) rozsvíceny půlměsíce lamp vnitřního osvětlení (ambiente lighting) pro zachování orientace posádky v potemnělém prostoru.
Potlesk si ale z našeho testu odváží parkovací asistent s čidly v obou náraznících. Oproti jiným podobným soustavám je aktivní neustále, pokud jej však nevypnete tlačítkem za voličem převodovky. Při delších vzdálenostech od překážky se rozsvěcují nejprve oranžové kontrolky na dvojici panelů uprostřed na palubní desce a na stropě za hlavou prostředního cestujícího na zadní lavici. Teprve když je vzdálenost příliš malá, ozve se klasický akustický signál provázený kontrolkami červené barvy.
Motor
Spouštění pětiválce CDI probíhá za všech okolností po krátkém žhavení snadno a ani za studena se nemusíte obávat žádného klapání. Přesto nás poněkud zarazily dosti vysoké hodnoty naměřené hlučnosti ve všech zkoumaných režimech (viz tabulka), nicméně je třeba dodat, že plný, hluboký zvuk nepůsobí v praxi nijak rušivým dojmem.
Na motor navazuje dobře odstupňovaná, elektronicky řízená pětistupňová automatická převodovka, jež řadí jako „do mechu“ a je schopna se bleskurychle přizpůsobovat okamžitým požadavkům řidiče. Zároveň chrání pohonnou jednotku, neboť díky zvýšenému točivému momentu v nízkých a středních otáčkách (v kombinaci s „manuálem“ dává pětiválec 270 CDI „jen“ 400 Nm, což je o 25 Nm méně) v běžném provozu zpravidla „netočí“ přes 2 000 ot./min.
Na silnici
Zátah motoru je k dispozici vlastně kdykoli, převodovka podřazuje bleskurychle a celou soustavu po prošlápnutí „kick-downu“ okamžitě nastaví na maximální výkon. Ten s přehledem převyšuje převážnou většinu vozového parku, což řidiči dává jistotu a rezervu zvláště při předjíždění.
Přesto je třeba zdůraznit, že Mercedes – Benz E/W211 patří k málu vozů, jež prakticky nijak neakcentují „sportovní“ jízdní vlastnosti a žádným způsobem nesvádějí k rychlé jízdě. Řízení nelze upřít přesnost, ale po vytočení kol se volant vrací do středové polohy jen velmi neochotně, takže svižné řezání serpentin není nijak působivým zážitkem.
Tento vůz vás místo toho bude hýčkat komfortem a jakýmsi blíže nepopsatelným dojmem výlučnosti. Pérování dokonale žehlí nerovnosti vozovky, auto vyniká směrovou stabilitou a v zatáčkách přesně sleduje pokyny volantu a chová se zde zcela neutrálně. Ani k elektrickým brzdám jsme neměli výhrad, ale o nich podrobněji v již výše odkázaném „megatestu“ verze 320 CDI.
A vystupujeme
Na závěr opět stručně: Audi A6 se vyznačuje skvělým dílenským zpracováním a vzhledem, ale servisní nároky jsou extrémní. BMW 5 (E60) nabízí bezkonkurenční techniku a jízdní vlastnosti, ale je ošklivé jako noc. Mercedes – Benz E/W211 je komfortní a prostorný, ale ne zrovna spolehlivý. Vybírat zkrátka stále máme z čeho. Z této trojice nemůžete vybrat vyloženě špatně, jde jen o to, co preferujete.
Zkoušený vůz v nás zanechal velmi příjemný dojem „dobrého auta“ s vyváženými vlastnostmi, nicméně jakési „záškuby“ elektroniky byly zklamáním. Pořizovací cena se nám ale i v konfrontaci s nimi zdála jako příznivá. A spotřeba? Na vůz této třídy a dynamických vlastností velmi dobrá! Ve městě bez potíží do 9 l/100 km, na dálnici 6,2 l/100 km a mimo město? Na obvyklém okruhu 120 km (Brno – Svitavy a zpět) jsme se i po několika předjížděních manévrech dostali na 5,2 l/100 km.
Mercedes – Benz E generace W211 je bezpochyby velmi dobrým a kvalitním autem, nicméně jeho reputaci poněkud podrážejí časté potíže s elektronikou i vlastními automatickými převodovkami (konkurence z Německa se spoléhala na kvalitní skříně ZF). Při nákupu podobného auta je tedy třeba důkladně zvážit své požadavky a rizika případných potíží, jež jsme se v těchto řádcích pokusili alespoň v hrubých rysech shrnout.
Vůz k testu zapůjčila společnost AAA Auto