Kapitoly článku:
- NeJaguar každým coulem, Dědictví Fordu, Bizarní kreace pod kapotou
- Diesely a modernizace, Zkoušený vůz, Nač si dávat pozor
- Co doporučit?, Na první pohled, Na palubě
- Kufr – srovnání s konkurencí, Za volantem, Impozantní zátah, Na silnici
- A vystupujeme, Technické údaje, Naměřené hodnoty, Pohled z branže
- Fotogalerie
Kufr – srovnání s konkurencí
Zavazadlový prostor kombíku X-Type Estate je jednou z nejpřesvědčivějších předností oproti výchozímu sedanu. Přístup je k němu do dostatečné výšky se zdvihajícím víkem, ale jistě oceníte také možnost otevírat samostatně pouze okno. Podlaha, boky, nákladová hrana ani horní část nárazníku u zkoušeného vozu nevykazovaly známky většího opotřebení, třeba stavební materiál se v tomto autě zřejmě nevozil.
Přístup k zavazadlům je snadný, otevírat můžete i samotné okno
Díky prostorově úsporné zadní nápravě podběhy kol nijak nezasahují do využitelného prostoru a za nimi najdeme uzavřené schránky. Ta vlevo skrývá changer na CD a mechaniku DVD pro navigaci, do té vpravo lze ukládat drobnosti. V mohutné a těžké příčce za sedadly, s níž se manipuluje dosti obtížně, jsou svinuty krycí roleta a dělicí síť, již lze snadno připevnit do otvorů po stranách střechy.
Zavazadlový prostor je dostatečně praktický a působí luxusním dojmem
Pod neméně masivní podlahou najdeme zásuvku na 12V a schránku na drobnosti, přičemž teprve pod ní se nachází dojezdová rezerva, hever a nářadí. V případě potřeby lze sklápět nestejně dělená opěradla zadních sedadel na jednodílný sedák a vzniklá plocha postrádá schod a je takřka rovná.
V připojené tabulce se můžete podívat na srovnání objemů zavazadlového prostoru zkoušeného vozu a jeho hlavních konkurentů. Ačkoli X-Type Estate celkovými objemy vyloženě nevyniká, je vidět, že v segmentu srovnatelných vozů je prakticky největší. Pro srovnání je tam uveden také Ford Mondeo, z něhož Jaguar X-Type vychází.
| Kufr zákl. | Kufr max |
Jaguar X-Type Estate | 455 l | 1 415 l |
BMW 3 Touring (E46) | 435 l | 1 345 l |
Audi A4 Avant (B6) | 442 l | 1 184 l |
Mercedes C T (W203) | 470 l | 1 384 l |
Ford Mondeo Combi | 540 l | 1 700 l |
Za volantem
Volant vyniká příjemně tlustým věncem a na příčkách nese dálkové ovládání rádia vlevo a tempomatu vpravo. Páčky pod volantem vyznavači exkluzivních vozů vyšších tříd zřejmě přijdou jako poněkud primitivní, ale své poslání zastávají bez potíží a s přehledem. Příjemně zeleně podsvícený přístrojový štít nese čtveřici samostatných kruhových ukazatelů s matově stříbřitým rámováním.
Pracoviště řidiče je přehledné a na úrovni; slavná kulisa voliče přezdívaná J Gate
V tachometru najdeme jednoduchý dvouřádkový monochromatický displej zobrazující údaje počítadel ujetých kilometrů i palubního počítače s přepínáním funkcí na konci levé páčky pod volantem, v jehož nabídce chybí snad jen ukazatel okamžité spotřeby. Jeho vypovídací schopnost však beztak bývá minimální, navíc u zkoušeného vozu byste se zřejmě při pohledu na danou hodnotu zbytečně děsili.
Přístrojový štít disponuje příjemným zeleným podsvícením
Zpracování středové konzole, a konečně i celé palubní desky, působí jednodušším, přehlednějším a symetričtějším dojmem než členité části většího Jaguaru S-Type, díky čemuž celek působí nadčasovým dojmem, který stárne jen velmi pomalu.
Rozlišení dotykového monitoru již neodpovídá dnešním zvyklostem, nicméně ve své době patřila obrazovka k nejlepším
Pochvalu si zaslouží středová konzole s rozměrným dotykovým displejem, skrze který můžete přehledně ovládat vše od navigace (DVD mechanika je v zavazadlovém prostoru) přes ventilaci a klimatizaci a audiosoustavu až po telefon. Ano, přes Bluetooth snadno připojíte i moderní „chytrý“ telefon, a to i ve voze takřka deset let starém!
Impozantní zátah
Motor naskakuje snadno a ani za studena není zdrojem žádných pazvuků. Páka voliče pětistupňové automatické převodovky chodí v tradiční kulise „J Gate“, jež ale postrádá možnost přímého řazení (v číslovaných polohách se z provozu vyřazují vyšší stupně, což ale pro manuální řazení určeno není).
Zvuk motoru je krásný a do prostoru pro posádku se za běžných podmínek přenáší pouze v podobě vzdáleného bručení. Převodovka zkoušeného vozu řadila bez zbytečných prodlev a rázů, a to za studena i tepla. Její odstupňování a charakteristika jsou s motorem a povahou vozu sladěny velmi vhodně. Při mírném přidávání plynu naštěstí bezhlavě nepodřazuje a využívá vysokého točivého momentu motoru, čímž zároveň mírně snižuje spotřebu a opotřebení převodové skříně.
Pokud ale plynový pedál prošlápnete razantněji, převodovka poměrně hbitě podřadí i o několik stupňů, zvuk motoru se změní z bručení na mohutný hukot a vůz razantně akceleruje, a to prakticky z jakékoli rychlosti. Pokud žádáte maximálně dynamickou jízdu, stačí stisknout tlačítko S vedle voliče. Řídicí jednotky pak udržují vyšší otáčky a řazení reaguje na pokyny plynového pedálu ostřeji.
Na silnici
Jízda v režimu S je skutečně citelně dynamičtější, nepatrné změny oproti režimu standardnímu jsme pochopitelně zaznamenali také při měření pružného zrychlení. Motor nabízí za všech okolností dostatečnou rezervu výkonu, pokud se ale rádi opájíte rychlou jízdou, je třeba pozorně sledovat palivoměr, jehož ukazatel se pak doslova propadá před očima.
Jaguar X-Type nejen že vypadá dobře, ale také skvěle jezdí
Řízení je přesné, jen se do něj poněkud přenášejí odezvy z podélných nerovností. Podvozek je naladěn dosti tvrdě a zvláště z obkladů zavazadlového prostoru se ozývalo vrzání. Jízdní vlastnosti jsou velmi dobré, v zatáčce se vůz, snad i díky většímu zatížení na zadní nápravě, chová přísně neutrálně, zvláště na kluzkém povrchu přijde vhod pohon všech kol s lamelovou spojkou.
Brzdy mají poněkud laxní nástup, ale jsou dostatečně výkonné a účinné i při opakovaném zpomalování. S tímto vozem si krásně užijete rychlou jízdu v zatáčkách, ale preciznost a ovladatelnost takového BMW 3 (E46) nečekejte. Jaguar X-Type se totiž přeci jen nejlépe cítí na dlouhých trasách. Xenonové světlomety odvádějí slušnou práci, zatímco pomocné dálkové svítilny jsou prakticky k ničemu.