Kapitoly článku:
- NeJaguar každým coulem, Dědictví Fordu, Bizarní kreace pod kapotou
- Diesely a modernizace, Zkoušený vůz, Nač si dávat pozor
- Co doporučit?, Na první pohled, Na palubě
- Kufr – srovnání s konkurencí, Za volantem, Impozantní zátah, Na silnici
- A vystupujeme, Technické údaje, Naměřené hodnoty, Pohled z branže
- Fotogalerie
Co doporučit?
Milovníci klasických Jaguarů vám potvrdí, že každý pořádný Jaguar pouští olej. Lze to pochopit a dokonce se i tomu pousmát, ale u běžného vozu z počátku 21. století není snadné tuto skutečnost přijmout. Na vině nižší životnosti jsou u tohoto agregátu odvozeného z motoru vozu Ford Modeno ST220 především snížený objem olejové náplně a nevhodné tvarování vany, díky čemuž se v táhlých zatáčkách při snížené hladině oleje může dokonce odplavovat čerpadlo.
Také motor námi testovaného vozu si s olejem úplně nerozuměl. Během celého testu jsme pod vlivem zkušenějších majitelů měřili hladinu oleje co 100 km. Pravda, mírně klesala, ale dolévat nakonec nebylo třeba. Po rychlé jízdě a zastavení třeba na semaforech nasávala ventilace do interiéru pach spáleného oleje odkapávajícího ze stran ventilového víka na výfuk.
A co tedy v případě ojetých vozů Jaguar X-Type doporučit? Hlavně se soustřeďte na novější a udržovaná auta, s nimiž se nejezdilo nijak zostra a majitelé jim prokazatelně dávali to, co si vozy žádaly. Vznětové motory Ford TDCi do vozů X-Type vstupovaly vlastně až po vyřešení většiny pověstných potíží s obrušujícími se čerpadly a následně stávkujícími vstřikovači, takže je lze (se skřípěním zubů, vždyť je to Jaguar!) doporučit.
Pokud neřešíte každou korunu, ale spíše styl, komfort a nekonformní způsob života, soustřeďte se na zážehové motory 2,5 l s manuální převodovkou. Ano, řazení jde sice poměrně ztuha, ale s těmito skříněmi problémy nebývají, navíc šestiválec 2,5 l nabízí slušný kompromis mezi jízdními výkony, spolehlivostí a provozními náklady.
Na první pohled
Zvenčí Jaguar X-Type do značné míry připomíná tehdejší velkou řadu XJ, čemuž vděčí hlavně za dva páry elipsoidních předních světlometů a nízkou masku chladiče. U sedanů tato podobnost přechází také do zadní části karoserie, nicméně kombík při pohledu zezadu působí poněkud provizorním, ovšem nikoli vyloženě nepatřičným dojmem.
Vzhled vozu je veskrze konzervativní
Kapota se vyznačuje výraznými prolisy navazujícími na světlomety a masku, jinak X-Type Estate působí takřka tuctovým dojmem. Jistý dojem exkluzivity budí široké stříbřité lišty na okrajích nárazníků, nad tabulkou pro SPZ a tenké lišty v horní části bočního zasklení, přičemž dominantní úloha nízké chromované masky chladiče je dobře patrná.
Zepředu Jaguar, zezadu... nějaké kombi
Do značné míry spřízněný Ford Mondeo byste v tvarování tohoto vozu hledali marně, tento stroj si drží i přes své střízlivé tvarování a kompaktní rozměry svoji tvář. Nejvýkonnější verzi řady Jaguar X- Type již z dálky charakterizují specifické sedmnáctipalcové lité ráfky.
Na palubě
Hned po otevření dveří na vás dýchne pocit luxusu. V této disciplíně vůz jednoznačně potvrzuje svoje postavení na špici tehdejší střední třídy a zařazení mezi „prémiovky“. Pravdou je, že použité obkladové a čalounické materiály by ve světle měřítek skutečně exkluzivních segmentů zřejmě neuspěly, ale poslání tohoto auta zkrátka odpovídají. Ani po letech provozu jsme nezaznamenali žádné výraznější pazvuky, nepatrné vrzání plynulo z prostoru obkladů prostoru zavazadlového prostoru.
Přístup do interiéru je pohodlný
Palubní deska, středová konzole i dveřní výplně jsou vyrobeny z béžového, na omak příjemného plastu. Na dveřích jsou v oblasti loktů měkké, kůží čalouněné opěrky, kapsy jsou čalouněny, aby v nich uložené předměty nerachotily, a v přední spodní části najdeme obklady z kobercoviny.
Na předních sedadlech je místa dost, na těch zadních už je to horší
Těmto materiálům ve dveřích sekundují poměrně slušně působící imitace dřeva a prvky se stříbřitě lesklým povrchem, přičemž tyto materiály najdete v rozumné míře také na palubní desce a v dalších místech prostoru pro posádku. Palubní deska vyniká táhlými zaoblenými křivkami a jednoduchým, přitom však ušlechtilým a přehledným dojmem.
Odkládacích míst by mohlo být v interiéru více
Na předních, v základních rovinách elektricky seřiditelných sedadlech (podélný posuv je přitom manuální a bederní opěra schází) je místa ve všech směrem dostatek, navíc se můžete těšit na slušné boční vedení opěradel. Na zadní lavici však budou dospělí pasažíři strádat (je znát zkrácený rozvor oproti výchozímu Mondeu v kombinaci s masivními opěradly předních sedadel).
S místem nad hlavou na tom budou jistě lépe než u sedanu X-Type, ale limitujícím faktorem se nejspíš stane délka prostoru pro kolena.