Kapitoly článku:
Za volantem
Také ergonomie rozložení kontrolních a ovládacích prvků je výborná a za volantem se velmi rychle cítíte jako doma. Tříramenný, kůží potažený volant by sice mohl být menší, ale tloušťka jeho věnce je dostatečná. Volant nestíní žádný z důležitých prvků. Řadicí páka překvapila krátkými a velmi přesnými drahami. Na přístrojovém štítě jsou v přehledných celcích soustředěny veškeré potřebné údaje, displej mezi otáčkoměrem a tachometrem zobrazuje kromě stavu počítadel ujetých kilometrů také palubní počítač s omezeným spektrem informací včetně dojezdu.
Nad středovou konzolí se nachází dvojice velkých kruhových výdechů ventilační soustavy, pod ní pak displej hodin a soustava rozměrných tlačítek varovného osvětlení a mlhovek. Nad prostor pro rádio konstruktéři umístili tři ručičkové ukazatele, které řidiče informují (zleva) o aktuálním točivém momentu, aktuální spotřebě a napětí v napájecí soustavě. Pod těmito přístroji nalezneme panel digitální klimatizace, jež se kromě slušné účinnosti a tichého ventilátoru vyznačuje též spolehlivě pracujícím zařízením pro automatickou aktivaci vnitřního okruhu při znečištění okolního prostředí.
Před řadicí pákou se nachází jeden z řady otevřených odkládacích prostorů, za ní pak další prohlubně a další prostor je pod výklopnou loketní opěrou. Vlevo od volantu byly soustředěny ovladače intenzity příjemně oranžového podsvitu palubní desky, sklonu světlometů a deaktivace protiprokluzového systému. Vnější osvětlení a ovládání stěračů předního i zadního okna bylo soustředěno v příjemně mohutných a tuhých páčkách pod volantem. Palubní deska je vyrobena z hodnotně působícího měkčeného materiálu, podobně jako obklady dveří. Tlačítka nastavování zpětných zrcátek a spouštění oken se nachází v přední části řidičových dveří, pod nimi je pak tlačítko odjišťování víka zavazadlového prostoru, který lze jinak otevřít již pouze klíčem.
Nový motor, osvědčený podvozek
Zkoušené Coupe bylo poháněno modernizovanou verzí dvoulitrového motoru, která se k nám dostala koncem roku 2003, tedy již během výroby dané generace tohoto modelu. Největší novinkou se stala přepracovaná hlava válců s mírně sníženým kompresním poměrem a plynule proměnlivým časováním sacích ventilů. O to se stará elektrohydraulický mechanismus CVVT, jenž přispívá ke zvýšení točivého momentu v nižších a středních otáčkách a snížení spotřeby paliva. Výkon narostl o 3,5 kW a točivý moment, vrcholící o 400 ot./min. níže, o 5 Nm. V souvislosti s tím se zrychlení z 0 na 100 km/h zkrátilo o 0,1 s a nejvyšší rychlost vzrostla o 2 km/h. Spotřeba paliva v kombinovaném provozu přitom poklesla o nezanedbatelné 0,4 l/100 km.
Alternativou k použité pohonné jednotce byl osvědčený vidlicový šestiválec 2,7 l s výkonem 123 kW/6 000 ot./min. a točivým momentem 245 Nm/4 000 ot./min. Ve spojení s šestistupňovou manuálně řazenou převodovkou dokáže takto motorizované Coupe zrychlit z 0 na 100 km/h za 8,2 s a dosáhnout rychlosti 220 km/h.
Přední kola jsou zavěšena na vzpěrách McPherson a spodních trojúhelníkových ramenech, zadní pak na dvojicích příčných ramen. Stabilizátory se nachází na obou nápravách, brzdy jsou kotoučové o průměru 258 mm vzadu (vpředu ventilované, průměr 280 mm) a doplněné ABS s rozdělovačem točivého momentu. Zatímco podvozek předchozí generace pomáhali ladit odborníci z Porsche, zkoušený vůz již patřil k řadě, kde si jeho cizelaci zajistili inženýři z Hyundaie sami.