Kapitoly článku:
Zkoušený vůz
Testované auto bylo ve velmi dobrém stav, který plně odpovídal údajům v servisní knížce. Podle ní toto Coupe prošlo poslední preventivní prohlídkou v listopadu loňského roku při stavu tachometru necelých 60 000 km, takže současný stav lze považovat za důvěryhodný. Až na několik škrábanců na karosérii nelze hovořit o výraznějším opotřebení, také podvozek včetně závěsů kol, tlumičů a brzd byl zcela bez závad. Podle všeho byl před delším časem opravován pravý přední blatník a lakovali jej do rozstřiku na dveřích, kde byl za určitých světelných podmínek vidět postupný předěl. O opravě však v servisní knížce ani jinde nebyl záznam. Ani interiér nebyl nijak opotřeben, volant, pedály a hlavice řadicí páky toho za sebou mnoho neměly. Rozporuplné pocity v nás zanechala zřejmě poněkud poddimenzovaná spojka, která sice nejevila tendenci proklouzávat, ale její spínání postrádalo razanci, jíž bychom u sportovně laděného auta čekali. Standardní sedmnáctipalcové ráfky nesly dosud velmi zachovalé pneumatiky o rozměru 215/45. Na žádné části vozu jsme neobjevili známky koroze. Rádio chybělo, zřejmě k němu předchozí majitel příliš přilnul.
Vůz: | Hyundai Coupe FX 2,0i CVVT |
Cena: | 279 000 Kč |
Rok výroby: | 2004 |
Stav tachometru: | 65 000 km |
Další záznamy: | Nové v ČR, 1. Majitel |
Servisní knížka: | Ano |
| |
Výbava | |
| |
Posilovač řízení: | Ano |
Airbagy: | 4x |
El. řízení podvozku: | ABS, TCS |
Centrální zamykání: | Ano, na dálkové ovládání |
El. ovládání oken: | Ano, 2x |
El. ovládání zrcátek: | Ano, včetně el. vyhřívání |
Výškově stavitelné sedadlo řidiče: | Ano, manuálně |
Stavitelný volant: | Ano, výškově |
Zadní opěradla | Dělená, sklopná |
Tempomat: | Ne |
Klimatizace: | Ano, digitální |
Autorádio: | Ne |
Přední mlhová světla: | Ano |
Nárazníky v barvě vozu: | Ano |
Litá kola: | Ano |
Palubní počítač: | Ano |
Další výbava: | Obvodový alarm |
Uvnitř
Vzhledem k celkové výšce vozu je interiér pochopitelně uložen dosti nízko. Jeho tvarování sice nepůsobí tak avantgardně jako u předchozí generace, nicméně mu nelze upřít svébytnost. Čalounění zkoušeného vozu bylo laděno ve vyloženě tmavých odstínech, a to včetně obkladu střechy, což spolu s malou zasklenou plochou přispívá k pocitu intimity. Na předních sedadlech je kupodivu opravdu dostatek prostoru, ani dlouháni zde nestrádají. Přední sedadla jsou vynikající. Řidič ocení jejich dokonalou boční oporu v zatáčkách. Ačkoli se v jeho opěradle nachází airbag, má zde k dispozici také stavitelnou bederní opěrku. Sedadla jsou čalouněna prodyšným a odolným textilem. Umožňují pohodlný posaz i těm, kteří při řízení rádi „leží“, ti však budou zřejmě postrádat možnost regulace volantu v podélném směru. Vůz je koncipován jako kupé 2+2, čímž výrobce naznačuje, že zadní sedadla budou spíše nouzová. A to také jsou. Cestující zde nejsou ani tak stísněni omezenou šířkou nebo prostorem pro nohy, jako spíš prudce se svažujícím zadním oknem. Přístup na zadní sedadla je po sklopení opěradel relativně snadný, nezakryté přední pásy se však trochu pletou do cesty. Konstruktéři tmavý interiér oživili střídmým užitím chromovaných prvků, které nalezneme třeba okolo hlavních přístrojů, na středové konzoli, na spodní příčce volantu, na dveřích v okolí ovladačů oken nebo na obkladech pedálů a plochy pro odkládání levé nohy.
V superlativech lze hovořit o kvalitě použitých materiálů a jejich zpracování, což dává zapomenout na donedávnou jihokorejskou praxi. Zde bychom těžko hledali slabiny, ani při přejezdu nerovností (i přes tuhé pérování a nízkoprofilové pneumatiky) se ze dveří nebo palubní desky neozývaly pražádné pazvuky. Rušilo pouze skřípání vnitřního obložení zadní výklopné stěny, jež však trpělivý motorista snadno odstraní. Při stylingu interiéru a zejména palubní desky se konstruktéři odklonili od dosavadních boubelatých zmatků spíše směrem k německým hranám, velkým ovladačům a přehlednosti.
Příjemným překvapením byl také zavazadlový prostor, který je snadno přístupný výklopnou stěnou, jež sahá až mezi zadní světla. Jeho základní objem činí velmi zajímavých 313 litrů (o 25 litrů více než u předchůdce). Jeho šířka mezi podběhy není příliš omezena a celková využitelnost je vzhledem ke kategorii auta velmi dobrá. Nepostrádali jsme zde oka k uchycení sítě, osvětlení ani plné čalounění vnitřní části víka. Prostor pro zavazadla lze snadno zvětšit sklopením děleného opěráku na sedadla, čímž vznikne zcela rovná plocha. Na spodní hraně výklopné stěny jsme objevili poněkud bizarní nálepku, jež varuje před zavíráním víka při obsazených zadních sedadlech. Z předchozích řádků již jistě víte, že toto upozornění není příliš od věci...
