Kapitoly článku:
Sportovně Dieselový
Mini nabízí pro Pacemana dvě naftové jednotky. Tato s označením SD dává najevo, že bude tou silnější. K dispozici má slušné parametry. Maximální výkon 143 koní a 305 Nm umí s relativně malým, i když zdaleka ne nejlehčím, autem slušně zahýbavt. Respektive vám to tak bude za volantem připadat, protože nástup točivého momentu je poměrně zajímavý. Na stovce jste ale nakonec za 9,4 s, což není špatné, ale světoborná hodnota to také není.
Přesto hodnotím Paceman SD jako kompaktní svižné auto. Obvzlášť pokud aktivujete režim Sport a odezvy na plynový pedál se přiostří. Pak vás kolem středních otáček dokáže hezky přitlačit do sedaček a začnete si užívat rychlé průjezdy zatáčkami.
Také dieselové provedení nabídne podvozek s charakterem motokáry. Ve spojení s pohonem všech kol si je Paceman v zatáčkách velmi jistý.
Verze s pohonem všech kol je za špatného počasí docela jiná káva, než dříve testovaná předokolka, která na mokru bezmocně hrabala. Paceman All4 používající mezinápravovou spojku si je jistý i na sněhu, tím spíše na mokré silnici. A když na to přijde, není problém vypnout stabilizaci a začít se za volantem bavit. Tuhý podvozek k tomu vybízí, stejně tak jako strmé řízení. Stručně řečeno, i naftový Paceman si nese jisté geny ze svých motokárově naladěných sourozenců a předků.
Jednou z výhod dieselu by samozřejmě měla být spotřeba. Ta se během testu pohybovala od sedmi do deseti litrů. Té nižší hodnoty jsem dosáhl při klidné jízdě po okreskách, na desítku jsem se podíval naopak při hodnocení motokárového chování v zatáčkách a konečně také během projížďky na opuštěné zasněžené silnici. Benzinová jedna-šestka se pohybovala zhruba o necelé dva litry výše.
Za volantem byste se mohli i docela bavit, nebýt překvapivě hlučného čtyřválce pod kapotou. Projev tohoto dieselu je v dnešní době spíše podprůměrný.
Abych to shrnul, i dieselový Paceman chce být sportovní a docela by se mu to dařilo, nebýt jednoho nepříjemného detailu. Tohle konkrétní auto stojí skoro 800 000 Kč v základu, odhlučnění dieselové jednotky mě ale (když budu při hodnocení hodný) nemile překvapilo. Při běžném cestování, kdy automat zřídka pustí motor přes dva tisíce, problém neobjevíte, ale co se děje od tří tisíc výše, to více připomíná Ford Transit a jemu podobné dodávky. Motor je vyloženě hlučný a nekultivovaný. Píšu to záměrně, protože pokud se budete chtít s Pacemanem bavit, tak právě takový zvukový doprovod vám k tomu bude hrát. Upřímně, pro Mini je to trochu ostuda.
Stále přemýšlím nad tím, kdo po Pacemanovi SD přeci jen sáhne a napadá mě jedno možné vysvětlení. Už minule jsme psali o tomto modelu jako o zmenšeném BMW X6. No tak tohle by mohla být zmenšená X6 M50d. Jinak řečeno stylové kupé-SUV určené na svižné dlouhé jízdy.
Jenže Paceman má problém s tím, že při 150 km/h se motor ve spojení se šestým rychlostním stupněm dostává na hranici tří tisíc otáček a uvnitř začíná rychle stoupat hluk. Pokud si chcete užít nějaký ten komfort, pak se budete muset držet v rámci zákonem stanovených limitů, kdy při 130 km/h točíme zhruba 2500 ot./min.
Další takovou blístkou z pohledu zmenšené X6 M50d je podvozek, který je dost tuhý. Chápu, má charkter motokáry, ale na dlouhé cesty se moc nehodí. Na slušných dálnicích nebudete mít problém, na těch opotřebovanějších budete o jejich stavu dobře informováni.
Původní Mini byla britská ikona 60. let. V osmdesátých letech byla výroba originálních Mini ukončena, v roce 1994 se pak značka patřící k Rover Group dostala pod BMW.
V roce 2001 se objevila nová generace v podobě Mini One a sportovních verzí Cooper.
Mini Cooper • Mini Cabrio • Mini Clubman • Mini Countryman