Kapitoly článku:
Řidič, ten opravdu těžký chleba nemá
O modelech značky BMW se obecně mluví jako o autech zaměřených na řidiče. Pokud si tedy Mercedes chce došlápnout na trojkové kupé, musí něco podniknout také v tomto ohledu a nutno podotknout, že se mu to docela daří. Dvoubarevný volant se perfektně drží, trojice tubusů na přístrojovém štítu vypadá sportovně a třeba takové kovové pedály ale vůbec nekloužou (a ještě k tomu svým vzhledem podporují pocit sportovního auta). Své samozřejmě přidávají také velmi dobře tvarované sedačky, které podrží tělo i při rychlejších průjezdech zatáčkami a hlavně které jsou ideálně tuhé.
Menší výtku bych směřoval na čitelnost onoho sportovního přístrojového štítu. Především rychloměr je prakticky nečitelný (stejné provedení má třeba takový Citroën C4 a také u něj se rychlost hůře čte), to se ovšem dá spravit zobrazením rychlosti na kulatém displeji umístěným v jeho středu. Tam se mimo kompletních informací o spotřebě, audiu, o systému atd. zobrazují také dopravní značky upravující rychlost, které vůz detekuje pomocí kamery. Tento systém funguje na jedničku.
Po stránce ergonomie není Mercedesu moc co vytýkat. Pochvalu si zaslouží jednoduché ovládání multimediálního systému (považuji ho za jedno z vůbec nejlepších na trhu). Jako každý Mercedes má i C Coupé pouze levou páčku pod volantem, což vyžaduje zvyk. Takové řešení je ale pro německou automobilku typické.
Někoho možná zklame fakt, že nové kupé nedostalo bezrámová okna. To, co napohled vypadá tolik efektně, se v praxi dálničního provozu nejeví jako úplně ideální. Ve vysokých rychlostech do interiéru proniká aerodynamický hluk, což ale není případ C Coupé, které je uvnitř příkladně tiché. A věřte, že toto přijde vhod, protože naftová motorizace 250 CDI je jako stvořená pro dálniční přesuny. Tedy abych se přesněji vyjádřil, pro hodně rychlé dálniční přesuny.
Komu chybí šestiválec?
Mercedes profiluje menší „céčkové“ kupé jako vůz pro mladší a sportovně založené zákazníky. Tomuto samozřejmě uzpůsobil nabídku motorů, která je trochu netypická. Najdeme v ní čtyři benzinové motory: dvě výkonové verze jedna-osmičky (156 a 204 k), šestiválec velikosti 3,5 litrů (306 k) a dokonce nechybí ani vrcholné provedení C 63 AMG s osmiválcem a výkonem 457 koní. To naftová část nabídky takto bohatá není. K dispozici je jeden motor, čtyřválec o objemu 2143 ccm naladěný buď na 170 k (220 CDI) nebo na 204 k (250 CDI). Naftový šestiválec, který si můžete pořídit ve spojení se sedanem tříd C, jaksi k dispozici není. Je totiž vyhrazen pro zákazníka spadajícího do kategorie „vyšší management“ a pro takového zákazníka je určeno větší kupé třídy E. V jeho nabídce samozřejmě naftový šestiválec nechybí, ale zase tam nenajdete osmiválec 63 AMG.
Dvakrát přeplňovaný naftový čtyřválec má ale ještě jeden zajímavý rozměr. Mercedes ho nasadil také pod kapotu vlajkové lodi třídy S, kde nahradil šestiválcovou verzi S 320 CDI. Ta u této řady plnila roli nejdostupnější motorizace. Mimochodem k podobnému tahu se rozhodl před časem také Jaguar, když základní šestiválec pro XF nahradil taktéž čtyřválcem o objemu 2,2 litru (ale to jsem trochu odbočil). Když tedy vezmeme v úvahu, že stejný motor má pohánět podstatně větší a těžší S-Klasse, je jasné, že po stránce jízdní dynamiky nebude v souvislosti s C Coupé sebemenší problém.
Parametry testovaného provedení 250 CDI jsou 150 kW (204 k) a poctivých 500 Nm. To vše se přenáší na zadní nápravu přes manuální šestistupňovou převodovku. V kontextu automobilky Mercedes to je trochu nezvyklá kombinace. K tomuto motoru by padl jako ulitý automat, ale aspoň si na své přijdou ti sportovně zaměření řidiči, pro které je vůz primárně určen. Stokilometrová rychlost je otázkou sedmi vteřin a maximálně dosáhnete na 240 km/h.
Motor se možná může měřit se šestiválcem, co se týká výkonu, ale zvukovým projevem dává absenci dvou válců velmi znát. To bude vadit možná u luxusního „eska“, nikoliv v případě malého kupé. Dost možná tomu je právě naopak. Klidná jízda znamená minimální hluk od motoru, ve vyšších otáčkách se pohonná jednotka projevuje velmi hrubým hlasem, což vůbec není na škodu. Obzvlášť, když má motor minimálně turbo-efekt a táhne prakticky bez ustání až do 5000 ot./min (!!). Celkově se projevuje dost „nedieselově“.
Kromě minimálně dostatečné síly je potřeba vyzdvihnout také vskutku vynikající spotřebu. Není problém jezdit za šest litrů (a méně). Já jsem nakonec skončil na sedmi, ale to bylo dáno tím, že jsem velkou část testu strávil na dálnicích výhradně v levém pruhu.
