Evropa žije nezadržitelně se blížící normou Euro 6. Čím blíže je její platnost, tím více se objevují případy, které bychom mohli přidat do seznamu učebnicových příkladů downsizingu. Naštěstí se ještě stále najdou výjimky.
Kapitoly článku:
Není to tak dlouho, co jsem byl na prezentaci nových motorů Volvo. Švédská automobilka kvůli emisím a snížení výrobních nákladů přišla s univerzálním čtyřválcem, na jehož základě postupně představí celkem šestnáct různých výkonových variant. Předpokládám, že většina z vás ví, o čem je řeč, kdyby náhodou někdo nevěděl, tak jen připomenu, že se máme těšit na označení T1 – T8, respektive D2 (o D1 se zatím ještě nemluví) až D8. Na čísla indikující počet válců zapomeňte. Maximem do budoucna zůstanou čtyři válce.
Proč začínám s Volvem u testu Lexusu? Jednoduše kvůli downsizingu. Je to zřejmě nejaktuálnější případ, kdy nějaká značka vystavila stopku víceválcovým jednotkám a ty nahradila relativně malým dvoulitrem doplněným o různě provedený systém přeplňování a do budoucna také elektromotor. Prostě ukázkový příklad downsizingu tak, jak nás to jistý pan profesor kdysi učil na škole.
Evropa není pro Lexus hlavní region. Díky tomu nenajdete v nabídce diesel a díky tomu se tato značka stále drží běžných šestiválců.
V dnešní době už působí téměř jako zázrak, když přijde nový model a jako základní motor má „obyčejný“ atmosféricky plněný a na dnešní poměry vyloženě průměrně výkonný benzinový šestiválec. Jenže už mnohokrát se ukázalo, že to, co vypadá výborně na papíře, ne vždy představuje ono pověstné „pravé ořechové“ v každodenním provozu. Musím s upřímným potěšením oznámit, že Lexus a jeho nová generace modelu IS je pěknou výjimkou potvrzující pravidlo a jasným příkladem, že to jde stále i trochu jinak.
Samozřejmě nic není černobílé a důvody, proč si Lexus v Evropě pořád jde svou cestou, nejsou v tom, že se najdou zákazníci toužící po staré dobré klasice. Důvod tohoto počínání je zcela prozaický, Evropa není pro tuto značku prioritní trh. Právě proto luxusní odnož Toyoty nemá v nabídce diesel a právě proto se stále sází na šestiválce. Nedá se nic dělat, z globálního pohledu je pořád Evropa spíše malým hráčem. Vyvíjet pro takto relativně malý trh dieselový motor se nemusí vždy vyplatit. Nakonec Subaru by na toto téma mohlo vyprávět své.
Šest válců a výkon něco málo přes 200 koní? Kdo by to v dnešní době čekal.
Šest válců ničím nenahradíš
Jestliže někdo zvažuje koupi prémiového malého sedanu, bude to v případě Lexusu především motor, který by mohl představovat velice pádný argument. Řeč je o šestiválci s objemem válců 2500 ccm, přímým vstřikováním paliva, variabilním časováním sacích i výfukových ventilů a parametry 208 koní při 6400 ot./min, respektive 252 Nm dostupných na 4800 ot./min. Jako jedinou prozatím možnou alternativu Lexus vybral hybridní variantu 300h, která používá coby spalovací část hnacího řetězce benzinový čtyřválec.
No, řekněme si upřímně, že z čísel, která doprovází základní motorizaci pro IS, se na zadek nikdo zřejmě neposadí. Údiv samozřejmě není na místě, klidně bychom teď a tady mohli sepsat pořádně dlouhý seznam přeplňovaných čtyřválců nabízející lepší parametry a přitom bychom začínali na objemu 1,6 litru (ukázkovým příkladem je třeba 1.6 THP). Přeplňované dvoulitry pak nemají problém dostat se za hranici 300 koní a v této souvislosti můžeme vzpomenout třeba už zmíněné Volvo T6, Golf R nebo A45 AMG, což je se stádem 360 koní rekordman.
Ne, Lexus IS 250 nezaboduje v tabulkách a nezaboduje ani v praxi. Všichni, kteří chtějí motor, co jede „odspodu“, který dostal průběh točivého momentu obkreslený podle šatní skříně a který zároveň nabízí nízkou spotřebu, mohou ukončit čtení. Tenhle Japonec je úplně jiný.
