Kapitoly článku:
Odpověď č.2: Chybět bude, a to hodně
Jenže na Land Rover Defender existuje ještě jeden diametrálně odlišný pohled. Tím, jak je tohle auto zastaralé, je zároveň také velmi speciální, zajímavé, unikátní.
A začíná to už designem. Karoserie tvarovaná především podle toho, jak to co nejjednodušeji vyrobit (mimochodem po více než šedesáti letech se k tomuto způsobu vrací Citroën), má své kouzlo. Někteří lidé ani nepoznají, zda je auto nově vyrobené, nebo zda je třicet let staré. V Americe si na této skutečnosti postavilo pár podnikavců byznys.
Co je pro jednoho zastaralá krabice, je pro jiného krásné a stylové auto. V dnešní době to už skoro vypadá, že někteří považují nově vyrobený Defender za veterána, který má čerstvě po renovaci.
Defender má zkrátka svou image. Ani se nedivím, že movitější zákazníci, kteří mají doma už kde co, nakonec sáhnou také po této legendě. Testovanou krátkou devadesátku navíc považuji za nejhezčí verzi, kterou si z nabídky pro Defender můžete vybrat. Sice odveze jenom čtyři lidi, ale zase je taková roztomilá a dobře se s ní parkuje.
To nejlepší na Defenderu, a poslední test devadesátky mi to znovu připomněl, je ale paradoxně ta nepohodlná a hlučná jízda. Zpoza volantu není možné necítit tu čistokrevnou mechaničnost. Vy totiž v každé chvíli slyšíte, co se v pohonném ústrojí děje. Slyšíte, jak se otáčí ozubená soukolí, jak to v převodovce cvaká, když přeřadíte, vy prostě cítíte, že pod svým pozadím máte pořádné železo.
Defender je stará poctivá mechanika, kterou při jízdě slyšíte v každém okamžiku. Pro nadšence to má své velké kouzlo.
Troufám si tvrdit, že takové auto na trhu v dnešní době už není, protože třeba takový Wrangler nebo Mercedes třídy G je ve srovnání s Defenderem mnohem civilizovanější. Defender je mechanika, do které se sice v menší míře přidala i elektronika, v současnosti je zde dokonce třeba i kontrola trakce, ale pořád to je jen takové nejnutnější minimum. Jsou lidé, kteří přesně tohle zastaralé chování milují a vypadá to, že já jsem jeden z nich.
Defender pak nabízí ještě řadu dalších užitečných funkcí. Řeč je především o jízdě v terénu, pro kterou byl tento model původně zrozen a kde také exceluje. Obzvlášť naše krátká verze. Coby řidič velmi snadno naberete dojem, že se auto prostě nemůže rozbít.
Při pohledu na kovové nárazníky a masivní nápravy se není čemu divit. Bohužel pro Land Rover ale už v dnešní době neplatí, že by šlo o to vůbec nejlepší auto do terénu. Pořád toho zvládne opravdu hodně, o tom nelze debatovat, jenže moderně střižené offroady se s jeho dovednostmi dokážou popasovat také a ještě k tomu přidají civilnější chování při běžné jízdě.
Land Rover 90 je v terénu výborné auto, které se jen tak před něčím nezastaví. Nejsem si ale jistý tím, zda v dnešní době stále ještě platí, že jde o nejlepší off-road na trhu. Každopádně si s ním mimo silnice užijete fakt hodně.
Tenhle test jsme si chtěli užít co nejvíce, takže jsme strávili dvě odpoledne v terénu. Výsledek si můžete prohlédnout ve fotogalerii. Jen pro připomenutí dodám, že Defender má redukci a uzávěrku mezinápravového diferenciálu, přičemž obě věci se řadí manuálně. Někdy to chce trochu násilí, ale to je další z věcí, která k tomuto autu patří.
I když se to možná na první pohled nezdá, dnes už je Defender mnohem více o subjektivních dojmech, ačkoliv to pořád může být i dost dobrý pracovní stroj. Je to čistokrevná nostalgie na čtyřech kolech. Kde jinde si v současnosti vyzkoušíte zcela nové auto, kde se řidič musí podřídit technice? Nikde. Je to taková živoucí připomínka dob dávno minulých a přesně proto nám bude velmi chybět.