Test: Kiu Rio jsme vyzkoušeli v základní výbavě. Je to dobrá koupě?

Na úvod dovolte jednu malou odbočku, která se však týká konkrétního testovaného kusu. Auta v testovací flotile někdy mají zajímavou historii, nízkému kilometrovému nájezdu navzdory. Ještě třetí testovací den jsme u zapůjčeného ria zkoumali různá zákoutí na karoserii, masce chladiče či pod víkem zavazadlového prostoru. 

Tu zelená, růžová, červená barva se nám nejprve jevila jako zvláštní druh konzervačního nátěru, jímž se potírají některé dutiny automobilu. Jenže potom jsme si vzpomněli, jakým způsobem byla nová Kia Rio uvedena na český trh. Inu, podívejte se sami. Když jsme pro vás sprejování nebohého ria natáčeli, ještě jsme netušili, že se s ním i projedeme: 

Už při představení nového Ria jsme kladně hodnotili jeho design, na prvních jízdách se nám zalíbil interiér. Týdenní test však vždy odhalí mnohem víc. Testovaný kus jsme přebrali v naprosto netypické výbavě. Jenže netypické pro novinářské flotily, základní výbava Comfort je naopak častou volbou reálných zákazníků, zejména v segmentu B.

Sluší mu to víc, než předchůdci a základ skoro nepoznáte

Předchozí generace ria nebyla ošklivé auto, od toho se Kia odprostila už docela dávno. Jenže podívejte se na novinku. Zepředu vynikne opravdu sebevědomý výraz, přimhouřené světlomety se s tradičními tygřími nozdrami v podobě masky skvěle doplňují. Z boku je nové rio jakoby posazené níž, už neroste nahoru směrem k zádi jako předchůdce, čemuž opticky pomáhá rovná okenní linie. Zezadu pak žádné designové výstřelky nevidíme, ale auto působí poměrně široce a dospěle.

Pro kompletní fotogalerii exteriéru klikněte na jednu ze tří miniatur

Přední světlomety mají klasickou otevřenou optiku, ve vyšší výbavě dostanete projektorové s LED okružím denního svícení. Za dne výbava Comfort svítí žárovkami nad mlhovkami. Zde jsme si všimli jedné zvláštnosti. Denní žárovky totiž zhasínají při zatažené ruční brzdě.

Palec nahoru má od nás Kia za to, že v základní výbavě nabídne zmíněné přední mlhovky a také světelný senzor, který denní režim aktivuje automaticky. Umístěn je však na palubní desce, a tak i ve slunném dni neváhá na chvíli aktivovat hlavní světlomety i v těch nejkratších podjezdech. Než stihne rozsvítit, už jste dávno venku a vůz před sebou tak zbytečně "probliknete".

Kia už svoji sedmiletou záruku nabízí sedm let. Nyní už pro všechny modely

Radek Pecák

Kia

Design exteriéru tedy novému riu dodává dospělejší dojem, působí jako větší auto a nám se líbí i v obyčejné bílé na plechových patnáctipalcových kolech. Když už jsme se zaměřili na onu "lidovou" výbavu, kvitujeme, že se zde nekonají plastové orgie na zpětných zrcátkách a klikách dveří. Díky tomu ani Comfort do světa nekřičí, na čem všem jste při sezení u dealera ušetřili - v segmentu B zaměřeném také na co nejlevnější služební vozy nevídané.

Hodně prostoru, rezervy v kvalitě

Chytáme za kliku od dveří a zklame nás plechová rána při puštění kliky. Ne úplně tiché není ani dovření dveří, ale to jen malá poznámka na úvod, protože jinak si interiér mnoho kritiky nezaslouží. Chválíme především nízký posaz za volantem. Výškové nastavitelné sedadlo se dá spustit příjemně nízko, volant lze přiblížit hrudníku a tak máte pocit, že sedíte v autě, ne na autě, jak to někdy u malých vozů bohužel bývá.

Pro kompletní fotogalerii interiéru klikněte na jednu ze tří miniatur

Palubní deska a veškeré další plastové díly v interiéru ve zkoušce cvrnknutí prstem neobstojí - nehet vás zabolí a zjistíte, že na měkčené plasty se tady nehraje. Vzhledem k ceně to jsme však ochotní přehlédnout, tím spíše, když mají materiály příjemnou texturu a nejsou lesklé, ale matné. Navíc jsou jednotlivé díly dobře zpracované k sobě. Jen na pražských kostkách se nám občas rozvibrovala vrchní část palubní desky, ale to se stává i v lepších rodinách...

Nejvíce vzhledem ke stupni výbavy překvapí příjemný a designově velmi zdařilý volant. Je potažen příjemnou kůží, obšitý bílou nití a má tlačítka s přesným chodem. Palubní systém také neurazí. Svým tvarem ale připomíná, že tady designéři počítali s dotykovou obrazovkou.

Největší pochvalu si v interiéru zaslouží především prostor, který rio nabídne nejen posádce. Přední pasažéři se příjemně uvelebí a dost míst zbývá i vzadu, díky nadprůměrnému rozvoru náprav 2 580 mm. Chvála míří i na zavazadlový prostor o objemu 325 litrů. Je dobře přístupný a má dvojité dno.

Nové Rio nás tedy s pár výtkami bavilo i uvnitř, jak je na tom při jízdě?

Ideální kompromis

Čtyřválec o zdvihovém objemu 1,25 litru byl už v předchozí generaci ria. Má stejných 62 kW maximálního výkonu. Platí pro něj všechny ctnosti i nectnosti malých atmosférických čtyřválců. Je velmi tichý a nízké otáčky zvládá absolutně bez vibrací a dunění. Na pátý převodový stupeň, který je u této motorizace maximem, úplně klidně s šimráním plynu jezdí i 60 či 55 km/h.

Mezi pozitiva jednotky počítáme i spotřebu paliva. Ta, na rozdíl od přeplňovaných motorů, tolik nezávisí na stylu jízdy. Při našem typickém střídavém režimu město-okresky-dálnice jsme se vešli do šesti a půl litrů na sto kilometrů. Odmažte si pro nás povinné zkoušení dynamiky a lze to i za šest až pět a půl.

Na druhé straně mince je však nutné počítat i s tím, že pod tři a půl tisíce otáček toho motor logicky moc nepředvede a pro jeho řinčivý zvuk jej s nadšením vytáčet nebudete. K pěti či dokonce šesti tisícům se podíváte spíš z nutnosti a poté motor zase usadíte do nižších otáček, které mu sedí. Takový projev nám připomíná třeba starou dobrou atmosférickou čtrnáctistovku od PSA.

Už jsme zmínili, že Rio má na poměry třídy skvělou řidičskou pozici. To slibuje výbornou kontrolu nad vozem. Ještě větší naděje vzbuzuje poměrně strmý převod řízení. Právě v řízení toho ale příliš necítíte a podvozek je naladěn spíše kompromisně. Základ sdílí s předchůdcem, ale například tlumiče jsou uloženy jinak.

Kia poodhaluje crossover Stonic v grafickém návrhu. Kdy jej uvidíme naživo?

Milan Lažanský

Premiéry

V utažených zatáčkách i při vyšším tempu velmi statečně drží stopu, spíše ale oceníte, že dostatečně tuhé tlumiče nedovolí kolům vystřelovat do dorazů a i velké výmoly tak polyká s grácií. Když přijde ostrá příčná nerovnost, podvozek ji skvěle "pobere" a spíše jemně poposkočí celá karoserie, než aby se do kabiny přenesla tupá rána.

Rio se dobře cítí i v dálničních rychlostech. Motor je při stotřicítce stále tichý a karoserie je prosta aerodynamického hučení. Největším zdrojem hluku jsou tak pneumatiky. Především na hrubém asfaltu proniká do kabiny více rušivých zvuků, než bychom si přáli.

Celkově je jízdní projev ria podařený. Není to ani rozkymácený městský koráb, který by na ostrých nerovnostech tloukl, ani uskákaný pseudo-sportovec. Základní motor uspokojí spíše klidnější řidiče, ale proto je také základní. V nabídce je ještě atmosférická čtrnáctistovka a nový turbo-tříválec 1.0 T-GDI.

Závěr: Na Rio při výběru nového malého vozu nezapomínejte

Celkový dojem z nového Ria je pozitivní. Zaujme ale spíše zákazníky, kteří hledají šedou myšku. Nenechali jsme se zmást nudnou konfigurací testovaného vozu, i vrcholné výbavy postrádají personalizaci a funky charakter Citroënu C3 či výstřednost nového Nissanu Micra.

Test Citroënu C3: Vyzkoušeli jsme ho (nejen) v úzkých uličkách Kutné Hory

Stanislav Kolman

Testy

Rio je spíše solidní vůz s dobrými jízdními vlastnostmi a prostornou kabinou. Když k tomu přidáme nízký posaz, prostornost a dospělý výraz novinky, vidíme konkurenci nového ria třeba u Seatu Ibiza a pokud sklouzneme k řazení vozů dle pohlaví, jedná se v rámci B-segmentu o mužnější volbu.

Vůz ve výbavě Comfort, který jsme popisovali, nyní koupíte 279 980 korun a těsně pod ním je ještě limitovaná akční edice COOL za 269 980. Jak jsme již zmínili, poměrně nízkou cenovku hned na první dobrou znát nedává. Jedná se o dobrou koupi. Jen je třeba mít na paměti negativa v podobě tvrdých plastů v interiéru, větší hlučnosti od valících se kol i nevýrazný projev základní pohonné jednotky. Pokud navíc hledáte extravaganci, u Kie příliš nepochodíte.