Test: Kia Venga 1,6 CRDi - bez větších slabin

Také druhý čistě „evropský“ model automobilky Kia u nás začíná pěkně domácnět. Jak jezdí s nejsilnějším motorem?
Seznam kapitol
  1. Nekonfliktní zevnějšek, Vnitřek hraje silnými kartami
  2. Malý diesel je důstojným vrcholem nabídky, Na silnici tvrdá a pevná, Rodinné štěstí aneb mí Čechové mi rozumějí
  3. Základní technické údaje, Kompletní fotogalerie

Po velkém úspěchu modelu Cee‘d Kia na loňský rok avizovala nový frontální útok, tentokráte na třídu malých „empévéček“. Jak pragmatický byl v českém prostředí tento tah, jasně ukazuje letmý pohled do prodejních statistik svazu dovozců automobilů za loňský rok. Za bůhvíproč nedostižnou Škodou Roomster (2318 prodaných kusů) následuje neméně provařený Citroën Berlingo (1853), za ním vyloženě „low-costová“ Dacia Logan (1294) a na místo obnášející bramborový metál se hned v prvním roce vydrápala korejská novinka.

Venga vychází bez větších změn z koncepční studie zvané No3 představené v Ženevě před dvěma lety. Na rozdíl od menší sestřičky jménem Soul není Venga žádným oduševnělým přibližovadlem originálního vyznění, nýbrž přísně účelovým vozidlem, jehož hlavním cílem je vnést trochu klidu do života méně movitých rodin a všech prakticky založených občanů se silným ekonomickým cítěním. Jak se přesvědčíte v dnešním testu, předpoklady má vskutku dobré, neboť hesla zalíbit se a neurazit, případně kam vítr tam plášť, byla v českých zemích vždy zárukou úspěchu.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

V segmentu B Venga samozřejmě nebojuje jen s tradičními evropskými konkurenty, ale poněkud schizofrenně také se svým jednovaječným dvojčetem Hyundai ix20, který přišel na trh o fous později. Jistě stojí za zmínku (a všichni to vědí), že sourozenecký pár opouští výrobní linku proslulé továrny v Nošovicích. Pro účely dnešního testu jsme pro vás z nabídky vybrali to nejlepší, tedy „naspeedovaný“ turodiesel 1,6 CRDi v kombinaci s nejlepší výbavou Exclusive.

Nekonfliktní zevnějšek

Jmenuji se teta Venga, mám vás všechny ráda a budu tady s vámi bydlet. Na rozdíl od pověstného strýce Balouna z povídek Šimka a Grossmana není nutné přijímat toto pomyslné entré malé nošovické velkoprostornice s křečovitým úsměvem. Od pohledu je to totiž poměrně sympatická osůbka nebo spíše chytrá horákyně. Evropské designérské studio firmy Kia pod vedením svého šéfa Petera Schreyera vychrlilo auto, které, ač jakkoliv nové jakoby neustále připomínalo nějakého důvěrného známého. PR materiály sice hovoří o originální masce Kia, já říkám, že tato partie je nápadně podobná Fordu, a tak by se dalo pokračovat. Tu vidíme něco ze Suzuki Splash, tamhle Toyotu Yaris a jinde třeba Opel Meriva. Kouzlo spočívá v tom, že se všechny tyto inspirativní fragmenty podařilo citlivě ujednotit v jeden harmonický celek, který lze v intencích snad nejméně vzhledově atraktivní kategorie aut považovat za opravdu vydařený.


Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Dynamický profil karoserie s koly v jejích rozích umocňují poměrně strmě rostoucí linie bočních oken a patřičné osvalení v podobě vyboulených podběhů a dramatických prolisů. Vítané odlehčení svrchní partie v našem případě obstarávalo velkoplošné panoramatické střešní okno, které plynule navazuje na čelní sklo. Díky nenápadnému křidélku nad pátými dveřmi by se teoreticky dalo hovořit i o jistém sportovním espritu. Ale to je opravdu jen teorie.

Fakt je ten, že design Vengy představuje ladný celek, který přesně splňuje touhu českých zákazníků po levném praktickém autě, které pokud možno také docela pěkně vypadá. V tomto směru má Kia před takovou Dacií jasně navrch, otázka poměřování se s Hyundaiem ix20 je spíše otázkou osobního vkusu, vnější duch osobnosti je víceméně totožný.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Vnitřek hraje silnými kartami

Alfou a omegou interiéru jakéhokoliv „empévéčka“ je jeho prostornost a variabilita. Kia neponechává nic náhodě a právě vzdušnost vnitřního prostoru je tím, co vás při nástupu na palubu Vengy potěší nejvíce. Jak jsem měl možnost přesvědčit se coby „taxikář“ při jedné velké rodinné sešlosti, dopředu i dozadu se výborně nastupuje, a to i méně pohyblivým příbuzným.

Vysoká karoserie (1600 mm) u velkoprostoráku nikoho nepřekvapí, Venga ovšem boduje nadprůměrným rozvorem náprav (2615 mm) a velkou vnitřní šířkou (1480 mm vpředu, 1450 mm vzadu), což jsou hodnoty, za které se nemusí stydět ani MPV o třídu větší. Odvozovat dojem z auta z udávaných rozměrů nebo jiných „objektivně“ měřitelných hodnot bývá většinou dosti zavádějící, v případě útrob Vengy budete ale mile překvapeni.

Je to skutečně velké malé auto, čehož zásadním důkazem je, že při prvním nasednutí na řidičský kozlík se vám dostane pověstného velkoprostorového pocitu, který první Evropané zažili v Renaultu Espace. Téměř v ten stejný okamžik bohužel nevyhnutelně zavadíte i o jeden z mála větších nešvarů tohoto čecho-korejce, a sice fakt, že výhled šikmo vpřed je při jakémkoliv nastavení sedadla vlivem obézních A sloupků dosti tristní. Naopak orientaci za autem velmi usnadňovala parkovací kamera, škoda jen, že se tak snadno špiní. Snad abychom se raději trochu porozhlédli uvnitř.

Jakási samozřejmá vstřícnost, kterou mojí tělesné schránce poskytla polokožená přední sedadla, nenutí k jejich zásadnější kritice. Rozměrově velkorysá, přiměřeně pohodlná a v nejvyšší výbavě samozřejmě také vyhřívaná. To, co z místa řidiče uvidíte před sebou, by se dalo nazvat jako velice solidní obýváková stěna. Ve fabrice ji moc dobře zkompletovali, takže veškerá hejblátka, tlačítka a šuplíčky vydávají při manipulaci důstojné zvuky, což ostatně platí taky pro dovírání dveří, které zaklapávají s grácií mnohem dražšího auta. Po jistě krušných sedmi tisících kilometrech, které měl testovaný exemplář natočeno, bylo už přesto tu a tam patrné povrzávání vycházející odkudsi z B sloupku na pravé straně.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Zásadní vliv na styling přístrojovky měla v našem případě zástavba dotykového displeje multimediálního systému s navigací do horní části středového panelu. Jakkoliv mi kokpit bez něj přijde úhlednější, v tomto případě nebudete litovat. Zejména samotná navigace se nad očekávání intuitivně ovládá a také čitelnost je velmi dobrá. Napomáhá k tomu logické kombinování dotykového ovládání s pevnými funkčními tlačítky v okolí obrazovky. Nemám v zásadě nic proti umístění displeje palubního počítače na vrcholu středového panelu, ale proč ho musím ovládat neosvětleným tlačítkem vedle něj, ke kterému se musím dost natahovat?

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Grafika na šířku umístěného displeje je podobná třeba Mazdě a tudíž víceméně bez výhrad. Stejně dobře se dívá také na originálně řešené centrum ovládání topení se zásadními funkcemi situovanými do jedné přehledné kružnice. Ještě níže se pak shledáte s praktickými přípojkami na USB a iPod. Přístrojový štít se třemi hlubokými tubusy je podobně jako ostatní funkční části pěkně rudě podsvícen a tedy dobře čitelný, marně byste pátrali po teploměru chladicí kapaliny.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Trojramenný volant s obligátním dvouosým seřizováním padne dobře do ruky, tlačítko hlasového ovládání bych ale s gustem vyměnil za vzpomínaný knoflík ovládání kompjůtru. Doslova nadstavbou bylo u našeho auta panoramatické střešní okno nad celým interiérem, jehož přední díl jde i v překvapivě velkém rozsahu odsunout vzad. Na otevřené nebe je zvláště působivý výhled ze zadních sedadel, kam se skutečně vejdou tři dospělí pasažéři, toho prostředního bude jen lehce tlačit loketní opěrka, nikoliv však středový tunel.

Dlouhá opěradla dělená v poměru 60:40 jsou v základní poloze poněkud naležato, ale lze je snadno polohovat, stejně jako posunovat celé sedadlo o velkorysých 13 cm v podélném směru. Sklápění je dílem okamžiku a vzhledem k tomu, že sedák se zanořuje do podlahy, vzniká tímto procesem rovná plocha navazující na dno kufru. To vše samozřejmě za předpokladu, že nebudete vyjímat jeho sériově montované druhé patro – v opačném případě vznikne 16 cm vysoký schod.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Kufr sám o sobě má v základu nepříliš oslnivých 314 litrů, zmiňovanými úpravami (vyjmutí falešného dna, posun sedaček vpřed a napřímení opěradel) lze ale postupně provést upgrade až na velmi pěkných 570 litrů. Jen pro zajímavost, podobná úprava u Roomsteru znamená o 10 litrů nižší hodnotu.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

 

Následující kapitola
Kia Ceed 1.396
Rok výroby: 2009
Stav: 67 003 km
Cena: 95 000 Kč
Kia Ceed 1.396
Rok výroby: 2008
Stav: 92 453 km
Cena: 75 000 Kč
Kia Ceed 1.582
Rok výroby: 2007
Stav: 156 872 km
Cena: 75 000 Kč
Výkvět automobilové techniky. Poznatky z testu SUV Audi SQ7

Audi SQ7 TDI

Výkonných SUV je na trhu poměrně dlouhá řada. Audi však svůj největší model jako první na světě vybavila elektrickým kompresorem, které jeho dynamické schopnosti posouvá na dramaticky vyšší úroveň.

včera | Radek Pecák | 43 příspěvků
Test novinky Optima SW: Jak si Kia poradila s kombi střední třídy?

Kia Optima SW

Na jaře tohoto roku byla na autosalonu v Ženevě odhalena Optima Sportswagon, kterou korejská automobilka hrdě označuje za své první kombi střední třídy. My měli možnost ji otestovat ve sportovně laděné variantě GT Line. Jak obstála?

29.  11.  2016 | Stanislav Kolman | 32 příspěvků
Vyladěno na správných místech. Test Subaru WRX STi verze 2016

Subaru WRX STi 2016

Jízdy s kultovním sedanem WRX STi prokázaly, že značka umí vozy průběžně dolaďovat v souladu s dobou i přáními jejích zákazníků.

13.  11.  2016 | Radek Pecák | 26 příspěvků