Kapitoly článku:
Jízdně velice povedená
A jak Soul EV jezdí? Velmi dobře. Když sáhneme do archívu po testu benzinové verze postavené na efektních osmnáctipalcových kolech, pak musím říci, že elektrický Soul je se svými šestnáctkami podstatně pohodlnější. Uvnitř samozřejmě vládne při jízdě absolutní ticho, pro cestování po městě zkrátka ideál.
Soul EV je zajímavý především ve srovnání s ostatní elektrickou konkurencí. Jízdně jde totiž snad o ještě lepší auto než jakým je elektrický Golf. Důvodem je komfortní podvozek a hlavně fakt, že na Soulu nepoznáte přítomnost těžkých akumulátorů. Golf se přeci jen více houpe a chová se jako klasická verze s naloženým zavazadelníkem. Soul EV vypadá a hlavně jezdí jako klasická verze. Zatáčky mu nedělají sebemenší problém stejně jako rychlejší tempo, přestože na rychlost elektromobily většinou stvořeny nejsou.
Zatáčky zvládá elektrický Soul snad lépe než ten klasický. Každopádně se jich nebojí. Jízdně se korejský elektromobil určitě vyrovná (ne-li předčí) Volkswagenu e-Golf.
O pohon se stará synchronní elektromotor s výkonem 81,4 kW dostupným v rozmezí od 2730 do 8000 ot./min. Vrchol točivého momentu je 285 Nm a nastupuje od nulových otáček. Poháněna je přední náprava, převodovku zde nehledejte.
Podle oficiálních údajů dosprintuje Soul EV na stovku za 11,2 s, ale za volantem nebudete tomuto údaji chtít věřit. Korejský elektromobil hlavně po deaktivaci režimu Eco působí velmi živě. Za tento dojem může pružné zrychlení, kdy jste ze třiceti na osmdesáti během pár sekund. Když podržíte pedál na podlaze, uvidíte na tachometru maximálně 154 km/h. Pak zasahuje omezovač. Oficiální maximální rychlostí je 145 km/h.
Akcelerace z klidu je na suché vozovce zajímavá, ale elektrickou zábavu zde nečekejte. Řízení je z kategorie PlayStation, přestože si ho můžete nastavit.
Ačkoliv si Soul EV nechá líbit i ostřejší zatáčky, nějakou elektrickou zábavu zde nehledejte. Řízení působí maximálně uměle. Nastavit si můžete sice režimy Comfort, Normal a Sport, jenže ty de facto přidají nebo uberou odpor, ale v zásadě nic nezmění. Soul je ovšem určen hlavně do města a tam více než pohodlné točení volantem nepotřebujete. Takže berme umělé a lehce přeposilované řízení jako fakt, ne jako zásadní nevýhodu.
Když jsem nahlédl po týdenním testování do historie spotřeb, jako nejčastější čísla se zde objevovaly hodnoty v rozmezí 13 - 15 kWh / 100 km. Osobním rekordem byla jízda se spotřebou 9,5 kW/h, jenže to jsem jel po městě ekologicky, až se hory zelenaly, protože jsem vyrážel na trasu dlouhou 55 kilometrů s dojezdem 40 km. Ale nakonec vše dobře dopadlo. S rostoucí rychlostí logicky roste také spotřeba. Ve 120 km/h se už pohybujete na hodnotách kolem 20 kWh/100 km.
Celkově musím nakonec přiznat, že se mi Soul EV líbil a důvodem byla právě jízda. Podvozek je komfortní, neobtěžujete se s řazením, v interiéru vládne ticho. Na cestování po městě bych si tohle auto nechal líbit.
Problém? Tradiční
Je to sice obehraná a neustále se opakující písnička, ale je to zkrátka fakt. Stejně jako ostatní, i Soul EV má zásadní problém v podobě vysoké pořizovací ceny. V nabídce je sice jenom jedna výbava obsahující vše, i tak ale budete muset být hodně velcí fanoušci na to, abyste zaplatili za tohle auto 849 980 Kč. Přesně řečeno se tu bavíme hnedle o dvojnásobku toho, co byste zaplatili za benzinovou verzi s výbavou Exclusive. Než projezdíte řekněme 350 000 Kč (když přičteme příplatek za automat a navigaci), tak to trvá opravdu hodně dlouho. A navíc je dobré si uvědomit, že se kilometry budou převážně najíždět ve městě nebo na kratších trasách.
Kia sice udává, že po započtení nákladů na servisní prohlídky se ve srovnání s dieselem vrátí peníze vynaložené navíc už po 90 000 kilometrech, ale přesný výpočet v ruce nemáme a odhad jako takový se zdá až moc optimistický. Kromě toho je srovnání s dieselem přeci jen trochu nepatřičné, protože naftová auta se kupují pro zdolávání dlouhých tras, což je věc, která Soulu EV tak docela nejde.
