Kapitoly článku:
Po praktické stránce skvělá
Kia Sorento nikdy nemůže ohrozit prémiová SUV, i když by si to výrobce asi přál, už pouze proto, že to je Kia. Sorento není o tom, že máte něco navíc (na to tu je ostatně Hyundai a jeho „nadauta“), ale o praktické stránce věci. A když se na tohle SUV podíváme objektivně a budeme hodnotit právě praxi běžného života, zjistíme, že jde o výborný vůz. Proč?
Tak především proto, že jde o auto velmi prostorné. V podélném směru je místa na rozdávání, v příčném zrovna tak a ani kolem hlavy vás nic omezovat nebude. Ty na pohled obyčejné látkové sedačky jsou příjemně měkké a mají dobré tvarování. Zadní sedadla jsou navíc posuvná a to v takové míře, že to vyšší řidiči ani využít nemohou. Když jsem si sedadlo řidiče nastavil na svých 190 cm a chtěl posunout zadní sedadlo zcela vpřed, nešlo to, protože jsem už narazil právě na sedadlo řidiče.
Zadní sedadla mají také polohovatelná opěradla a když je sklopíte, vznikne vám dokonale rovná plocha. Základní objem zavazadelníku, který je už od pohledu obrovský, činí hezkých 660 litrů, maximum, které Sorento odveze, je 1732 litrů. Kdo si připlatí 20 000 Kč, ten dostane do zavazadelníku ještě třetí a relativně použitelnou řadu sedadel, což ale nebyl náš případ. Na místě sedadel pod dnem jsme tak našli dvě hodně rozměrné schránky. Rezervu v kufru nehledejte, ta je totiž umístěná na podvozku.
Základní objem zavazadelníku pro pětimístnou verzi je 660 litrů. Kdo zvolí třetí řadu sedadel, ten přijde o přední přihrádky pod dnem a o 55 litrů objemu
Sorento ale po praktické stránce přidá ještě další užitečné věci. Samozřejmostí je řada přihrádek v interiéru nebo třeba zásuvka na USB také ve druhé řadě sedadel. To abyste si mohli jednoduše dobíjet chytré telefony a další technické vymoženosti, bez kterých dnes nikdo neudělá ani krok. Z těch důležitějších věcí ale zaujme absolutně rovná podlaha ve druhé řadě sedadel. Ano, prostřední zadní místo zde opravdu není jen tak do počtu.
A aby nebylo té chvály málo, je potřeba zmínit ještě ergonomii. Z pohledu řidiče je totiž Sorento vlastně bezchybné, nebo alespoň já jsem nepřišel na nic, co by mi nějak zásadně vadilo. Na jedné straně sice máte celkem nezajímavý design palubní desky, ale na straně druhé se v tom perfektně vyznáte a nemusíte si půl roku zvykat. Takhle nějak by to mělo vypadat.
Pracoviště řidiče je jednoduché a přehledné. Materiály sice nejsou na úrovni některých prémiových aut, takže na první pohled nenadchnou, ale ani neurazí
Dvoulitr pouze jako 4x4
Někdy se říká, že nejhorší je možnost výběru. Člověk pak přemýšlí, jestli mu stačí 150 koní, nebo jestli má připlácet za dalších x koní navíc, jestli opravdu potřebuje pohon všech kol, nebo zda má ušetřit a koupit klasickou předokolku.
Tak přesně tyhle starosti vás u nového Sorenta skutečně nečekají, protože Kia připravila vyloženě jednoduchou nabídku. Auto je dostupné pouze s motorem 2.2 CRDi o výkonu 147 kW (200 koní), který je vždy spojen s pohonem všech kol. Vybrat si můžete kromě výbavy pouze to, zda chcete automat nebo manuál. Našim případem je druhá možnost.
Naftový čtyřválec samozřejmě plní normu Euro 6, ale nepotřebuje k tomu systém vstřikování močoviny. Motor celkově vychází z toho, co ukrývala pod kapotou starší generace, měnila se ovšem hlava válců, blok motoru je odlehčený, jiné jsou také písty nebo pístní kroužky, agregát by měl být rovněž tišší a samozřejmě je zde i nový katalyzátor.
V nabídce je pouze dieselový motor s výkonem 200 koní. Je tichý, kultivovaný a především velmi pružný. I na auto s hmotností 1,8 tuny bohatě postačí
Maximum motoru činí 147 kW (200 koní) dostupných při 3800 ot./min a točivý moment vrcholí na 440 Nm dostupných v rozmezí od 1750 do 2750 ot./min. Na stovce jste v kombinaci s manuálem za devět sekund (automat je pomalejší o 0,6 s) a nejvyšší rychlost činí 203 km/h. Pravda je, že tahle čísla nevypadají vůbec špatně, ale na zadek se z nich asi nikdo neposadí. V praxi se ovšem motor vyznačuje především velkou pružností, což dělá jízdu opravdu velmi příjemnou.
A navíc to také dělá z automatu tak trochu nepotřebnou položku v nabídce. Ve městě se samozřejmě řazení nevyhnete, ale jakmile opustíte stísněné ulice a zařadíte šestku, už vlastně nic dále řešit nemusíte, protože v drtivé většině případů vám bude stačit pouze přišlápnout pedál plynu a auto začne i z nejnižších otáček (cca od 1500 ot./min) pěkně zrychlovat. Během testu jsem se několikrát přistihl při tom, že kontroluji, zda tam opravdu šestku mám, respektive zda nejedu náhodou na pětku, protože i na šestku zrychluje Sorento až podezřele svižně.
U spotřeby ale zázraky nečekejte. Klidná jízda kolem 80 km/h sice znamenala 6,5 l/100 km, ale to je spíše teoretický údaj. Když chcete jet svižněji nebo se budete pohybovat po městě, počítejte s tím, že spotřeba atakuje devět litrů. Každopádně oficiální údaje (6,9 / 4,9 / 5,7 l/100 km) jsou ze světa, kam chodila na návštěvu Alenka.
Nedá se nic dělat, tohle je daň za rozměry a hmotnost Sorenta. Mezigeneračně se sice snížila hmotnost o 40 kg, pořád ale nejlehčí verze váží 1754 kg.