Kapitoly článku:
Prémiově evropský
Ještě více změn proběhlo v interiéru, což je dobře. Původní Sorento bylo uvnitř sice funkční, ale hodně strohé, hodně plastové, velmi fádní a ani nejvyšší výbavy prostě v interiéru vzhledem k milionové konkurenci nevypadaly úplně nejlépe. Kia se pokusila tento nedostatek napravit. Stále sice platí, že zde převládá plast, ale ten dostal povrchovou úpravu tak, aby na pohled vypadl jako měkčený. Musím uznat, že tahle finta docela dobře funguje.
Interiéru sice dále vládnou tvrdé plasty, celkově ale vypadá podstatně lépe. Když si připlatíte, můžete dostat luxusně se tvářící provedení.
Kromě standardních tmavých barev najdeme v nabídce také světlé provedení, se kterým jsem jezdil ve Španělsku na první evropské prezentaci. V kombinaci s decentním obložením imitujícím dřevo, přepracovanou konzolí s kůží potaženým voličem automatické převodovky a displejem imitujícím tachometr tak, jak to známe třeba z Mercedesů, je výsledek minimálně o dvě třídy lepší. Minimálně…
Kia se už delší dobu snaží vyjít vstříc především evropským zákazníkům a podle toho auto také vypadá. Základní tvary interiéru naštěstí zůstaly nezměněné, což je jeden z hlavních rozdílů oproti sourozeneckému Santa Fe, který na všechny strany křičí, jak je prémiový, ale design je stoprocentně asijský a to nemusí být vždy bráno jako plus. Sorento je takové strohé a decentní. To se mi líbí.
Přístrojový štít dostal rozměrný LCD displej na místo tachometru. Kromě jiného toto řešení dává možnost zvětšit číslice. Volič automatické převodovky je také nový.
Kromě nových dekorů a barev čalounění dostalo Sorento elektrický posilovač řízení. To je strmější (2,95 otáčky mezi krajními polohami) a nabízí tři různé možnosti nastavení (Comfort, Normal, Sport). Světe, div se, nejčastěji jsem jezdil v tom komfortním. Proč, k tomu se ještě dostaneme. S novým posilovačem řízení pak souvisí další systémy, jako je aktivní hlídání jízdních pruhů nebo automatické parkování. Aby toho nebylo málo, přidala Kia ještě asistent pro hlídání mrtvého úhlu.
Stejný, ale prostornější
Nová platforma toho co do vnějších rozměrů zas tolik nezměnila, nicméně rozdíly najdeme uvnitř. Podlaha je umístěna níže, z čehož pramení větší prostor pro nohy ve druhé a třetí řadě. První jmenovaní dostali navíc 30 mm, ti druzí 9 mm. Do Sorenta se také bude o něco lépe nastupovat, protože na světlé výšce ubrali inženýři 10 mm. Inu další důkaz, že tento automobil už míří výhradně na silnice a že s terénem nechce mít nic společného.
Sedadla jsou hodně široká a pohodlná. Cestující vzadu dostali více prostoru pro nohy.
Stěžovat si v Sorentu na nedostatek místa dost dobře nejde a bylo by velmi smutné, kdyby vzhledem k vnějším rozměrům tomu bylo jinak. Přední sedadla jsou hodně široká a maximálně pohodlná, ve druhé řadě se taktéž cestuje bez větších výhrad a relativní pohodlí i pro vyšší osoby se najde dokonce také úplně vzadu. Na dlouhé cestování to ale stále není. Kdybych se vrátil ke srovnání se Santa Fe, pak je (s výjimkou zavazadelníku) na tom úplně stejně jako Sorento. Když si ale sednete za volant, budete se cítit v Sante Fe více jako v běžném automobilu. Sorneto pro řidiče na první pohled stále zůstává velkým SUV a nijak se to nesnaží maskovat.
Zavazadelník zvládne 258 l v případě, že budete někoho převážet i ve třetí řadě sedadel, 1 047 l pokud použijete pouze druhou řadu a maximum, které do Sorenta naložíte, je 2 052 l. Sluší se pro úplnost doplnit, že všechny tři údaje se týkají prostoru až po strop. Jestliže nebudete třetí řadu chtít, což byl případ testovaného exempláře, můžete se těšit ještě na pořádný úložný prostor pod dnem zavazadelníku.
