Kapitoly článku:
- Kia Optima v kostce
- Internacionální luxus, Nabídka verzí, Zkoušený vůz
- Na první pohled, Na palubě, Prostor pro zavazadla
- Za volantem, Motor, ano, motor…, Na silnici
- A vystupujeme, Technické údaje, Naměřené hodnoty
- Fotogalerie
Za volantem
Upravená palubní deska s novými chromovanými rámečky působí exkluzivnějším a přesněji vymezeným dojmem, ovšem Optimě asi nejvíce prospěl nový, vespod zploštělý volant s racionálněji rozmístěnými ovladači tempomatu, rádia a telefonu. Podél voliče převodovky jsou umístěny spínače dvoustupňově vyhřívaných předních sedadel, zbytek ovladačů je přehledně rozmístěn v logických celcích na středové konzole, dveřích řidiče a páčkách pod volantem.
Pracoviště řidiče faceliftem poněkud prokouklo
Velké spínače pod rozměrným barevným a dotykovým displejem (jeho sklon je i v tomto případě tak nešikovný, že v natočení k řidiči výrazně zrcadlí sluneční svit a omezuje čitelnost údajů) velmi přehledným způsobem ovládají prvky klimatizace a komfortních soustav. Vnější osvětlení má samočinné přepínání mezi LED a velkými světly, samočinné jsou také stěrače. Mimochodem rozměrné a výrazně skloněné zadní sklo při jízdě nečasem stěrač postrádá velmi výrazně…
Vůz s řidičem komunikuje ve všech úrovních pouze v češtině
Nová Optima „umí“ celou řadu moderních funkcí od hlídání mrtvých úhlů zrcátek a dění v prostoru za vozem až po účinnou regulaci jízdu zvoleným jízdním pruhem, ale třeba adaptivní tempomat nikoli. Ergonomii rozmístění kontrolních a ovládacích prvků nelze nic výrazného vytknout, snad až na panel periferních soustav zahrnujících samočinné parkování do podélných mezer či aktivaci LKAS na panelu skrytém pohledu řidiče vlevo pod volantem.
Milovníci kvalitních displejů si zde přijdou na své
Barevný velkoplošný displej palubního počítače uprostřed přístrojového štítu budí velmi dobrý a hodnotný dojem, a to jak kvalitou a přehledností zobrazovaných funkcí, tak i plně českým menu.
Motor, ano, motor…
Stěžejní diesel značky Kia není zrovna vzorem kultivovaného chodu, ale to už jsme zjistili v našich předchozích testech. V této Optimě startuje po krátkém stisku tlačítka a prakticky bez žhavení, ale zvláště v nižších otáčkách a za studena jeví známky k mírnému klapání. V kombinaci s konvenční samočinnou převodovkou s kapalinovým měničem je charakteristika jeho točivého momentu a výkonu nepříliš jasně čitelná, ale celek působí konzistentním dojmem.
Předností pohonného ústrojí jsou už za studena rychlé reakce na změny polohy voliče mezi polohami D a R, jakož i rychlý náběh multimediální soustavy, v rámci níž není třeba na zobrazení záběru couvací kamery příliš dlouho čekat. Zkrátka už od prvního „zážehu“ je řidiči jasné, že tento vůz je stavěn na komfortní a plynulé cestování.
Použitá pohonná jednotka vyniká hlavně hospodárným provozem
Při nižších rychlostech zvuk malolitrážní vznětové jednotky docela citelně prostupuje do interiéru, ovšem při vyšších otáčkách se jeho rušivé projevy naštěstí nestupňují. Reakce na pokyny plynového pedálu jsou úměrně zvolené koncepci, takže při potřebě razantní akcelerace je třeba čekat nejen na nástup dostatečného tlaku plnění, ale také na adekvátní odezvu převodovky, ovšem na to se lze před předjížděcím manévrem připravit manuálním podřazením přes páku voliče, nebo přes páčky pod volantem, jež se otáčí spolu s ním, a tak jsou vždy po ruce.
Na silnici
Převodovka je s charakteristikou motoru dobře sladěna, ovšem v některých režimech uživatel zaznamená snad až zbytečně výrazné prokluzy měniče. V tomto ohledu má Kia zřejmě ještě rezervy v efektivitě celého ústrojí, nicméně hodnoty průměrné spotřeby paliva byly u zkoušeného vozu přesto docela příjemné (viz poslední kapitola).
Kia Optima nabízí skrze tlačítko na levé příčce volantu možnost volby z provozních režimů Normal, Eco a Sport. Jejich charakteristika je přitom patrná prakticky jen v odezvách a regulaci převodovky (déle drží nižší stupeň a vyšší otáčky) a tuhosti řízení, ovšem skutečnou alternativou k pokročilým sestavám evropských automobilek není. Změna režimu je spíše jen otázkou dojmu, nikoli skutečné změny provozního charakteru vozu.
Řízení samotné je totiž v jakémkoli z režimů vysloveně „hadrové“ a snad vůbec nejvíce ze všech ostatních konstrukčních skupin vozu nám dává najevo, že stěžejním odbytištěm Optimy zůstávají USA. A jak známo, v Evropě se z celého světa jezdí nejrychleji, přičemž právě v této skutečnosti tkví nedostatečnosti modelů přenášených na Starý kontinent.
V souvislosti s charakteristikou řízení a uvedenými skutečnostmi snad ani nepřekvapí, že i jízdní vlastnosti Optimy jsou slušně a korektně řečeno jalové. Bez ohledu na zvolený režim se Optima při jakkoli ostřejší jízdě vlní a naklání a její odezvy na nerovnosti v prudkých zatáčkách jsou pro řidiče zcela nečitelné.
V záměru hledat limity tohoto vozu vjedete zostra do zatáčky jen několikrát, abyste zjistili, že tady není co hledat a že tento vůz pro rychlou jízdu evropskými silnicemi zkrátka postaven není. Vlnění zadní nápravy nechme stranou, to není ničím neobvyklým ani u protagonistů evropské špičky střední třídy, horší ale je naprostá absence jakéhokoli kontaktu nejen s předními koly, ale se samotným chováním přídě,