Kapitoly článku:
- Kia Optima v kostce
- Internacionální luxus, Nabídka verzí, Zkoušený vůz
- Na první pohled, Na palubě, Prostor pro zavazadla
- Za volantem, Motor, ano, motor…, Na silnici
- A vystupujeme, Technické údaje, Naměřené hodnoty
- Fotogalerie
Na první pohled
Optimu si na první pohled s ničím nespletete. Je to zjevení, jež na našich cestách nemá obdoby. Její extravagantní kabát nešetří ostrými hranami ani rozmáchlými křivkami, přesto jde o překvapivě kultivovaně a homogenně působící celek, a tak se snad ani nelze divit tomu, že v roce 2011 Kia Optima získala hned několik trofejí renomovaných soutěží včetně absolutního vítězství Red Dot.
S Optimou v davu nesplynete
Maska chladiče s decentním chromovaným rámečkem, na jejíž prolamování opticky navazuje také čelní sklo, přechází po stranách do protáhlých svítilen sdružujících kromě křivek LED denního svícení pevné xenonové zdroje pro potkávací a samostatné projektory s konvenčními žárovkami pro dálková světla.
Výrazné je zejména tvarování zadních partií karoserie
V předních blatnících najdeme efektní, ovšem slepé ventilační „mřížky“, přičemž skutečně originálním je řešení oblasti sloupku C v souvislosti s obloukem střechy, jenž v plynulé křivce sestupuje přes hlavy cestujících na zadních sedadlech a zadní okno až k odstrhové hraně na víku zavazadlového prostoru. Zadní svítilny, částečně sestavené ze zdrojů LED, jsou svisle dělené a jejich vnitřní části se zdvihají spolu s kufrem, přepracovaný nárazník hostí výše umístěné pásy odrazek a výraznější difuzor kombinovaný s elipsoidní okrasnou koncovkou výfuku.
Na palubě
Kombinaci černých a béžových plastů s krémovým koženým čalouněním nelze nic vytknout. Kvalita použitých materiálů i úroveň jejich zpracování nás vrací do doby špičkových japonských sedanů, ale promlouvá veskrze dnešním jazykem, byť v poněkud konzervativní dikci, jenž může být pro pozorovatele jistým kontrapunktem k progresivnímu řešení karoserie.
Prostor pro posádku je pohodlný, na předních sedadlech se komfortně svezete i na delších vzdálenostech
Přední sedadla mají dostatečně dlouhé a tuhé sedáky i opěráky (to řidičovo má všestrannou elektrickou regulaci s paměťmi vyvolávanými tlačítky na dveřní konzole), ovšem jejich tvarování odpovídá spíše potřebám komfortní jízdy na delších vzdálenostech. Místa je vpředu dostatek, a podobně i vzadu, ovšem tam je to překvapivě s ohledem na šířku interiéru opravdu opět spíše jen pro dva.
Pro hlavy je zde místa méně, ale v souvislosti s propracovanou prosklenou střechou to snad tomuto autu odpustíte...
Sedadlo řidiče v rámci „komfortního přístupu“ odjíždí po otevření dveří zcela vzad a po nastartování se vrací do předdefinované polohy (naštěstí lze deaktivovat). Místa je vpředu ve všech ohledech dostatek, jen pro hlavy vyšších cestujících to žádná hitparáda není. Vinu nese střecha snížená obklady panoramatické střechy, ovšem její zpracování, jež vysoko převyšuje veškerou konkurenci, vám to bohatě vynahradí.
Prostor pro zavazadla
Zvenčí střecha působí jednolitým, zatmaveně skleněným dojmem, ovšem při pohledu zevnitř jde o dvojici prosklených segmentů. Oba lze zatahovat elektricky ovládanými clonami, přední díl lze navíc vyklápět případně zcela otevřít zasunutím do meziprostoru, přičemž se při náběhové hraně zdvihne účinný plátěný deflektor eliminující do cca 100 km/h vznik nepříjemných turbulencí v prostoru pro posádku.
Víko zavazadlového prostoru je plně čalouněné a nese madlo pro zavírání čistou rukou
Co se prostoru pro zavazadla týče, zázraky nečekejte. Jistě, přes 500 l základního objemu je pro podobný vůz docela slušnou porcí, ovšem závěsy rozměrného víka, zdvihaného párem torzních vzpěr, zasahují do prostoru pro zavazadla, přičemž otvor pro jejich nakládání je ze stran i na výšku omezen. Zkrátka je to tříprostorový sedan, ovšem víko je zevnitř alespoň kompletně čalouněné a opatřené madlem pro „zavírání čistou rukou“ (je ale třeba řádně se rozmáchnout, vzpěry mají značné předpětí).
Sklopná opěradla zadních sedadel zvětší přepravní prostor pouze minimálně
V případě potřeby přepravy rozměrnějších (ale spíše delších předmětů) lze na sedáky zadních sedadel sklápět asymetricky dělné opěradlo. Vzniklá plocha není rovná a vyniká výraznou přechodovou hranou, jde zkrátka o nouzové řešení, jež musí akceptovat potřeby výztuh tříprostorové karoserie.